Bez ruského pasu nedostanou zaměstnání, vzdělání ani lékařskou péči. Ukrajinci na okupovaných územích živoří

Ukrajinci na okupovaných územích čelí takzvané nucené pasportizaci. Bez toho, aby přijali ruský pas, nemají přístup k veřejným službám, zdravotnímu pojištění nebo vzdělání. Od roku 2014 se to děje na anektovaném Krymském poloostrově, následně v Doněcké a Luhanské oblasti a od roku 2022 i v okupovaných oblastech, které Ruská federace získala po plnohodnotné invazi z loňského února.

Analytický think tank Conflict Observatory zveřejnil výzkum, v němž zjistil snahu Moskvy o přinucení ukrajinských občanů na okupovaných územích přijmout ruské občanství. „Rusko v rámci svého programu upevňování moci zahájilo systematickou snahu přinutit obyvatele okupovaných oblastí Ukrajiny, aby přijali ruské občanství,“ zní ze závěrů výzkumu.

Způsobů, jakým se o to ruské úřady snaží, je mnoho. „Obyvatelé Luhanské, Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti jsou vystavení výhrůžkám, zastrašování, omezování humanitární pomoci a základních potřeb a možnému zadržení nebo deportaci,“ pokračují analytici.

Došlo i k přijetí různých zákonů, které mají tuto snahu usnadnit. „Tyto zákony a taktiky porušují mezinárodní právo, včetně zákazu diskriminace lidí žijících pod okupací na základě státní příslušnosti a nucení lidí k prohlášení věrnosti okupační mocnosti, což je podle Haagské úmluvy a Ženevských konvencí nezákonné.“

K výsledkům výzkumu se vyjádřil i mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller. „Zpráva podrobně popisuje znepokojivou kampaň, jejímž cílem je přimět obyvatele k přijetí ruského občanství,“ nastínil podle nezávislého serveru RFE/RL.

„Ti, kteří to odmítnou, čelí omezenému přístupu k veřejným službám, zaměstnání a vlastnictví nemovitostí, což má dopad na jejich mobilitu, zdraví a živobytí,“ zdůraznil Miller.

Ještě větším obtížím podle něj čelí rodiče dětí narozených na okupovaných částech Ukrajiny ve chvíli, kdy odmítnou přihlásit děti k ruskému občanství. „Včetně omezení přístupu k rodičovským dávkám. Některým rodičům bylo vyhrožováno ztrátou péče o děti a možnou deportací do Ruska,“ dodal.

„Ukrajinci žijící pod ruskou okupací jsou a zůstanou ukrajinskými občany. Státem posvěcené zastrašování fakta nezmění. Každá píď ukrajinského území je a zůstane Ukrajinou,“ prohlásil mluvčí.

Nucená pasportizace

Tento proces je Ukrajincům notoricky známý už od roku 2014, kdy ruská armáda anektovala Krymský poloostrov a začala podporovat separatisty v Doněcké a Luhanské oblasti. „Ukrajinci v oblastech pod ruskou kontrolou nemají jinou možnost než přijmout ruský pas, pokud chtějí přežít,“ poznamenal výkonný ředitel Humanitarian Research Lab Nathaniel Raymond. „Je to velmi rozšířené a pokračující,“ dodal.

Jak upozornil server Politico, ukrajinští občané na ruském území čelí riziku, že je úřady donutí narukovat do řad ruské armády. „Vzhledem k tomu, že oba národy vedou krvavou válku, se nyní ukrajinští občané setkávají s tím, že mohou být povoláni do armády Ruska, Ukrajiny nebo obou těchto zemí, ale nemohou prokázat, že jsou skutečně občany jedné z nich,“ píše.

„Hromadná neutralizace občanů na sporných územích, známá jako pasportizace, není jen otázkou toho, kdo bude bojovat v jaké armádě nebo překročí jakou hranici. Svévolná a masová přeměna ukrajinských občanů na ruské je válečným zločinem,“ varovala ukrajinská vicepremiérka a ministryně pro reintegraci dočasně okupovaných území Iryna Vereščuková.

Zdůraznila, že Ženevské konvence jasně zakazují nucenou pasportizaci obyvatel okupovaných území. „Je třeba to zaznamenat jako válečný zločin,“ doplnila Vereščuková.

Rusko používá nucenou pasportizaci jako zbraň ve válkách s blízkými zahraničními zeměmi, míní odborníci. „Politika pasportizace, kterou Rusko zahájilo na územích Gruzie a Moldavska v roce 2002 po ozbrojených konfliktech a poté na Ukrajině v roce 2014, přinesla několik milionů nových občanů, kteří posílili klesající počet obyvatel Ruska, a zároveň podkopala suverenitu cílových zemí a poskytla falešné ospravedlnění pro ruskou invazi a okupaci,“ shrnulo Politico.

Totéž Rusové udělali na Krymu roku 2014. Prakticky přes noc se dva miliony tamních obyvatel staly občany Ruské federace. Od roku 2016 nesmí lidé bez ruského pasu získat na poloostrově lékařskou péči, vzdělání nebo zdravotní pojištění, které je nutné pro získání zaměstnání.

„Rusko zakázalo neruským občanům vlastnit nemovitosti na většině území Krymu. Když se někdo pokusil opustit Krym a odjet na pevninskou Ukrajinu, ruská pohraniční stráž požadovala ruský pas a někdy zabavila nebo poškodila ukrajinský,“ vylíčila aktivistka za lidská práva Olha Skripniková. Ta nyní vede Krymskou skupinu pro práva lidí, kteří se proti své vůli stali ruskými občany, sídlící v Kyjevě.

Od roku 2019 pak Ruská federace nabízí zrychlené pasy na území okupované Doněcké a Luhanské oblasti. „Asi půl milionu Ukrajinců ze zoufale chudých, mezinárodně neuznaných republik si vzalo tyto pasy, které jim umožnily pracovat a studovat v sousedním Rusku,“ vysvětluje Politico.

Totéž čekalo občany od května 2022, kdy padly pod ruskou okupaci města Cherson a Mariupol. Údajně se nucená pasportizace na těchto územích ujala jen minimálně.

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Úřad vlády

Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne

Vláda premiéra Andreje Babiše se na svém pondělním zasedání intenzivně zabývala krizovou situací na trhu s pohonnými hmotami. Hlavním tématem diskusí s největšími distributory, mezi které patří společnosti MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen, byla výše jejich marží. Podle premiéra jsou současné zisky prodejců, dosahující v některých případech až 10 korun na litr, naprosto nepřiměřené a neodpovídají realitě na trhu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpovi došla trpělivost: Pokud Írán nepřistoupí na naše podmínky, vyhodíme do vzduchu jeho infrastrukturu

Napětí v Perském zálivu dosahuje kritického bodu a rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabírá na intenzitě. Podle posledních prohlášení, která prezident poskytl deníku Financial Times a následně publikoval na síti Truth Social, čelí Írán ultimátu: buď přistoupí na americké mírové podmínky a okamžitě otevře Hormuzský průliv, nebo Spojené státy přikročí k totální likvidaci íránské energetické a ropné infrastruktury.

včera

včera

NASA zahajuje program Artemis

Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru

Vypuštění mise Artemis II, která v nejbližších dnech vyšle čtyři astronauty na oblet Měsíce, představuje zásadní milník v novodobém dobývání vesmíru. Ačkoliv se od posledního přistání člověka na lunárním povrchu v rámci programu Apollo uplynulo více než 50 let, Spojené státy investovaly do programu Artemis již přibližně 93 miliard dolarů. Důvodem pro tento nákladný návrat není jen nostalgie, ale především strategické suroviny, technologická příprava na Mars a nová vlna vesmírného soupeření.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel udělil čtyři milosti

Prezident Petr Pavel udělil v pondělí čtyři milosti, kterými prominul tresty třem ženám a jednomu muži. Podle vyjádření Hradu vedly hlavu státu k tomuto kroku především vážné zdravotní komplikace odsouzených nebo snaha ochránit zájmy nezletilých dětí v náročných sociálních situacích.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš se kvůli vysokým cenám paliv sešel s pumpaři. Popírají umělé zvyšování cen

Kvůli dramatickému nárůstu cen benzinu a nafty se v pondělí dopoledne sešel premiér Andrej Babiš se zástupci nejvýznamnějších distributorů pohonných hmot v České republice. Jednání se zúčastnili šéfové společností MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen. Důležitost situace podtrhl fakt, že kvůli této schůzce bylo zrušeno i plánované koaliční vyjednávání.

včera

Ilustrační fotografie.

Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?

Unikátní vhled do metod práce ruských tajných služeb přinesl soubor uniklých zpráv a nahrávek, které dokumentují, jakým způsobem Moskva získává a řídí své informátory v Evropě. Příběh studenta informatiky, kterému web Politico říká říkat Ivan, ukazuje drsnou realitu náboru: buď budeš donášet na své známé v protikremelských kruzích, nebo půjdeš na 15 let do vězení. Tato praxe se přitom zdaleka neomezuje jen na území Ruska, ale skrze nátlak na exulanty infiltruje i evropské státy.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Průlom v blokádě: Trump naznačil, že umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu

Americký prezident Donald Trump v neděli naznačil, že Spojené státy umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu. Tento krok představuje zásadní průlom v dosavadní palivové blokádě, kterou Washington v posledních měsících vůči ostrovu uplatňoval. Kuba se v současnosti zmítá v hluboké energetické krizi, která ochromila běžný chod země, a prezidentovo vyjádření naznačuje ochotu k dočasnému ústupku z humanitárních důvodů.

včera

Íránský ostrov Charg

Složitá operace, která Hormuzský průliv nevyřeší. Obsazení ostrova Charg je Trumpův celoživotní sen

Americký prezident Donald Trump v aktuálním rozhovoru pro Financial Times opět rozvířil spekulace o možné vojenské operaci, jejímž cílem by bylo obsazení íránského ostrova Charg. Tento malý skalnatý výběžek v Perském zálivu, vzdálený jen asi 24 kilometrů od pevniny, představuje pro Teherán kritickou tepnu. Nachází se zde totiž terminál, přes který protéká 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí „hospodářskou krční tepnu“ celého režimu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán převáží uran v kontejnerech z Česka. Trump chce vyslat vojáky, aby jej zabavili

Americký prezident Donald Trump zvažuje vysoce riskantní vojenskou operaci, jejímž cílem je zabavit přibližně 454 kilogramů vysoce obohaceného uranu přímo na íránském území. Podle zpráv deníku Wall Street Journal, který se odvolává na bezpečnostní činitele, by taková mise vyžadovala přítomnost amerických pozemních sil v zemi po dobu několika dní i déle. Trump zatím definitivní rozhodnutí neučinil, ale myšlence zůstává nakloněn, neboť by tím mohl naplnit svůj hlavní cíl – definitivně zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump chce převzít kontrolu nad ostrovem Charg

Donald Trump v rozhovoru pro Financial Times vyjádřil svůj záměr zaměřit se na íránské ropné zdroje. Uvedl, že jeho prioritou by bylo převzít kontrolu nad tamní ropou, přičemž americké síly by mohly obsadit exportní uzel na ostrově Charg. Podle jeho slov je tento krok jeho oblíbenou variantou, i když čelí domácí kritice. Trump naznačil, že obsazení ostrova zůstává otevřenou možností mezi mnoha dalšími strategickými alternativami.

včera

Jaro na Petříně

Počasí se o Velikonocích výrazně oteplí. Naměříme až 17 stupňů

Přípravy na nadcházející velikonoční svátky letos doprovodí proměnlivé jarní počasí, které nabídne jak slunečné okamžiky, tak i dešťové přeháňky a chladná rána. Podle aktuálního výhledu meteorologů se teploty budou postupně šplhat nahoru, ale zejména na horách se ještě můžeme setkat se sněhem.

29. března 2026 21:22

Uvolnění obřích zásob ropy nepomohlo. Svět zažil měsíc, jaký moderní historie nepamatuje

Březen roku 2026 se zapíše do historie finančních trhů černým písmem. Válka mezi Íránem na jedné straně a USA s Izraelem na straně druhé uvrhla světové trhy do naprostého chaosu. Cena ropy Brent, která je mezinárodním měřítkem, směřuje k rekordnímu měsíčnímu nárůstu, jaký moderní historie nepamatuje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy