Příměří mezi Hamasem a Izraelem v troskách. Zhatil jednání Katar?

Exilové vedení Hamasu sídlí od roku 2012 v Kataru a Dauhá se stalo hlavním finančníkem Pásma Gazy.

Byl to zřejmě Katar, kdo zmařil dohodu o trvalejším příměří. Naznačil to člen palestinské strany Fatah, podle něhož se minulý týden v Káhiře zdálo, že je dohoda na dosah. Když se ale delegace Hamasu vrátila po konzultacích v Kataru, stanovila nové podmínky a rozhovory pak začal komplikovat rovněž Izrael.

Podle tohoto palestinského zdroje nemá Katar zájem o úspěch jednání v Egyptě. Je spojencem tamního Muslimského bratrstva a jeho hlavním cílem je co nejvíce poškodit současnou egyptskou vládu, která Muslimské bratrstvo zařadila k teroristickým organizacím.

Podle panarabského listu Al-Haját šli Katařané dokonce tak daleko, že pohrozili vyhoštěním exilového vůdce Hamasu Chálida Mišala, pokud Hamas přistoupí na egyptské návrhy příměří. Mluvčí Hamasu prohlásil, že je to "nesmysl" a že to není správný výklad vztahů mezi Hamasem a Katarem.

Přitom Katar měl v minulosti nadstandardní vztahy s Izraelem a umožnil mu na svém území otevřít obchodní agenturu, což byla v arabském světě výjimka. Agentura musela z Kataru odejít v roce 2008, kdy se rozpoutal vážný konflikt v Pásmu Gazy. Někdejší šéf tohoto úřadu Eli Avidar nepochybuje o tom, že má Katar na Hamas mimořádný vliv a že Mišala nutí k tvrdosti.

"Katar je hlavním problémem... Tamní vládnoucí rodina by si měla uvědomit, že hraje nebezpečnou hru," odpověděl Avidar na dotaz AP. Katar přitom nemá potíže jen s Egyptem, ale i v sousedství. Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Bahrajn z Dauhá v březnu odvolaly své velvyslance, protože Katar podle nich přestal dodržovat bezpečnostní dohodu podporou skupin, které ohrožují regionální stabilitu.

Katar disponuje 3. největšími zásobami zemního plynu na světě (14%) a je jeho největším exportérem, nízkou inflací, vysokou úrovní vládních služeb. V r. 2011 zavedl dvě reformy pro zjednodušení podnikání (zjednodušená registrace a jednodušší přístup k úvěru). Plyn a ropa tvoří cca 62% HDP (léta 2007-11), 90% vývozu a 80% vládních příjmů. Státní rozpočet končívá přebytkem. Průměrný růst nominálního HDP za léta 2007-11 dosahoval 21%, reálného HDP 14,8%. Po r. 2012 by se růst reálného HDP měl ustálit na 4-5%, protože budou dokončeny velké ropné a plynové projekty. Motorem růstu HDP se tak stane neropný a neplynový sektor. Ten by měl profitovat z příjmů ropy a plynu a vládou naplánovaných investic v rámci Národní strategie rozvoje na léta 2011-16.

Po r. 2020 Katar hodlá plně financovat svůj rozpočet z neuhlovodíkových příjmů. Otázkou je rostoucí zadlužení, které by v r. 2016 mělo dosáhnout 90% HDP (nyní 34%). Nicméně i toto by mělo být zvládnutelné pomocí stále rostoucích příjmů. Výše HDP na hlavu je 100 000 USD (2011), nezaměstnanost je 3,9 % u Katařanů a 0,3% u zahraničních pracovníků (2011), inflace -1,9% (2011), uvedlo MZV ČR.