Bílý dům pod palbou kritiky: Mírové memorandum působí proíránsky, Teherán navíc řadu věcí popírá

Největší neshody panují kolem jaderných inspekcí, o kterých Donald Trump prohlásil, že budou fungovat bez časového omezení. Podle jeho slov Teherán plně souhlasil s nejvyšší úrovní kontrol až do vzdálené budoucnosti a dodal, že bez tohoto ústupku by rozhovory vůbec nepokračovaly. Podobně se vyjádřil také viceprezident JD Vance, který mluvil o zásadním milníku v podobě vpuštění inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii do země. Írán však jakýkoli posun odmítá a trvá na tom, že spolupráce bude pokračovat pouze podle stávajících platných postupů.

Mluvčí íránské diplomacie Esmail Baghaei výslovně uvedl, že země neposkytla povolení k prohlídkám svých poškozených jaderných zařízení a nepřijala žádné nové závazky. Samotný fakt, že inspektoři mají do země přístup, není novinkou, protože úřad tam v omezené míře působí již dlouho. Širší mezinárodní kontroly byly přitom klíčovou součástí starší jaderné dohody z doby Obamovy administrativy, od které Trump dříve odstoupil. Americký prezident však na svých tvrzeních trvá a novinářům zopakoval, že Íránci nemají pravdu a Spojené státy mají stoprocentní inspekce písemně podchycené.

Dalším sporným bodem je využití mnoha miliard dolarů ze zmrazených íránských aktiv, které by měly být uvolněny v rámci mírové dohody. Washington čelí kritice, a to i z řad konzervativců, že tyto finance spolu se stovkami miliard od zemí Perského zálivu poslouží k obnově íránské armády nebo financování terorismu. Vládní představitelé se proto snaží veřejnost ujistit, že peníze budou směřovat výhradně na nákup amerických zemědělských produktů. Podle Vance byl vypracován plán, kde by výdaje schvalovaly USA spolu s Katarem, což by mělo pomoci americkým farmářům a zajistit jídlo pro íránský lid.

Trump i velvyslanec při OSN Michael Waltz potvrdili, že uvolněné prostředky budou pod kontrolou Spojených států a poslouží pouze na nákup potravin a léků z USA. Waltz však v televizním rozhovoru připustil, že přesný mechanismus kontroly nad těmito financemi se v současné době teprve vyjednává. Íránský velvyslanec při OSN Ali Bahreini jakoukoli americkou kontrolu okamžitě odmítl s tím, že o nakládání se svým majetkem rozhoduje výhradně Írán. Bahreini striktně odmítl možnost, že by na tyto procesy měla mít vliv jakákoli jiná země.

Nejasnosti panují také kolem režimu v Hormuzském průlivu, který je strategickou námořní cestou pod íránskou kontrolou. Oficiální memorandum uvádí, že lodě budou moci průlivem proplouvat bez jakýchkoli poplatků, ovšem toto pravidlo je v dokumentu stanoveno pouze na šedesát dní. Co se bude dít po uplynutí této lhůty, zůstává předmětem ostrých sporů mezi oběma státy. Trump sice veřejně prohlašoval, že průjezd bude bezplatný natrvalo, jenže realita ukazuje spíše na opačný vývoj.

Íránská strana totiž již dříve naznačila, že plánuje zavést poplatky za určité služby spojené s plavbou, a podle mediálních zpráv tyto kroky již začala realizovat. Časové omezení v memorandu jasně naznačuje, že tato otázka představuje pro vyjednavače velký problém. Rozpory jsou natolik vážné, že americký prezident nedávno pohrozil možností převzít nad průlivem kontrolu, přičemž poplatky za průjezd by pak inkasovaly přímo Spojené státy. Důvěryhodnost obou stran je přitom zatížena předchozími nepřesnými tvrzeními, což celou situaci dosti komplikuje.