Bílý dům potvrdil, že Trump zastavil vojenskou pomoc Kyjevu. Dopad bude obrovský, Ukrajina vydrží do léta, tvrdí experti

Prezident Donald Trump rozhodl o pozastavení dodávek americké vojenské pomoci Ukrajině. Důvodem je ostrá výměna názorů mezi ním a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, ke které došlo minulý týden v Oválné pracovně Bílého domu. Informaci v pondělí potvrdil nejmenovaný představitel Bílého domu stanici CNN.

Pozastavení pomoci, které bylo schváleno po sérii jednání Trumpa s předními bezpečnostními poradci, by mohlo mít vážné dopady na schopnost Ukrajiny pokračovat v boji proti ruským silám.

Podle jednoho z představitelů zůstane tento krok v platnosti, dokud Zelenskyj veřejně nepřislíbí ochotu jednat o mírových rozhovorech. Tento krok tak prakticky nutí Ukrajinu k jednacímu stolu pod hrozbou dalších ztrát na bojišti.

„Prezident dal jasně najevo, že jeho cílem je mír. Potřebujeme, aby naši partneři sdíleli tento závazek. Pomoc pozastavujeme a přehodnocujeme, abychom se ujistili, že přispívá k nalezení řešení,“ uvedl představitel Bílého domu.

Napětí mezi Spojenými státy a Ukrajinou v posledních týdnech narůstalo. Trump několikrát zopakoval ruské narativy, když nepravdivě tvrdil, že válku začala Ukrajina, a označil Zelenského za diktátora. Jeho rozhodnutí zastavit vojenskou pomoc má však dalekosáhlé důsledky, které by mohly změnit dynamiku konfliktu a posílit pozici ruského prezidenta Vladimira Putina.

Podle amerických úředníků se pozastavení pomoci vztahuje na veškeré vojenské vybavení, které dosud nebylo přepraveno na Ukrajinu. Tento krok je přímou reakcí na Trumpovo rozhořčení z chování Zelenského při jejich posledním setkání.

Podle západních představitelů může Ukrajina pokračovat v bojových operacích ještě několik týdnů, možná až do začátku léta, než se dopady pozastavení pomoci naplno projeví. Administrativa předchozího prezidenta Joea Bidena se v posledních týdnech snažila urychleně odeslat zásoby moderních zbraní, včetně raket dlouhého doletu ATACMS, které umožňují Ukrajině útočit hluboko na ruském území.

Evropské státy by teoreticky mohly částečně nahradit americké dodávky dělostřelecké munice, ale nejmodernější zbraně, které Ukrajina používá, pocházejí především ze Spojených států.

„Dopad bude obrovský, nazval bych to ochromujícím,“ uvedl Mark Cancian z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). Podle něj se dopady pozastavení pomoci projeví do dvou až čtyř měsíců, přičemž dodávky z evropských zemí pomohou Kyjevu udržet se v boji jen po omezenou dobu.

„Frontové linie by se nadále prohýbaly a nakonec by se prolomily. Ukrajina by musela přijmout pro ni nepříznivou – možná až katastrofální – mírovou dohodu,“ varoval Cancian.

Podle něj může Trumpova administrativa přerušit i další formy podpory, včetně sdílení zpravodajských informací a výcviku ukrajinských sil. „Možná existuje cesta ven, ale bude to pro Zelenského extrémně ponižující,“ dodal.

Pozastavení pomoci přichází den poté, co obranný představitel USA pro CNN uvedl, že dodávky vojenské pomoci schválené Bidenovou administrativou nadále proudí. Ty zahrnovaly klíčovou munici, jako jsou protitankové zbraně a tisíce kusů dělostřelecké munice. Trumpovo rozhodnutí však tyto zásilky zmrazilo.

Rozhodnutí Bílého domu souvisí i s narůstajícím tlakem na Zelenského, aby uznal zhoršení vztahů s USA. Několik amerických představitelů naznačilo, že Trump a jeho poradci očekávají od Zelenského určitou formu omluvy, než budou pokračovat jednání o amerických investicích do ukrajinského těžebního sektoru nebo o obnově vojenské pomoci.

Republikánský senátor Marco Rubio dokonce veřejně vyzval Zelenského, aby se za páteční incident v Oválné pracovně omluvil.

Trumpův krok dále vyostřuje napětí mezi Spojenými státy a jejich evropskými spojenci, jako je Velká Británie a Francie, které v neděli na summitu v Londýně vyjádřily jasnou podporu Ukrajině.

„Evropa tento výpadek sama nezvládne,“ uvedl nejmenovaný americký představitel. Evropský diplomat rozhodnutí Trumpovy administrativy označil za „malicherné a špatné“ a varoval, že prohloubí nedůvěru ukrajinského lidu vůči USA.

Uvnitř Republikánské strany panují ohledně vojenské pomoci Ukrajině rozdílné názory. Senátor Markwayne Mullin, Trumpův spojenec, v pondělí prohlásil, že americká podpora Ukrajině „má své limity“.

„Američtí daňoví poplatníci jsou unaveni z financování této války a nevidí její konec,“ uvedl Mullin s tím, že pokud chce Zelenskyj pokračovat v jednáních o míru, Spojené státy mu v tom pomohou.

Naopak republikánská senátorka Susan Collinsová Trumpův krok odsoudila a zdůraznila, že Spojené státy by měly v podpoře Ukrajiny pokračovat.

„Je to Ukrajina, kdo prolévá krev,“ uvedla Collinsová a připomněla, že pomoc Kyjevu je v zájmu USA. „Putin se nezastaví jen u Ukrajiny,“ varovala.

Republikánský kongresman Brian Mast pro CNN uvedl, že pozastavení pomoci Ukrajině „bylo jednou z možností, o které se uvažovalo“.

„Lidé by měli počítat s tím, že ve hře jsou všechna řešení,“ dodal Mast. 

Související

Vladimir Putin

Putin si bude s Trumpem volat i nadále, nastínil Kreml

Moskva v pondělí znovu okomentovala telefonní hovor mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem, kteří si volali minulý týden. Podle prezidentova mluvčího Dmitrije Peskova zůstanou politici ve spojení i nadále. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Donald Trump Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Tramvaje se předčasně vrací k Pražskému hradu

První tramvaje se již zítra po více než tříměsíční výluce vrátí do okolí Pražského hradu. Může za to změna postupu prací při rekonstrukci tratě, vysvětlil pražský dopravní podnik. V jednom směru ale bude provoz ještě týden omezen. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vláda ČR

Plníme, co jsme řekli, tvrdí Babiš po půl roce u moci

Babišova vláda je půl roku u moci. Premiér ve čtvrtek s ministry vyhodnocoval plnění programového prohlášení, což slíbil veřejnosti už před loňskými sněmovními volbami. Podle Babiše si zatím kabinet plní své úkoly. Za největší úspěch označil jednu z nejnižších inflací v Evropě. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF)

Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby

Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová odstartovala svou kampaň pro prezidentské volby v západní Francii s jasnou strategií, jejímž ústředním prvkem je neustálá přítomnost jejího třicetiletého chráněnce Jordana Bardelly.

včera

Karolína Muchová

Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou

V dobrých tradicích je dobré pokračovat a proto i letos dal český tenis výrazně světu najevo, jak moc mu dobře v legendárním All England Clubu, kde se koná veleslavný tenisový travnatý turnaj Wimbledon. V novodobé historii stačí vzpomenout na Janu Novotnou, Tomáše Berdycha, Petru Kvitovou, Karolínu Plíškovou, Markétu Vondroušovou a Barboru Krejčíkovou. Přesně tato jména se objevila ve finále tohoto grandslamu, ne-li ho dokonce vyhrála, v případě Petry Kvitové dokonce dvakrát. Nyní v roce 2026 se k nim přidávají další dvě česká jména – Karolína Muchová a Linda Nosková. Právě tyto hráčky si v sobotu zahrají velké finále.

včera

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Útok Spojených států mířil na jadernou elektrárnu, tvrdí Teherán

Americká a íránská strana se opět střetly v rámci vzájemného ostřelování, což vedlo k opětovnému nárůstu napětí na Blízkém východě. Podle informací íránského ministerstva zdravotnictví si útoky z úterý a středy vyžádaly čtrnáct lidských životů. Úterní události představovaly nejvážnější narušení vzájemné dohody od 17. června, kdy obě země podepsaly memorandum o porozumění. Vojenské akce pokračovaly také během středeční noci a další údery byly hlášeny i během čtvrtka.

včera

včera

Policie si rozpočtově polepší. Peníze půjdou na investice i platy

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) rozhodl o posílení rozpočtu Policie České republiky o téměř 544 milionů korun. Finanční prostředky budou uvolněny z rozpočtové rezervy Ministerstva vnitra a zamíří do oblastí, které mají přímý dopad na bezpečnost občanů, pracovní podmínky policistů i další rozvoj. Peníze půjdou zejména na nutné jednorázové investice a posílení platů policistů i občanských zaměstnanců. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy