Evropská unie se ocitla v dramatickém dilematu. Na jedné straně nabízí Spojeným státům kompromis v podobě nulových cel na průmyslové zboží, na druhé straně drží v ruce těžký kalibr – tzv. Anti-Coercion Instrument, tedy nástroj proti hospodářskému nátlaku, připravený k použití proti americkým službám. Nad hlavami evropských lídrů visí otázka: má Unie odpovědět tvrdě, nebo si ponechat otevřenou cestu k dialogu?
Donald Trump v posledních týdnech udeřil sérií tarifů, které mají zasáhnout exporty EU v hodnotě 380 miliard eur. Kromě již platných 25% cel na ocel, hliník a automobily zavádí tzv. „reciproční“ clo 20 % na všechny unijní výrobky. Tento krok Unie označuje za nelegitimní a ekonomicky absurdní – průměrné clo EU na průmyslové zboží totiž činí pouhých 1,6 %.
Evropská komise nyní připravuje protiopatření. V interním dokumentu, který získal server Politico, se hovoří o clech až 25 % na širokou škálu amerického exportu – od sóji a kukuřice po ocel, textil a kosmetiku. Celkově by měly pokrýt importy za 22,1 miliardy eur. Původní návrh byl přitom ještě ostřejší, ale některé položky – jako třeba bourbon z Kentucky – byly po lobby několika zemí odstraněny.
V Lucemburku se v pondělí sešli ministři obchodu EU, aby debatovali o dalším postupu. Zatímco oficiálně zazněla výzva k „proporcionální a jednotné reakci“, v zákulisí se ukázaly hluboké rozdíly mezi členskými státy. Zatímco Francie, Německo a Španělsko tlačí na co nejtvrdší odpověď a nechtějí vylučovat žádné nástroje, Irsko a Itálie se staví opatrněji.
Italský ministr zahraničí Antonio Tajani dokonce navrhl odklad zavedení odvetných opatření z 15. na 30. dubna, aby se vytvořil prostor pro jednání. Premiérka Giorgia Meloni, která patří k evropským spojencům Donalda Trumpa, podle deníku Corriere della Sera plánuje cestu do Washingtonu, kde se pokusí přispět k urovnání situace.
Větší pozornost přitahuje i Anti-Coercion Instrument – „nukleární zbraň“, kterou Unie zatím nikdy nepoužila. Tento nástroj by umožnil uvalit cla na americké služby, jako jsou technologie nebo bankovnictví. I když by šlo o významný posun v evropské obchodní politice, mnoho států – včetně Irska – varuje před nebezpečnou eskalací.
Irský ministr obchodu Simon Harris upozornil, že použití ACI by znamenalo dramatickou změnu kurzu a pravděpodobně i plnohodnotnou obchodní válku. Harris, který míří tento týden do Washingtonu, vyzval ke zdrženlivosti a dal přednost vyjednávání.
Podle jednoho z vysokých evropských diplomatů se většina ministrů přiklání k opatrnému postupu s možností odvet pouze v případě, že bude Unie dotlačena ke zdi. Přibližně 20 % zemí by ale podle neoficiálních informací bylo ochotno okamžitě sáhnout i po nejtvrdších nástrojích včetně ACI.
Obchodní komisař Maroš Šefčovič v závěrečné tiskové konferenci naznačil, že Komise se snaží reagovat „postupně“ a ponechává si otevřený prostor pro jednání. Zároveň však přiznal, že dosavadní snahy o kompromis nepřinesly žádnou reálnou odezvu z americké strany.
Napětí může dále eskalovat i kvůli jiným otázkám – například pokud Komise v nejbližších dnech skutečně pokutuje společnosti Apple a Meta za porušování digitálních pravidel EU. Takový krok by mohl přilít olej do ohně obchodního konfliktu.
Spor mezi EU a USA tak vstupuje do nebezpečné fáze. Unie balancuje mezi potřebou projevit sílu a vůlí udržet diplomatické kanály otevřené. Jakmile však jednou položí na stůl své nejsilnější zbraně, bude těžké je opět schovat. Evropští lídři se nyní ocitají v roli vyjednavačů s prstem na spoušti.
Související
Dodržujte zásady fair play, vyzvala EU Trumpa po červené kartě USA
EU uvalila sankce na vědce podezřelé z otravy Navalného
EU (Evropská unie) , Ursula von der Leyenová , clo , Donald Trump
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Počasí o víkendu příliš tropické nebude. Teploty třicetistupňovou hranici nakonec nepřekonají
včera
Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby
včera
Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou
včera
Přijel pozdě, odjel předčasně, nemluvil s nikým. Pro jednoho lídra se summit NATO nevyvedl
včera
Útok Spojených států mířil na jadernou elektrárnu, tvrdí Teherán
včera
Námořníci opět váhají s cestami přes Hormuzský průliv, potvrzují data
včera
Policie si rozpočtově polepší. Peníze půjdou na investice i platy
včera
Podivná cesta domů. Trump se pokusil vysvětlit, proč v Británii měnil letoun
včera
Pavel zveřejnil lékařskou zprávu. Má doporučenou dietu
včera
Le Penová má nakročeno k vítězství v prezidentské volbě, naznačují průzkumy
včera
Pavel naznačil, že Ukrajina má dva měsíce na ukončení války s Ruskem
včera
Počasí potěší milovníky léta. Tropické hodnoty se ale nečekají
Aktualizováno včera
Zemřela legendární zpěvačka Bonnie Tyler
včera
V Británii fakticky začal výběr nového premiéra. Favorit je jasný
včera
Velký požár ve Zlíně. Hoří v areálu Svitu, platí třetí stupeň poplachu
včera
Trump tvrdí, že mu volali z Íránu. Teherán se prý chce dohodnout
včera
Babiš prozradil, co přednesl na summitu NATO. Česko hodlá navýšit obranné výdaje
včera
Trumpova slova se naplnila. Američané znovu zaútočili v Íránu
včera
Počasí se oteplí, ubyde srážek. Jeden problém se tak prohloubí
8. července 2026 21:58
Rodičovský příspěvek bude 400 tisíc korun. Sněmovna schválila i úpravy superdávky
Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky na zvýšení rodičovského příspěvku. Jeho celková výše má nově činit 400 000 korun, u dvojčat a vícerčat 800 000 korun. Navýšení se bude vztahovat na děti narozené od 1. ledna 2027. Poslanci zároveň schválili úpravy parametrů dávky státní sociální pomoci (DSSP), které posílí podporu samoživitelů s dětmi do 15 let a lépe zohlední skutečné náklady na bydlení v jednotlivých regionech.
Zdroj: Jan Hrabě