Chystá se invaze proti Islámskému státu? Expert promluvil kriticky

Abrahms souhlasí s tím, že boj proti IS není příliš úspěšný. Důvod je podle něj zřejmý: "Od roku 2008 tvořila hlavní kámen amerického boje proti terorismu kampaň bezpilotních letounů. Je jednoduché pochopit, proč k ní země inklinuje. Základní myšlenkou je, že můžeme oslabit militantní skupinu, pokud za pomoci bezpilotní technologie odstraníme její vedení. V praxi jsou však útoky dronů velmi neefektivní v tom, čeho mají dosáhnout."

"Existuje množství studií o strategickém přínosu dronů. Lidé zkoumají, zda drony urychlují zánik militantních skupin, zda omezují jejich schopnost páchat násilí, zda jsou (teroristické) útoky méně časté. Obecně nepovažuju za přesvědčivé studie naznačující, že drony jsou efektivní strategií - naopak v boji s IS, ale též Al-Káidou, al-Šabábem a Al-Káidou na Arabském poloostrově nepochybně selhávají. Stále se držíme této strategie. Myslím, že jedním z důvodů je to, že vytváří iluzi, že Američané se mohou angažovat v boji proti terorismu bez velkých ztrát na životech. Pokud nasazujeme drony, zřejmě způsobí vedlejší škody, ale alespoň tam neposíláme pozemní síly. Domnívám se, že s tím počítá Obamaova administrativa. Ale ve skutečnosti, abyste byli v boji proti povstalcům či terorismu úspěšní, pozemní jednotky potřebujete," konstatuje expert.  

Rozhovor v originálním znění si můžete přečíst zde.       

"V některých případech mohou drony pomoci, ale pozemní síly potřebujete vždy. To je jeden z důvodů, proč protipovstalecké tažení v Iráku postupuje mnohem lépe než v Sýrii. Ano, v Iráku používáme stejnou vzdušnou sílu, ale zároveň jsme velmi závislí na ši'ítských milicích na zemi, které byly naprosto nepostradatelné v znovuzískání Tikrítu," připomíná odborník.

"Ve Spojených státech mnoho Američanů ši'ítskými milicemi opovrhuje a bojí se jich, protože mají vazby na Irán. Ve skutečnosti bychom jim ale měli být vděční - ne vždy jednají v souladu s americkými zájmy, ale tikrítská operace by bez jejich klíčové podpory v žádném případě nešla tak dobře. V kontrastu s tím v Sýrii spoléháme na naše drony, vzdušnou sílu, ale nemáme tam žádné skutečné pozemní jednotky, vyjma (města) Kobani. A když jsme nasadili vzdušnou sílu v kombinaci s pozemními vojsky, kdy nám v tom městě pomohli Kurdové, byli jsme znovu úspěšní," dává příklad Abrahms.      

Expert se vyjádřil i k možné koordinace boje proti IS s autoritářským režimem syrského prezidenta Bašára Asada: "Již v srpnu minulého roku jsem v komentáři pro NY Times obhajoval spolupráci Asadova režimu s Washingtonem, protože v IS máme stejného nepřítele. Pokud by zde existovala jistá kooperace, americká vzdušná síla by byla velmi užitečná a my bychom těžili z pozemních sil Asadova režimu, z jeho armády. Společně bychom byli v boji proti IS mnohem úspěšnější. V USA však existuje námitka, že Asadův režim má na rukou krev, že nejde o demokratickou zemi a že nese vinu za všechna ta hlášená příkoří civilnímu obyvatelstvu. Tudíž Obamova administrativa z morálních, spíše než ze strategických důvodů tvrdí, že nemůže spolupracovat s Asadovým režimem, ale také že musí Asadův režim musí skončit."

"Stále více je ale jasné, že Asadův režim v dohledné době jen tak nezmizí. Washington proto zmírňuje svůj jazyk ve smyslu, že bychom s Asadem nějak mohli koexistovat. Přesto je v současnosti spolupráce mezi Asadovým režimem a Spojenými státy prakticky nulová. To velmi ostře kontrastuje s americkými vztahy s pozemními ši'ítskými milicemi v Iráku. Poslední útoky na Tikrít s cílem získat město zpět z rukou IS byly ve skutečnosti společnou operací Íránců, ši'ítů a Iráku, bagdádské armády podpořené americkými nálety. Je velice zajímavé, že Washington se velmi brání spolupráci s Asadovým režimem, ale v Iráku se příliš nezdráhá spolupracovat s Íránci - ši'íty - kteří jsou Asadovým blízkým spojencem," uvádí akademik.

IS nedávno ve svém postupu v Sýrii téměř dobyl jeden z největších palestinských uprchlických táborů v Jarmúku. Před džihádisty uteklo ohromné množství civilistů. Může podle odborníka tato situace vést k přehodnocení strategie boje s IS?            

"Momentálně poskytuje Asadův režim uprchlickému táboru Jarmúk jistou úlevu. To mu může pomoci získat spojence v muslimském světě, protože si uvědomme, že nejen v muslimském světě, ale v celém mezinárodním společenství panuje velmi nepřátelský postoj vůči Asadovu režimu. Nyní IS a Fronta an-Nusrá zaútočily na palestinský uprchlický tábor, mrzačí civilisty atd. To umožňuje Asadovu režimu v přímém srovnání vypadat lépe. Myslím, že snaha nějak pomoci tomuto táboru ze strany Asadova režimu je silným PR krokem. Jednou ze zajímavých věcí, která nastala, když minulou středu IS vstoupil do Jarmúku, je fakt, že tak učinil za pomoci Fronty an-Nusrá, spojence Al-Káidy. Stále více spolu kooperují," uzavírá Abrahms.  

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.