Obama to schytal: Žene svět do krvavé sektářské války? Historička varuje

"Historie ukazuje, že vnější vměšování jen posiluje sektářskou zuřivost. Zastavení bratrovražedné války začíná doma. Prezident Barack Obama ohrožuje Američany, když se snaží vyříznout absces, který může být vyléčen pouze zevnitř. Rozhodnutí znovu se angažovat v Iráku a na celém Blízkém východě také protiřečí prezidentovu širšímu cíli: Přestat dělat světu chůvu," míní Hoffmanová.

Analogie s třicetiletou válkou

"Náboženská agrese naposledy zachvátila celý kontinent za časů reformace před čtyřmi stoletími, když křesťané popustili uzdu své nenávisti podobně jako dnes muslimové na Blízkém východě. Islámský stát, nebo jak uvádí prezident Islámský stát v Iráku a Levantě, bojuje za obnovení chalífátu. Katolíci a protestanti strávili desetiletí válčením nad podobným problémem. Měli by všichni křesťané přijmout stejnou náboženskou doktrínu? Měly by všechny národy být pod vládou papeže?" připomíná historička.

"První islámská občanská válka v letech 656-661 vytvořila dvě znesvářené sekty - sunnity a ši'íty. Vzájemně neuznávají svou legitimitu. Sunnité se kloní k chalífovi, který vládne všem věřícím bez ohledu na národnost. Sultán Abdulmecid II. byl posledním takovým chalífou. Kemal Ataturk, zakladatel moderního Turecka, ho v roce 1924 svrhl. Po 400 let trvající chalífát v Istanbulu skončil," uvádí expertka.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Není překvapivé, že ne všichni byli tímto vývojem nadšeni. V roce 1928 vzniklo v Egyptě Muslimské bratrstvo. Tato skupina, podobně jako další obdobně orientované sektářské organizace, se postupně rozšířila do nových sekulárních států Sýrie, Jordánska, Iráku a Íránu. Dnes pak stále více frakcí mezi sunnity i ši'íty chce vidět triumf svého vyznání a nahradit sekulární zřízení náboženskou autoritou," deklaruje komentář.

"Všichni bojují nad otázkou, kterou katolíci a protestanti vyřešili ve Vestfálsku v roce 1648: Upálit, setnout, zastřelit nebo utopit někoho za odpadlictví a zda se podřídit jediné náboženské autoritě. Vestfálský mír přišel po 130 letech bojů, včetně porážky španělské Armady v roce 1558. Tehdy protestantská anglická královna Alžběta I. zahnala španělského katolického krále Filipa II., který táhnul Evropou a snažil se vymýtit kacířství. Jiní vládci přehlíželi davové násilí, jako například masakr při Bartolomějské noci ve Francii v roce 1572, kdy katolický král cílil na urozené protestanty. Královi hrdlořezové vraždili šlechtice v jejich postelích, zatímco běžní lidé ubodávali a škrtili své sousedy v ulicích," připomíná Hoffmanová.

"Čtvrtina evropské populace byla pobita během devastující třicetileté války (1618-1648), další krvavé fázi reformace. Docházelo k brutálním trestům zahrnujícím upálení na hranicích a lití fekálií do hrdel zajatců, mučení známému jako 'švédské pití'. Válka šířila hladomor a dýmějový mor napříč Evropou. Stejně jako nyní, náboženský konflikt komplikovala lakota a bojující strany soupeřily též o půdu a zlato. Vyčerpaní protestanti a katolíci nakonec souhlasili s jednáním. Shromáždili se v jiných městech, posílali si posly a snažili se, aby si navzájem nepohlédli do ohavných tváří. Po pěti letech hádek ukončil Vestfálský mír tragickou válku v Evropě. Proběhla odluka církve od státu," píše historička.

Národy musí přijmou vlastní zodpovědnost

"Náboženské a ideologické války většinou míří k překreslení hranic a svržení vlád. Pozorovatelé nemohou takový konflikt zastavit, což by Američané měli vědět. Ani Británii a Francii se nepodařilo zastavit americkou občanskou válku, jenž stála život 700 tisíc Američanů, což je nejvíc ze všech válek, které kdy Spojené státy vedly," apeluje expertka.

"Většina blízkovýchodních náboženských sekt se stále upíná k naději, že jiné odpadlické frakce pozabíjí jejich nepřátele. Tudíž tolerují násilí, pokud se příliš nepřiblíží k jejich domovům - a v tom případě žádají Spojené státy, aby přišli a uklidili ten nepořádek. Tížen svědomím, Washington většinou odpoví," podotýká komentář.

Obama nyní přislíbil, že ačkoliv se zavázal k další pochybné válce, bude alespoň vše konzultovat se zahraničními spojenci a domácím Kongresem během nadcházejících dvou týdnů. Washington potřebuje novou strategii. Takovou, která umožní Spojeným státům zjistit, že ostatní národy musí přijmout zodpovědnost sami za sebe a své problémy, především ty mezinárodní," apeluje Hoffmanová.

"List Economist několikrát poznamenal, že země jako Irák a Sýrie nemají naději na zastavení militantů z Islámského státu dokud je jednoznačně nezaměří na vyřešení sektářských bojů spíše než na podněcování vnitřní rivality. Spojené státy je k tomu nemohou přimět, jak prokázalo 11 let marné americké spolupráce s afghánským prezidentem Hamídem Karzaím a 8 let s iráckým prezidentem Núrím Málikím, kteří koncentrovali moc na úkor ostatních náboženských a etnických skupin. Na dnešním Blízkém východě se tedy musí místní vůdci rozhodnout, zda mír skutečně stojí za kompromis," uzavírá historička.