Bez ruského pasu nedostanou zaměstnání, vzdělání ani lékařskou péči. Ukrajinci na okupovaných územích živoří

Ukrajinci na okupovaných územích čelí takzvané nucené pasportizaci. Bez toho, aby přijali ruský pas, nemají přístup k veřejným službám, zdravotnímu pojištění nebo vzdělání. Od roku 2014 se to děje na anektovaném Krymském poloostrově, následně v Doněcké a Luhanské oblasti a od roku 2022 i v okupovaných oblastech, které Ruská federace získala po plnohodnotné invazi z loňského února.

Analytický think tank Conflict Observatory zveřejnil výzkum, v němž zjistil snahu Moskvy o přinucení ukrajinských občanů na okupovaných územích přijmout ruské občanství. „Rusko v rámci svého programu upevňování moci zahájilo systematickou snahu přinutit obyvatele okupovaných oblastí Ukrajiny, aby přijali ruské občanství,“ zní ze závěrů výzkumu.

Způsobů, jakým se o to ruské úřady snaží, je mnoho. „Obyvatelé Luhanské, Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti jsou vystavení výhrůžkám, zastrašování, omezování humanitární pomoci a základních potřeb a možnému zadržení nebo deportaci,“ pokračují analytici.

Došlo i k přijetí různých zákonů, které mají tuto snahu usnadnit. „Tyto zákony a taktiky porušují mezinárodní právo, včetně zákazu diskriminace lidí žijících pod okupací na základě státní příslušnosti a nucení lidí k prohlášení věrnosti okupační mocnosti, což je podle Haagské úmluvy a Ženevských konvencí nezákonné.“

K výsledkům výzkumu se vyjádřil i mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller. „Zpráva podrobně popisuje znepokojivou kampaň, jejímž cílem je přimět obyvatele k přijetí ruského občanství,“ nastínil podle nezávislého serveru RFE/RL.

„Ti, kteří to odmítnou, čelí omezenému přístupu k veřejným službám, zaměstnání a vlastnictví nemovitostí, což má dopad na jejich mobilitu, zdraví a živobytí,“ zdůraznil Miller.

Ještě větším obtížím podle něj čelí rodiče dětí narozených na okupovaných částech Ukrajiny ve chvíli, kdy odmítnou přihlásit děti k ruskému občanství. „Včetně omezení přístupu k rodičovským dávkám. Některým rodičům bylo vyhrožováno ztrátou péče o děti a možnou deportací do Ruska,“ dodal.

„Ukrajinci žijící pod ruskou okupací jsou a zůstanou ukrajinskými občany. Státem posvěcené zastrašování fakta nezmění. Každá píď ukrajinského území je a zůstane Ukrajinou,“ prohlásil mluvčí.

Nucená pasportizace

Tento proces je Ukrajincům notoricky známý už od roku 2014, kdy ruská armáda anektovala Krymský poloostrov a začala podporovat separatisty v Doněcké a Luhanské oblasti. „Ukrajinci v oblastech pod ruskou kontrolou nemají jinou možnost než přijmout ruský pas, pokud chtějí přežít,“ poznamenal výkonný ředitel Humanitarian Research Lab Nathaniel Raymond. „Je to velmi rozšířené a pokračující,“ dodal.

Jak upozornil server Politico, ukrajinští občané na ruském území čelí riziku, že je úřady donutí narukovat do řad ruské armády. „Vzhledem k tomu, že oba národy vedou krvavou válku, se nyní ukrajinští občané setkávají s tím, že mohou být povoláni do armády Ruska, Ukrajiny nebo obou těchto zemí, ale nemohou prokázat, že jsou skutečně občany jedné z nich,“ píše.

„Hromadná neutralizace občanů na sporných územích, známá jako pasportizace, není jen otázkou toho, kdo bude bojovat v jaké armádě nebo překročí jakou hranici. Svévolná a masová přeměna ukrajinských občanů na ruské je válečným zločinem,“ varovala ukrajinská vicepremiérka a ministryně pro reintegraci dočasně okupovaných území Iryna Vereščuková.

Zdůraznila, že Ženevské konvence jasně zakazují nucenou pasportizaci obyvatel okupovaných území. „Je třeba to zaznamenat jako válečný zločin,“ doplnila Vereščuková.

Rusko používá nucenou pasportizaci jako zbraň ve válkách s blízkými zahraničními zeměmi, míní odborníci. „Politika pasportizace, kterou Rusko zahájilo na územích Gruzie a Moldavska v roce 2002 po ozbrojených konfliktech a poté na Ukrajině v roce 2014, přinesla několik milionů nových občanů, kteří posílili klesající počet obyvatel Ruska, a zároveň podkopala suverenitu cílových zemí a poskytla falešné ospravedlnění pro ruskou invazi a okupaci,“ shrnulo Politico.

Totéž Rusové udělali na Krymu roku 2014. Prakticky přes noc se dva miliony tamních obyvatel staly občany Ruské federace. Od roku 2016 nesmí lidé bez ruského pasu získat na poloostrově lékařskou péči, vzdělání nebo zdravotní pojištění, které je nutné pro získání zaměstnání.

„Rusko zakázalo neruským občanům vlastnit nemovitosti na většině území Krymu. Když se někdo pokusil opustit Krym a odjet na pevninskou Ukrajinu, ruská pohraniční stráž požadovala ruský pas a někdy zabavila nebo poškodila ukrajinský,“ vylíčila aktivistka za lidská práva Olha Skripniková. Ta nyní vede Krymskou skupinu pro práva lidí, kteří se proti své vůli stali ruskými občany, sídlící v Kyjevě.

Od roku 2019 pak Ruská federace nabízí zrychlené pasy na území okupované Doněcké a Luhanské oblasti. „Asi půl milionu Ukrajinců ze zoufale chudých, mezinárodně neuznaných republik si vzalo tyto pasy, které jim umožnily pracovat a studovat v sousedním Rusku,“ vysvětluje Politico.

Totéž čekalo občany od května 2022, kdy padly pod ruskou okupaci města Cherson a Mariupol. Údajně se nucená pasportizace na těchto územích ujala jen minimálně.

Související

Oslo

Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou

Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

Princ Andrew

Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii

Britská policie se i po opakované výzvě potýká s nedůvěrou případných svědků v případu vyšetřování bývalého prince Andrewa. Ženy, které údajně mají informace o činech králova bratra, podle právního zástupce nechtějí s policisty spolupracovat. Americký advokát Brad Edwards to řekl BBC. 

včera

Senát ČR

Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce

Po poslancích se i senátoři shodli na tom, koho letos navrhnou prezidentovi Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Hlava státu je tradičně předá v den státního svátku 28. října. Členové horní komory parlamentu by ocenili například několik známých herců. 

včera

včera

Česká televize

ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích

Česká televize v sobotu reagovala na nejnovější vývoj ohledně finančního zajištění budoucnosti veřejnoprávních médií. Premiér Andrej Babiš (ANO) totiž oznámil, že nakonec dojde pouze k novele stávajícího zákona. ČT vzkázala, že trvá na současné formě financování, tedy na poplatcích od občanů. 

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne

Budoucí financování veřejnoprávních médií, tedy České televize a Českého rozhlasu, nakonec nebude upraveno novým zákonem. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Podle jeho slov dojde k novele současného zákona. Přípravou nového předpisu se zabývalo ministerstvo kultury vedené Oto Klempířem (Motoristé). 

včera

včera

včera

včera

Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin

Válka na Ukrajině se alespoň podle vyjádření ruského prezidenta Vladimira Putina blíží po více než čtyřech letech ke konci. Putin se tak vyjádřil po vlastní analýze situace na bojišti. Nijak ale ani nenaznačil, kdy by konflikt mohl opravdu skončit. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy