Bez ruského pasu nedostanou zaměstnání, vzdělání ani lékařskou péči. Ukrajinci na okupovaných územích živoří

Ukrajinci na okupovaných územích čelí takzvané nucené pasportizaci. Bez toho, aby přijali ruský pas, nemají přístup k veřejným službám, zdravotnímu pojištění nebo vzdělání. Od roku 2014 se to děje na anektovaném Krymském poloostrově, následně v Doněcké a Luhanské oblasti a od roku 2022 i v okupovaných oblastech, které Ruská federace získala po plnohodnotné invazi z loňského února.

Analytický think tank Conflict Observatory zveřejnil výzkum, v němž zjistil snahu Moskvy o přinucení ukrajinských občanů na okupovaných územích přijmout ruské občanství. „Rusko v rámci svého programu upevňování moci zahájilo systematickou snahu přinutit obyvatele okupovaných oblastí Ukrajiny, aby přijali ruské občanství,“ zní ze závěrů výzkumu.

Způsobů, jakým se o to ruské úřady snaží, je mnoho. „Obyvatelé Luhanské, Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti jsou vystavení výhrůžkám, zastrašování, omezování humanitární pomoci a základních potřeb a možnému zadržení nebo deportaci,“ pokračují analytici.

Došlo i k přijetí různých zákonů, které mají tuto snahu usnadnit. „Tyto zákony a taktiky porušují mezinárodní právo, včetně zákazu diskriminace lidí žijících pod okupací na základě státní příslušnosti a nucení lidí k prohlášení věrnosti okupační mocnosti, což je podle Haagské úmluvy a Ženevských konvencí nezákonné.“

K výsledkům výzkumu se vyjádřil i mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller. „Zpráva podrobně popisuje znepokojivou kampaň, jejímž cílem je přimět obyvatele k přijetí ruského občanství,“ nastínil podle nezávislého serveru RFE/RL.

„Ti, kteří to odmítnou, čelí omezenému přístupu k veřejným službám, zaměstnání a vlastnictví nemovitostí, což má dopad na jejich mobilitu, zdraví a živobytí,“ zdůraznil Miller.

Ještě větším obtížím podle něj čelí rodiče dětí narozených na okupovaných částech Ukrajiny ve chvíli, kdy odmítnou přihlásit děti k ruskému občanství. „Včetně omezení přístupu k rodičovským dávkám. Některým rodičům bylo vyhrožováno ztrátou péče o děti a možnou deportací do Ruska,“ dodal.

„Ukrajinci žijící pod ruskou okupací jsou a zůstanou ukrajinskými občany. Státem posvěcené zastrašování fakta nezmění. Každá píď ukrajinského území je a zůstane Ukrajinou,“ prohlásil mluvčí.

Nucená pasportizace

Tento proces je Ukrajincům notoricky známý už od roku 2014, kdy ruská armáda anektovala Krymský poloostrov a začala podporovat separatisty v Doněcké a Luhanské oblasti. „Ukrajinci v oblastech pod ruskou kontrolou nemají jinou možnost než přijmout ruský pas, pokud chtějí přežít,“ poznamenal výkonný ředitel Humanitarian Research Lab Nathaniel Raymond. „Je to velmi rozšířené a pokračující,“ dodal.

Jak upozornil server Politico, ukrajinští občané na ruském území čelí riziku, že je úřady donutí narukovat do řad ruské armády. „Vzhledem k tomu, že oba národy vedou krvavou válku, se nyní ukrajinští občané setkávají s tím, že mohou být povoláni do armády Ruska, Ukrajiny nebo obou těchto zemí, ale nemohou prokázat, že jsou skutečně občany jedné z nich,“ píše.

„Hromadná neutralizace občanů na sporných územích, známá jako pasportizace, není jen otázkou toho, kdo bude bojovat v jaké armádě nebo překročí jakou hranici. Svévolná a masová přeměna ukrajinských občanů na ruské je válečným zločinem,“ varovala ukrajinská vicepremiérka a ministryně pro reintegraci dočasně okupovaných území Iryna Vereščuková.

Zdůraznila, že Ženevské konvence jasně zakazují nucenou pasportizaci obyvatel okupovaných území. „Je třeba to zaznamenat jako válečný zločin,“ doplnila Vereščuková.

Rusko používá nucenou pasportizaci jako zbraň ve válkách s blízkými zahraničními zeměmi, míní odborníci. „Politika pasportizace, kterou Rusko zahájilo na územích Gruzie a Moldavska v roce 2002 po ozbrojených konfliktech a poté na Ukrajině v roce 2014, přinesla několik milionů nových občanů, kteří posílili klesající počet obyvatel Ruska, a zároveň podkopala suverenitu cílových zemí a poskytla falešné ospravedlnění pro ruskou invazi a okupaci,“ shrnulo Politico.

Totéž Rusové udělali na Krymu roku 2014. Prakticky přes noc se dva miliony tamních obyvatel staly občany Ruské federace. Od roku 2016 nesmí lidé bez ruského pasu získat na poloostrově lékařskou péči, vzdělání nebo zdravotní pojištění, které je nutné pro získání zaměstnání.

„Rusko zakázalo neruským občanům vlastnit nemovitosti na většině území Krymu. Když se někdo pokusil opustit Krym a odjet na pevninskou Ukrajinu, ruská pohraniční stráž požadovala ruský pas a někdy zabavila nebo poškodila ukrajinský,“ vylíčila aktivistka za lidská práva Olha Skripniková. Ta nyní vede Krymskou skupinu pro práva lidí, kteří se proti své vůli stali ruskými občany, sídlící v Kyjevě.

Od roku 2019 pak Ruská federace nabízí zrychlené pasy na území okupované Doněcké a Luhanské oblasti. „Asi půl milionu Ukrajinců ze zoufale chudých, mezinárodně neuznaných republik si vzalo tyto pasy, které jim umožnily pracovat a studovat v sousedním Rusku,“ vysvětluje Politico.

Totéž čekalo občany od května 2022, kdy padly pod ruskou okupaci města Cherson a Mariupol. Údajně se nucená pasportizace na těchto územích ujala jen minimálně.

Související

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Jeden z nejtragičtějších útoků války. Rusové zaútočili na školu, přes 35 mrtvých

Při ruském leteckém úderu na frontové město Komysuvacha v Záporožské oblasti zahynulo nejméně 37 lidí a desítky dalších jsou nezvěstné. Ruské síly shodily na budovu školy, která sloužila jako lidový úkryt a humanitární distribuční středisko, nejméně devět silných bomb. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil tento útok za jeden z nejtragičtějších v průběhu celého konfliktu.

Více souvisejících

válka na Ukrajině ,  Ukrajina

Aktuálně se děje

včera

Oto Klempíř

Klempíř odevzdal cenu udělenou posmrtně režiséru Herzovi

Cena udělovaná ministerstvem kultury, v jehož čele stojí Oto Klempíř (Motoristé), se nakonec ocitla v rodině jednoho z laureátů, ačkoliv se původně uvádělo, že ji blízcí zesnulého režiséra Juraje Herze odmítli převzít. Informovalo o tom ministerstvo kultury. 

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání

Premiér Andrej Babiš (ANO) se během pracovní návštěvy Polska setkal ve Varšavě s polským premiérem Donaldem Tuskem. Hlavními tématy společného jednání byla energetická bezpečnost a konkurenceschopnost evropského průmyslu, příští víceletý finanční rámec Evropské unie na období 2028–2034, bezpečnost, migrace a dopravní spojení obou zemí. 

včera

Tomáš Zdechovský

Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi

Evropská prokuratura vyšetřovala na konci loňského roku případy s odhadovanou škodou přes 67 miliard eur, tedy zhruba 1,6 bilionu korun. Jen v České republice šlo o případy za téměř 19 miliard korun. Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu schválil návrhy, které mají zlepšit odhalování podvodů, spolupráci vyšetřovatelů a vymáhání zneužitých peněz. Jedním ze spoluzpravodajů zprávy je europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL / EPP).

včera

Kateřina Konečná

Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana

Velký třesk se odehrál uvnitř mimosněmovní Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM). Europoslankyně Kateřina Konečná, která byla v posledních letech nejvýraznější tváří, oznámila, že stranu opouští. S komunisty ale hodlá nadále spolupracovat.

včera

včera

ČNB

Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky

Česká národní banka na čtvrtečním jednání rozhodla o zvýšení úrokových sazeb. Informovala o tom v tiskové zprávě. Základní úroková sazba se od pátku zvyšuje na čtyři procenta. Centrální banka chce dosáhnout toho, aby celková inflace zůstala poblíž dvouprocentního inflačního cíle. 

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Zimní pneumatika

Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout

Období zimního provozu začalo a v nadcházejících dnech mají noční teploty na většině území klesat pod bod mrazu. Řidiči, kteří dosud nepřezuli, by proto neměli výměnu letních pneumatik za zimní dále odkládat. Od 1. listopadu navíc platí povinnost použít zimní pneumatiky, pokud se na vozovce nachází souvislá vrstva sněhu, led či námraza nebo lze takové podmínky během jízdy očekávat. Upozornilo na to ministerstvo dopravy. 

včera

Česká televize

Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění

Česká televize ocenila iniciativu občanů, kteří se v úterý postavili za veřejnoprávní média, jejichž financování se snaží upravit současná vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Po celém Česku se v úterý konaly demonstrace, televizní a rozhlasoví pracovníci zároveň stávkovali. 

včera

včera

včera

Policie v Polsku

Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost

Polsko jasně reagovalo na varování před možnými ruskými sabotážemi, k nimž by mohlo dojít již v následujících dnech. Varšava spustila speciální operaci a k hranicím s ruskou Kaliningradskou oblastí vyslala protiteroristickou jednotku. Informovala o tom stanice TVP. 

včera

Podzimní počasí, ilustrační foto

Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána

Meteorologové vydali předpověď počasí na nadcházející víkend, podle níž přinesou jak sobota, tak i neděle kombinaci slunečných dnů, mrazivých rán a v oblasti Čech také výskyt nízké oblačnosti či mlh.

4. listopadu 2026 21:43

 J. D. Vance

Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách

Americký viceprezident JD Vance poprvé veřejně promluvil o těžké prohře Republikánské strany v nedávných kongresových volbách a otevřeně prohlásil, že skutečná příčina volebního debaklu je zcela zřejmá. Ve svém příspěvku na sociální síti X uvedl, že do voleb vstupoval s negativními pocity poté, co jej průzkumy veřejného mínění varovaly před výraznou ztrátou podpory a porážkou v celkovém součtu o třináct procent.

4. listopadu 2026 20:22

Hackeři, ilustrační foto

Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko

Rozsáhlé kybernetické útoky na chladicí zařízení v evropských supermarketech během několika posledních týdnů odhalily zranitelnost klíčové infrastruktury Evropské unie. Incidenty, které zasáhly obchody v nejméně devíti členských státech včetně Belgie, Německa, Švédska či Lucemburska, vyvolaly obavy bezpečnostních expertů z nové vlny hybridní aktivity směřující proti Evropě.

4. listopadu 2026 19:14

Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá

Kanada se připojila ke koalici zemí, které odmítají nastoupit k hokejovým zápasům proti ruským týmům kvůli pokračující válce na Ukrajině. Premiér Mark Carney v úterý oznámil, že ruští hokejisté nebudou moci nastoupit k nadcházejícímu mistrovství světa juniorů, které se uskuteční v Kanadě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy