Bez ruského pasu nedostanou zaměstnání, vzdělání ani lékařskou péči. Ukrajinci na okupovaných územích živoří

Ukrajinci na okupovaných územích čelí takzvané nucené pasportizaci. Bez toho, aby přijali ruský pas, nemají přístup k veřejným službám, zdravotnímu pojištění nebo vzdělání. Od roku 2014 se to děje na anektovaném Krymském poloostrově, následně v Doněcké a Luhanské oblasti a od roku 2022 i v okupovaných oblastech, které Ruská federace získala po plnohodnotné invazi z loňského února.

Analytický think tank Conflict Observatory zveřejnil výzkum, v němž zjistil snahu Moskvy o přinucení ukrajinských občanů na okupovaných územích přijmout ruské občanství. „Rusko v rámci svého programu upevňování moci zahájilo systematickou snahu přinutit obyvatele okupovaných oblastí Ukrajiny, aby přijali ruské občanství,“ zní ze závěrů výzkumu.

Způsobů, jakým se o to ruské úřady snaží, je mnoho. „Obyvatelé Luhanské, Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti jsou vystavení výhrůžkám, zastrašování, omezování humanitární pomoci a základních potřeb a možnému zadržení nebo deportaci,“ pokračují analytici.

Došlo i k přijetí různých zákonů, které mají tuto snahu usnadnit. „Tyto zákony a taktiky porušují mezinárodní právo, včetně zákazu diskriminace lidí žijících pod okupací na základě státní příslušnosti a nucení lidí k prohlášení věrnosti okupační mocnosti, což je podle Haagské úmluvy a Ženevských konvencí nezákonné.“

K výsledkům výzkumu se vyjádřil i mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller. „Zpráva podrobně popisuje znepokojivou kampaň, jejímž cílem je přimět obyvatele k přijetí ruského občanství,“ nastínil podle nezávislého serveru RFE/RL.

„Ti, kteří to odmítnou, čelí omezenému přístupu k veřejným službám, zaměstnání a vlastnictví nemovitostí, což má dopad na jejich mobilitu, zdraví a živobytí,“ zdůraznil Miller.

Ještě větším obtížím podle něj čelí rodiče dětí narozených na okupovaných částech Ukrajiny ve chvíli, kdy odmítnou přihlásit děti k ruskému občanství. „Včetně omezení přístupu k rodičovským dávkám. Některým rodičům bylo vyhrožováno ztrátou péče o děti a možnou deportací do Ruska,“ dodal.

„Ukrajinci žijící pod ruskou okupací jsou a zůstanou ukrajinskými občany. Státem posvěcené zastrašování fakta nezmění. Každá píď ukrajinského území je a zůstane Ukrajinou,“ prohlásil mluvčí.

Nucená pasportizace

Tento proces je Ukrajincům notoricky známý už od roku 2014, kdy ruská armáda anektovala Krymský poloostrov a začala podporovat separatisty v Doněcké a Luhanské oblasti. „Ukrajinci v oblastech pod ruskou kontrolou nemají jinou možnost než přijmout ruský pas, pokud chtějí přežít,“ poznamenal výkonný ředitel Humanitarian Research Lab Nathaniel Raymond. „Je to velmi rozšířené a pokračující,“ dodal.

Jak upozornil server Politico, ukrajinští občané na ruském území čelí riziku, že je úřady donutí narukovat do řad ruské armády. „Vzhledem k tomu, že oba národy vedou krvavou válku, se nyní ukrajinští občané setkávají s tím, že mohou být povoláni do armády Ruska, Ukrajiny nebo obou těchto zemí, ale nemohou prokázat, že jsou skutečně občany jedné z nich,“ píše.

„Hromadná neutralizace občanů na sporných územích, známá jako pasportizace, není jen otázkou toho, kdo bude bojovat v jaké armádě nebo překročí jakou hranici. Svévolná a masová přeměna ukrajinských občanů na ruské je válečným zločinem,“ varovala ukrajinská vicepremiérka a ministryně pro reintegraci dočasně okupovaných území Iryna Vereščuková.

Zdůraznila, že Ženevské konvence jasně zakazují nucenou pasportizaci obyvatel okupovaných území. „Je třeba to zaznamenat jako válečný zločin,“ doplnila Vereščuková.

Rusko používá nucenou pasportizaci jako zbraň ve válkách s blízkými zahraničními zeměmi, míní odborníci. „Politika pasportizace, kterou Rusko zahájilo na územích Gruzie a Moldavska v roce 2002 po ozbrojených konfliktech a poté na Ukrajině v roce 2014, přinesla několik milionů nových občanů, kteří posílili klesající počet obyvatel Ruska, a zároveň podkopala suverenitu cílových zemí a poskytla falešné ospravedlnění pro ruskou invazi a okupaci,“ shrnulo Politico.

Totéž Rusové udělali na Krymu roku 2014. Prakticky přes noc se dva miliony tamních obyvatel staly občany Ruské federace. Od roku 2016 nesmí lidé bez ruského pasu získat na poloostrově lékařskou péči, vzdělání nebo zdravotní pojištění, které je nutné pro získání zaměstnání.

„Rusko zakázalo neruským občanům vlastnit nemovitosti na většině území Krymu. Když se někdo pokusil opustit Krym a odjet na pevninskou Ukrajinu, ruská pohraniční stráž požadovala ruský pas a někdy zabavila nebo poškodila ukrajinský,“ vylíčila aktivistka za lidská práva Olha Skripniková. Ta nyní vede Krymskou skupinu pro práva lidí, kteří se proti své vůli stali ruskými občany, sídlící v Kyjevě.

Od roku 2019 pak Ruská federace nabízí zrychlené pasy na území okupované Doněcké a Luhanské oblasti. „Asi půl milionu Ukrajinců ze zoufale chudých, mezinárodně neuznaných republik si vzalo tyto pasy, které jim umožnily pracovat a studovat v sousedním Rusku,“ vysvětluje Politico.

Totéž čekalo občany od května 2022, kdy padly pod ruskou okupaci města Cherson a Mariupol. Údajně se nucená pasportizace na těchto územích ujala jen minimálně.

Související

Kyjev

Bez proudu, vody a tepla v -19. Život v Kyjevě se stává nesnesitelným

V Kyjevě udeřila zima v plné síle a s ní i nejhorší energetická krize od začátku války. Na předměstském nádraží stojí dva vagony v modrobílých barvách ukrajinských drah, jejichž dieselové motory běží naplno, i když vlak nikam neodjíždí. Jsou to takzvané „vlaky nezlomnosti“, které v mrazivém počasí nabízejí útočiště lidem, jejichž domovy zůstaly bez proudu, vody a tepla. Teploty v ukrajinské metropoli klesly tento týden kvůli ledovému větru až k -19°C, což činí život v panelových domech téměř nesnesitelným.
Odpálení rakety ATACMS.

Britové vyvinou pro Ukrajinu balistickou střelu. Nightfall bude zasahovat cíle hluboko v Rusku

Britské ministerstvo obrany oznámilo zahájení ambiciózního projektu s kódovým označením Nightfall, jehož cílem je vyvinout novou generaci taktických balistických střel pro Ukrajinu. Tento krok má výrazně posílit palebnou sílu ukrajinské armády v jejím boji proti ruské agresi a umožnit jí zasahovat cíle hluboko v týlu nepřítele. Británie tímto krokem potvrzuje svůj dlouhodobý závazek podporovat obranyschopnost Kyjeva i v roce 2026.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 43 minutami

Grónsko, ilustrační fotografie.

Strach v Arktidě: Gróňané se děsí budoucnosti pod nadvládou Donalda Trumpa

V grónském hlavním městě Nuuk je sníh stejně všudypřítomný jako písek na Sahaře. Zatímco se místní obyvatelé halí do teplých vrstev, aby čelili mrazivému arktickému větru, v ulicích se nemluví o ničem jiném než o nové politické bouři. Požadavek amerického prezidenta Donalda Trumpa na převzetí Grónska – ať už „po dobrém, nebo po zlém“ – vyvolal v této samosprávné součásti Dánska vlnu odporu a hlubokých obav.

před 1 hodinou

Donald Trump

Dál protestujte, pomoc je na cestě, vzkázal Trump demonstrujícím Íráncům

Americký prezident Donald Trump vyslal dosud nejzřetelnější signál, že by mohl přistoupit k vojenské akci proti teokratickému režimu v Teheránu. Reaguje tak na zprávy o brutálním potlačování demonstrací, které si podle posledních odhadů vyžádalo životy až dvou tisíc lidí. Trump prostřednictvím své sítě Truth Social vyzval íránské vlastence, aby vytrvali v protestech a začali přebírat kontrolu nad vládními institucemi. Svůj vzkaz zakončil příslibem, že „pomoc je již na cestě“.

před 2 hodinami

Kyjev

Bez proudu, vody a tepla v -19. Život v Kyjevě se stává nesnesitelným

V Kyjevě udeřila zima v plné síle a s ní i nejhorší energetická krize od začátku války. Na předměstském nádraží stojí dva vagony v modrobílých barvách ukrajinských drah, jejichž dieselové motory běží naplno, i když vlak nikam neodjíždí. Jsou to takzvané „vlaky nezlomnosti“, které v mrazivém počasí nabízejí útočiště lidem, jejichž domovy zůstaly bez proudu, vody a tepla. Teploty v ukrajinské metropoli klesly tento týden kvůli ledovému větru až k -19°C, což činí život v panelových domech téměř nesnesitelným.

před 2 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna v obležení řečníků: Babišova vláda čeká na verdikt o důvěře, počká si na něj hodiny

Poslanci se dnes v devět hodin ráno vrátili do lavic, aby pokračovali v klíčovém jednání o vyslovení důvěry nové koaliční vládě Andreje Babiše. Přestože schůze začala již včera, konečný verdikt je stále v nedohlednu. Do diskuse je totiž přihlášeno ještě zhruba šedesát zákonodárců, což znamená, že samotné hlasování proběhne s největší pravděpodobností až v hluboké noci.

před 3 hodinami

Írán, ilustrační foto

Islámská republika v krizi: Režim umírá pomalu, ale ke konci má ještě daleko

Podle slavného výroku Ernesta Hemingwaye člověk bankrotuje dvěma způsoby: nejdříve postupně a pak najednou. Mnozí odpůrci íránského teokratického systému doufali, že současné masové nepokojí znamenají právě onu druhou, náhlou fázi konce. Dosavadní vývoj však naznačuje, že pokud režim skutečně směřuje k zániku, nachází se stále v procesu postupného a vleklého úpadku. Poslední týdny sice představují pro Teherán jednu z největších krizí za desítky let, ale jeho mocenské struktury zatím vykazují značnou odolnost.

před 3 hodinami

Írán, ilustrační foto

Rozpad celého státu nebo zhroucení do občanské války. Expert popsal, co se může dál dít v Íránu

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá současné krvavé protesty v Íránu, které přinesly už stovky obětí. Zdejší opozici podle něj zásadně chybí charismatický vůdce, jenž by protestu dal směr a konfrontoval současnou teokratickou vládu Alího Chameneího. „Má 86 let a dobře deset roků se spekuluje o jeho velice mizerném zdravotním stavu. Obměna na pozici Vůdce může být pro Írán zásadní z hlediska nějaké reformy, aniž by došlo k úplné demontáži celého systému,“ říká Kraus.

před 4 hodinami

Demonstrace v Íránu

2400 mrtvých v Íránu. Teherán dnes plánuje popravovat demonstranty, Trump hrozí tvrdou odplatou

Americký prezident Donald Trump přislíbil rázné kroky vůči Íránu v případě, že tamní režim přistoupí k popravám účastníků protivládních demonstrací. Během svého projevu ve státě Michigan vyjádřil přímou podporu íránským vlastencům a vyzval je k pokračování v odporu. Podle jeho slov by protestující měli obsadit klíčové instituce a pamatovat si tváře těch, kteří se dopouštějí násilí. Trump varoval, že všichni viníci za své činy v budoucnu zaplatí velmi vysokou cenu.

před 5 hodinami

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda určila nové zmocněnce. Turek se musí spokojit s dočasným řešením

Vláda premiéra Andreje Babiš (ANO), která od dnešního dne žádá Sněmovnu o důvěru, se zavázala mimo jiné zaměřit se systematicky na podporu duševního zdraví obyvatelstva. Klíčovým nástrojem pro koordinaci a dohled nad touto agendou se stane Rada vlády pro duševní zdraví, o jejímž ustavení rozhodl kabinet na pondělním zasedání. Vláda také jmenovala nové zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost a pro umělou inteligenci a schválila návrh novely zákona o podpoře bydlení, která má zpřesnit pravidla pro poskytování poradenství osobám v bytové nouzi.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Augusta po dalším úspěchu na juniorském MS potvrdil konec u dvacítky

O čem se mluvilo již před samotným turnajem hokejových juniorů, nyní potvrdil samotný kouč české „dvacítky“ Patrik Augusta. Po dvou bronzech a jednom stříbru se rozhodl na lavičce reprezentace této věkové kategorie skončit, přičemž tak učinil krátce poté, co letos dokráčel se svým mužstvem až ke stříbru na mistrovství světa v americkém Minneapolisu. Podle svých slov hodlá dál v trenérské kariéře pokračovat, akorát jen na klubové úrovni. Prezident Českého hokeje Alois Hadamczik by chtěl pak mít jméno Augustova nástupce do konce ledna.

včera

včera

včera

včera

Írán

Žádný internet, žádné hovory. Íránská vláda vypilovala okamžitý informační blackout celého státu k dokonalosti

Americký prezident Donald Trump vyhlásil nová pětadvacetiprocentní cla pro země, které obchodují s Íránem, čímž riskuje obnovení rozsáhlé obchodní války především s Čínou. Ačkoliv Trump na sociálních sítích uvedl, že tato sekundární cla vstupují v platnost okamžitě, analytici upozorňují na nedostatek konkrétních detailů či oficiálních exekutivních příkazů. Hlavním cílem tohoto kroku je odříznout íránský režim od financí v reakci na brutální potlačování domácích protestů, ovšem prosazení takových opatření v praxi bude podle odborníků mimořádně náročné.

včera

Adam Vojtěch přichází na zasedání nové vlády

Hlasování o důvěře: Česko se zaměří na protidronovou obranu. Euro nepřijmeme, prohlásila vláda

Tři měsíce po podzimních volbách, předstoupila nová vláda Andreje Babiše před Poslaneckou sněmovnu se žádostí o vyslovení důvěry. Jednání, které doprovází ostrá debata a rozsáhlá kritika ze strany opozice, by mělo vyvrcholit hlasováním pravděpodobně ve středu ve večerních hodinách. Koaliční kabinet složený z hnutí ANO, SPD a Motoristů má v dolní komoře zajištěnou většinu 108 hlasů, což potvrdil i předseda Sněmovny Tomio Okamura.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sliboval ochranu íránských demonstrantů. Ani my nevíme, co teď udělá, přiznává Bílý dům

Rozhodující chvíle pro americkou politiku na Blízkém východě se blíží. Prezident USA Donald Trump stojí před otázkou, jak reagovat na brutální zásah íránského režimu proti vlastním občanům. Před několika dny prohlásil, že Spojené státy jsou připraveny přijít demonstrujícím na pomoc, pokud proti nim vláda v Teheránu použije násilí. Nyní, když na veřejnost pronikají zprávy o stovkách až tisících mrtvých, svět s napětím očekává, zda šéf Bílého domu svá slova o „nabité a odjištěné zbrani“ přetaví v činy.

včera

Jun Sok-jol

Jihokorejská prokuratura požaduje pro bývalého prezidenta Sok-jola trest smrti

Jihokorejská prokuratura v úterý překvapila veřejnost požadavkem na trest smrti pro bývalého prezidenta Jun Sok-jola. Ten čelí obvinění z vlastizrady a vedení vzpoury v souvislosti s neúspěšným pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Žalobci v závěrečné řeči u soudu v Soulu označili Juna za hlavního strůjce povstání, které na několik hodin uvrhlo jednu z nejvyspělejších demokracií Asie do hlubokého chaosu.

včera

Íránci mluví o novodobém pádu Berlínské zdi. Mrtvých mohou být až 2000

V Íránu dochází k událostem, které mnozí pozorovatelé i samotní Íránci označují za „moment pádu Berlínské zdi“. Podle nejnovějších zpráv, které se i přes přísnou cenzuru a rozsáhlý výpadek internetu dostávají do světa, čelí země bezprecedentnímu krveprolití. Korespondent BBC Persian Jiyar Gol a zdroje agentury Reuters naznačují, že počet obětí tvrdého zásahu bezpečnostních složek proti demonstrantům může dosahovat až dvou tisíc.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy