Americký prezident Joe Biden a francouzský prezident Emmanuel Macron po sobotním setkání v Paříži znovu potvrdili svou podporu Ukrajině v jejím konfliktu s Ruskem. Oba lídři také diskutovali o situaci na Blízkém východě a o ekonomických otázkách, jak uvedla agentura Reuters.
Macron přivítal Bidena slavnostní vojenskou ceremonií u Vítězného oblouku, kde společně položili věnec na hrob neznámého vojáka a znovu zapálili věčný plamen na památku obětí druhé světové války.
Po recepci a setkání v Elysejském paláci oba prezidenti vystoupili před novináři. Biden zdůraznil, že Spojené státy stojí pevně na straně Ukrajiny a varoval, že ruský prezident Vladimir Putin se nezastaví jen na Ukrajině, což by ohrozilo celou Evropu, což USA nepřipustí.
Agentura DPA připomněla, že americká administrativa před setkáním hlav států jasně uvedla, že nepodpoří Macronovu iniciativu vyslat na Ukrajinu vojenské instruktory. Francie o tomto kroku jedná s dalšími partnery v NATO a již získala souhlas od několika z nich. Plány by měly být dokončeny v nejbližších dnech.
Prezidenti také uvedli, že jejich země zvýší své úsilí zabránit eskalaci konfliktu mezi Izraelem a militantním palestinským hnutím Hamás v pásmu Gazy a zaměří se na zmírnění napětí mezi Izraelem a Hizballáhem, politickým hnutím podporovaným Íránem v Libanonu.
V této souvislosti uvítali zprávu, že izraelské síly v sobotu osvobodily čtyři rukojmí, které Hamás držel od loňského října v pásmu Gazy. Biden uvedl, že Spojené státy budou pokračovat v práci, dokud nebudou všichni rukojmí propuštěni a nebude dosaženo příměří.
Macron poděkoval Bidenovi za jeho vedení jako prezidenta světové velmoci a zdůraznil jeho loajalitu a respekt vůči Evropanům.
Biden je ve Francii od středy. Ve čtvrtek se zúčastnil oslav 80. výročí vylodění spojenců v Normandii. V pátek se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Paříži a omluvil se za několikaměsíční zpoždění nejnovější americké vojenské pomoci způsobené spory v Kongresu. Biden, který se uchází o znovuzvolení v listopadových volbách, svou návštěvu Francie brzy ukončí.
Související
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
Aktuálně se děje
před 41 minutami
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
před 2 hodinami
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
před 3 hodinami
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
před 4 hodinami
Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
před 6 hodinami
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
před 7 hodinami
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
před 8 hodinami
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
před 10 hodinami
Počasí bude nadále tropické, objeví se ale saharský prach
včera
OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková
včera
Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik
včera
Uzavřeme dohodu, nebo Írán totálně zničíme. Rozhodnu se do zítřka, prohlásil Trump
včera
Napínavý bratrský souboj. Česko-slovenské derby na MS v hokeji rozhodl svou bruslí kapitán Červenka
včera
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
včera
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
včera
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
včera
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
včera
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
včera
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
včera
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
včera
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Zdroj: Libor Novák