Bez ruského pasu nedostanou zaměstnání, vzdělání ani lékařskou péči. Ukrajinci na okupovaných územích živoří

Ukrajinci na okupovaných územích čelí takzvané nucené pasportizaci. Bez toho, aby přijali ruský pas, nemají přístup k veřejným službám, zdravotnímu pojištění nebo vzdělání. Od roku 2014 se to děje na anektovaném Krymském poloostrově, následně v Doněcké a Luhanské oblasti a od roku 2022 i v okupovaných oblastech, které Ruská federace získala po plnohodnotné invazi z loňského února.

Analytický think tank Conflict Observatory zveřejnil výzkum, v němž zjistil snahu Moskvy o přinucení ukrajinských občanů na okupovaných územích přijmout ruské občanství. „Rusko v rámci svého programu upevňování moci zahájilo systematickou snahu přinutit obyvatele okupovaných oblastí Ukrajiny, aby přijali ruské občanství,“ zní ze závěrů výzkumu.

Způsobů, jakým se o to ruské úřady snaží, je mnoho. „Obyvatelé Luhanské, Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti jsou vystavení výhrůžkám, zastrašování, omezování humanitární pomoci a základních potřeb a možnému zadržení nebo deportaci,“ pokračují analytici.

Došlo i k přijetí různých zákonů, které mají tuto snahu usnadnit. „Tyto zákony a taktiky porušují mezinárodní právo, včetně zákazu diskriminace lidí žijících pod okupací na základě státní příslušnosti a nucení lidí k prohlášení věrnosti okupační mocnosti, což je podle Haagské úmluvy a Ženevských konvencí nezákonné.“

K výsledkům výzkumu se vyjádřil i mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller. „Zpráva podrobně popisuje znepokojivou kampaň, jejímž cílem je přimět obyvatele k přijetí ruského občanství,“ nastínil podle nezávislého serveru RFE/RL.

„Ti, kteří to odmítnou, čelí omezenému přístupu k veřejným službám, zaměstnání a vlastnictví nemovitostí, což má dopad na jejich mobilitu, zdraví a živobytí,“ zdůraznil Miller.

Ještě větším obtížím podle něj čelí rodiče dětí narozených na okupovaných částech Ukrajiny ve chvíli, kdy odmítnou přihlásit děti k ruskému občanství. „Včetně omezení přístupu k rodičovským dávkám. Některým rodičům bylo vyhrožováno ztrátou péče o děti a možnou deportací do Ruska,“ dodal.

„Ukrajinci žijící pod ruskou okupací jsou a zůstanou ukrajinskými občany. Státem posvěcené zastrašování fakta nezmění. Každá píď ukrajinského území je a zůstane Ukrajinou,“ prohlásil mluvčí.

Nucená pasportizace

Tento proces je Ukrajincům notoricky známý už od roku 2014, kdy ruská armáda anektovala Krymský poloostrov a začala podporovat separatisty v Doněcké a Luhanské oblasti. „Ukrajinci v oblastech pod ruskou kontrolou nemají jinou možnost než přijmout ruský pas, pokud chtějí přežít,“ poznamenal výkonný ředitel Humanitarian Research Lab Nathaniel Raymond. „Je to velmi rozšířené a pokračující,“ dodal.

Jak upozornil server Politico, ukrajinští občané na ruském území čelí riziku, že je úřady donutí narukovat do řad ruské armády. „Vzhledem k tomu, že oba národy vedou krvavou válku, se nyní ukrajinští občané setkávají s tím, že mohou být povoláni do armády Ruska, Ukrajiny nebo obou těchto zemí, ale nemohou prokázat, že jsou skutečně občany jedné z nich,“ píše.

„Hromadná neutralizace občanů na sporných územích, známá jako pasportizace, není jen otázkou toho, kdo bude bojovat v jaké armádě nebo překročí jakou hranici. Svévolná a masová přeměna ukrajinských občanů na ruské je válečným zločinem,“ varovala ukrajinská vicepremiérka a ministryně pro reintegraci dočasně okupovaných území Iryna Vereščuková.

Zdůraznila, že Ženevské konvence jasně zakazují nucenou pasportizaci obyvatel okupovaných území. „Je třeba to zaznamenat jako válečný zločin,“ doplnila Vereščuková.

Rusko používá nucenou pasportizaci jako zbraň ve válkách s blízkými zahraničními zeměmi, míní odborníci. „Politika pasportizace, kterou Rusko zahájilo na územích Gruzie a Moldavska v roce 2002 po ozbrojených konfliktech a poté na Ukrajině v roce 2014, přinesla několik milionů nových občanů, kteří posílili klesající počet obyvatel Ruska, a zároveň podkopala suverenitu cílových zemí a poskytla falešné ospravedlnění pro ruskou invazi a okupaci,“ shrnulo Politico.

Totéž Rusové udělali na Krymu roku 2014. Prakticky přes noc se dva miliony tamních obyvatel staly občany Ruské federace. Od roku 2016 nesmí lidé bez ruského pasu získat na poloostrově lékařskou péči, vzdělání nebo zdravotní pojištění, které je nutné pro získání zaměstnání.

„Rusko zakázalo neruským občanům vlastnit nemovitosti na většině území Krymu. Když se někdo pokusil opustit Krym a odjet na pevninskou Ukrajinu, ruská pohraniční stráž požadovala ruský pas a někdy zabavila nebo poškodila ukrajinský,“ vylíčila aktivistka za lidská práva Olha Skripniková. Ta nyní vede Krymskou skupinu pro práva lidí, kteří se proti své vůli stali ruskými občany, sídlící v Kyjevě.

Od roku 2019 pak Ruská federace nabízí zrychlené pasy na území okupované Doněcké a Luhanské oblasti. „Asi půl milionu Ukrajinců ze zoufale chudých, mezinárodně neuznaných republik si vzalo tyto pasy, které jim umožnily pracovat a studovat v sousedním Rusku,“ vysvětluje Politico.

Totéž čekalo občany od května 2022, kdy padly pod ruskou okupaci města Cherson a Mariupol. Údajně se nucená pasportizace na těchto územích ujala jen minimálně.

Související

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Vypíná internet, zavádí příměří. Jak se Rusko chystá na oslavy Dne vítězství?

Tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí, která každoročně 9. května oslavuje vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem, projde letos zásadní proměnou. Poprvé po téměř dvaceti letech se na ní neobjeví žádná těžká vojenská technika. Rozhodnutí ministerstva obrany vynechat tanky, raketové systémy a další techniku vyvolalo vlnu spekulací o skutečném stavu ruských ozbrojených sil i bezpečnostní situaci v zemi.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

Hasiči zasahují u požáru v Českém Švýcarsku.

Máme indicie, uvedla policie k lesnímu požáru v Českém Švýcarsku

Policie pokročila s vyšetřováním požáru, který od uplynulého víkendu likvidují hasiči v národním parku České Švýcarsko. Strážci zákona mají blíže nespecifikované indicie k okolnostem vzniku požáru. Věc se vyšetřuje pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti.

před 2 hodinami

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka

Juchelka si vybral nečekanou ombudsmanku. Jde o známou zpěvačku

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) jmenoval do funkce ombudsmanky Michaelu Kolman, veřejnosti známou také jako zpěvačku Michaelu Noskovou. Ve své nové roli se bude věnovat ochraně práv dětí i dospělých, řešením stížností, které na ministerstvo přicházejí, a zlepšování komunikace mezi veřejností a úřady.

před 2 hodinami

Účtenka s EET.

Babišova vláda schválila novou EET. Slibuje, že bude modernější

Babišova vláda splnila jeden ze zásadních bodů programového prohlášení. V pondělí schválila návrh nového zákona o evidenci tržeb. Zároveň navrhla i změny daňových předpisů, které mají část dodatečných příjmů ze zavedení elektronické evidence tržeb vrátit zpět podnikatelům i ostatním daňovým poplatníkům. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Macinka upřesnil, koho považuje za méněcenného

Ministr zahraničí Petr Macinka, reprezentující hnutí Motoristé, vyhrotil spor se svými politickými odpůrci. Poté, co už v neděli v televizním vysílání označil část opozice za „méněcenné lidi“, nyní přešel s konkrétními jmény. Ve svém středečním vyjádření na dotaz novinářky Nory Fridrichové výslovně zmínil šéfa ODS Martina Kupku, poslankyni Evu Decroix a předsedu hnutí STAN Víta Rakušana.

před 5 hodinami

Hormuzský průliv

Čína může USA pomoci znovuotevřít Hormuzský průliv. Nebude to ale zadarmo

Návštěva íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího v Pekingu, která se uskutečnila jen několik dní před plánovanou cestou amerického prezidenta Donalda Trumpa do čínské metropole, vyvolává otázky o roli Číny jako možného mírového zprostředkovatele. Vzhledem k tomu, že dosavadní diplomatické snahy nedokázaly zajistit trvalý konec války ohrožující globální ekonomiku, hledají Teherán i Washington cestu ven z konfliktu. Čína se díky svým úzkým vazbám na Írán i otevřené lince do Washingtonu jeví jako logický kandidát na tuto roli.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

MV Hondius

Čtou knihy, na palubu chodí po jednom. Jak se žije cestujícím lodi MV Hondius pod hrozbou hantaviru?

Před necelým měsícem vyplouvali s vidinou dobrodružství na cestu k nejvzdálenějším ostrovům světa. Těšili se na pozorování velryb, tučňáků a na úchvatné scenérie ledových plání či zelených kopců. Nyní je však realita pro téměř 150 cestujících na palubě lodi MV Hondius zcela jiná. Místo poznávání přírody tráví dny v izolaci svých kajut na lodi kotvící v Atlantiku a snaží se chránit před nákazou smrtelným virem.

před 7 hodinami

Bouřky

Bouřky se mohou vyskytnout i dnes, přiznali meteorologové

V Česku ani dnes nejsou vyloučeny bouřky. Mnoho jich ale nebude a vyskytnou se na výrazně menší části území. Více bude spíše přeháněk bez bleskové aktivity, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X. Výstrahu oproti včerejšku nevydal.

před 8 hodinami

MV Hondius

Loď MV Hondius rozhádala celé Španělsko. Madrid ji povolil zakotvit na Kanárských ostrovech

Napětí na Kanárských ostrovech v souvislosti s plánovaným připlutím výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza nebezpečným hantavirem, prudce roste. Regionální vláda v čele s Fernandem Clavijem vyjádřila kategorický nesouhlas s tím, aby plavidlo v nejbližších dnech zakotvilo v tamních přístavech. Situace se rychle mění v ostrou politickou bitvu mezi souostrovím a centrální španělskou vládou.

před 8 hodinami

Andrej Babiš

Babiš v otázce financování armády otočil. Závazek NATO chce letos splnit

Premiér Andrej Babiš (ANO) během pondělního summitu v Jerevanu překvapil změnou svého dosavadního postoje k financování armády. Novinářům oznámil, že Česká republika splní závazek vynakládat dvě procenta HDP na obranu ještě v letošním roce. Tento optimismus přichází jen krátce poté, co premiér v dubnu nedostatečný rozpočet obhajoval a tvrdil, že dosažení této hranice není reálné.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

Počasí přinese do Česka další bouřky

Meteorologové předpovídají pro nadcházející dny proměnlivý charakter počasí, který odstartuje středečními bouřkami a vyvrcholí výrazným oteplením během víkendu. Zatímco polovina týdne přinese srážky a lokální ochlazení, neděle by měla nabídnout téměř letní teploty dosahující až k 28 °C.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy