Koncentrační tábor nebo ráj? Svědkové popsali děsivý život pod Islámským státem

Rakka je hlavním městem samozvaného levantského chalífátu (pojmem Levanta se rozumí dřívější označení oblasti Sýrie, Libanonu, Palestiny a Jordánska). Vládne tu nelítostný výklad práva Sharia, vynucovaný často krutými prostředky, mezi něž patří i trest smrti. Seznam potenciálních přestupků je dlouhý a odkaz na jejich porušování je stále na očích - na popravených jedincích ukazovaných na veřejných místech: náměstích či kruhových objezdech, jsou připnuty papíry uvádějící, čeho se dotyčný dopustil.

Někteří lidé říkají, že ve srovnání s chaosem a destrukcí, charakterizujícím většinu Sýrie za čtyřleté války, je Rakka ještě poměrně klidným místem, ač tu vládne tvrdou rukou ISIL (Islámský stát v Iráku a Levanty), tím se mu daří udržovat určitý pořádek.

Uprchlíci z Raqqy, kterým se podařilo dostat do Turecka, popisují novou formu správy věcí veřejných, vycházející z ISILu (dříve též ISIS nebo Daeš), jejímž úsilím je nadále se etablovat do sociální struktury kapitálu. ISIL, i přes každodenní bombardování koaličními silami pod vedením USA, uspěšně rozšířil geograficky a společensky své pole působnosti, přičemž se mu podařilo převzít i kontrolu nad některými věcmi každodenního života.

Budovy a značky? Vše je černé

Povedlo se obnovit pravidelnou dodávku elektřiny, na ulicích se objevily dopravní značky, byly znovu zavedeny daně, nový systém vzdělávání a funguje - i když v podobě represivní až brutální - soudní systém. ISIL nyní ovládá přibližně třetinu země a kontroluje miliony lidí v Sýrii a Iráku. Důležitým bylo zabrání ropných rafinérií a ložisek zemního plynu, což přináší nutné prostředky k financování operací.

Policejní prapory ISILu jsou tvořeny převážně ze zahraničních příslušníků; pohybují se po ulicích pěšky nebo v silných vozech, mají i svá pevná stanoviště po celém městě. Kontrolují doklady a hlásí jakékoli porušení přísných nařízení. Obyvatelé musí dokladat daňové přijmy, aby prokázali zaplacení povinné části zemědělských nebo maloobchodních dividend.

Billboardy, dopravní značky a administrativní budovy jsou natřeny černou barvou odkazující na vlajku Islámského státu. ISIL provádí dopravní testy a vydal i nové řidičské průzkazy, které jsou na zadní straně opatřeny jeho znakem. Dopravní policie je ozbrojená, ukládá pokuty a sankce za dopravní přestupky.

Striktně se kontroluje i vzhled - policie přísně měří délku vousů, a pokud je někdo příliš hladce oholen, může se dočkat trestu ve formě veřejného zmrskání nebo uvěznění. "Zastaví vás na ulici a sdělí vám, že máte příliš krátký vous. Dokonce mohou žádat, abyste jim sdělil, kdy a kdo vás holil a na základě této výpovědi zatknou holiče," popisuje situaci antiaktivista ISILu, Sarmad Al-Jilane, příslušník skupiny Being Slaughtered Silently, který uprchl do Turecka a nyní žije v Gaziantepu.

Ženy musí nosit černé burky zakrývající celé tělo včetně niqabu (závoj na obličej, odhalující pouze oči) a rukavic. Existují ženské policejní oddíly ISILu, které působí na ulicích a školách, a rovněž hlásí jakékoli porušení nařízení, týkajících se oblékání. Mnoho žen raději vůbec nevychází z domu. "Moje žena po dobu šesti měsíců vůbec nevyšla na ulici," popsal situaci v Raqqe Mohammed Khedr, který se v Turecku připojil k aktivistické organizaci Sound and Picture Organisation, dokumentující porušování lidských práv za přispění sítě svých kolegů a novinářů působících přímo na místě.

Vše americké je špatné

Khedr je povoláním reklamní grafik, často riskoval život, když tiskl a roznášel letáky burcující proti ISIL přímo ve městě a jeho okolí. V dubnu byl nucen uprchnout, když se ho síly ISILu pokusily přimět k práci pro jejich propagandistické noviny. "Vloupali se do mého domu a v podstatě mě zatkli. Nutili mě navrhnout logo pro jejich novou zpravodajskou agenturu Euphrates New Agency," popisoval situaci Khedr. "Nabídli mi spoustu peněz, ale já se bál. Požádal jsem o tři dny na rozmyšlenou, a v té době jsem si zařídil svůj útěk do Turecka. Měl jsem strach, že se budou mstít mé rodině, jakmile zjistí, že jsem uprchl."

Nový režim zakazuje vše americké, například i telefony Apple. Cigarety amerických značek byly veřejně spáleny, takže Khedr z obavy, aby nebyl přistižen, kouřil pouze doma. Důsledně se prosazuje čas k motlidbě, obchodníci musí pětkrát denně uzavřít své obchody kvůli modlení, jinak riskují uvěznění nebo dokonce popravu. Podle Khedra a Jilane jsou mešity plné mužů klečících při motlitbě, stejně tak i chodníky a ulice.

Školní docházka ještě není povinná, ale ISIL zavedla nový učební plán, nahrazující přírodní vědy, historii a umění pouze studiem islámštiny a arabštiny. Skupina učitelů, vykonávajících své povolání za předchozího režimu, byla nucena podepsal formu "pokání" a povinně navštěvovat hodiny náboženské výuky. Děti musí chodit do mešit, na mladistvé je zaměřeno kázání jako nástroj rekrutování do vojenských výcvikových táborů.

Desítky tisíc Syřanů z Raqqy uprchlo, stejně tak většina menšin včetně křesťanské a šíítské komunity. Křesťané, kteří v městě zůstali, se od ISIL dočkali zvlášní daně zvané jizya. Na druhou stranu do města proudí zahraniční bojovníci prchající ze Západu a dalších muslimských zemí, aby se připojili k ISIL. Nová společnost kromě tisíců vojáků získala stovku zahraničních profesionálů pohybujících se v oblasti IT, zdravotnictví, komunikace a občanského vzdělávání.

Muhajireenové, neboli imigtranti podstatně změnili sociální strukturu města, zní tu arabské dialekty, francouzština, angličtina, ruština i urdština (jazyk příbuzný hindštině). V kavárnách a na ulicích se pohybují Libyjci, Maročané, Tunisané, Francouzi, Čečenci, Afghánci a další příslušníci národů ze západní Evropy. Příliv cizinců - a především peníze, které přinesli - mají dopad na hospodářství a ještě více zvětšily propast mezi jednotlivými sociálnímí třídami.

Bohatí cizinci pobírají plat v dolarech, a ten je mnohokrát i dvojnásobně vyšší než u domácí populace. Ta pobírá mzdu v uměle oslabených syrských librách. Podle Khedra příliv hotovosti způsobil růst cen základního zboží a ubytování. Syřané v tomto směru nemají šanci nijak konkurovat. Muhajireenové například berou mezi 600 - 800 $ měsíčně, zatímco průměrný plat Syřana činil kolem čtyř set dolarů. Nyní, po znehodnocení měny, se plat v přepočtu blíží pouhým 75 $. Al-Jilane tvrdí, že muhajireenově jsou často do oblasti lákáni na cenové úlevy, včetně dotovaných cen zemního plynu a elektřiny plus bezplatného ubytování. "Elektřina funguje jen dvě hodiny denně a stojí 3000 syrských liber (asi 16 $). Imigranty to nemusí nijak trápit, protože mají často vlastní generátory, které jim byly zdarma přiděleny."

Cizinci jsou všude

Pětačtyřicetiletý Ahmed, který v červnu se svou rodinou utekl do tureckého města Sanlurfa, aby si mohl léčit rakovinu. Prohlásil, že Syřané mají v hlavním městě Islámského státu status druhořadých obyvatel. O cizincích řekl: "Jsou všude. Zabírají domy po těch, kteří uprchli, případně si vyberou v dobré čtvrti apartmán, který se jim líbí. Dostanou zdarma dvě plynové láhve, zatímco my museli za jednu zaplatit 7000 syrských liber (cca 37 $). A nikdy také nestáli frontu na chleba," dodává Ahmed a popisuje situaci, jak zahraniční bojovníci unesli přímo z domova jeho přítele.

Muhajireenové mohou na ulici kohokoli z místních zastavit a nařídit mu, aby jim ukázal mobilní telefon a veškeré kontakty v něm uložené. "Dělají razie v internetových kavárnách a kontrolují mobily, aby věděli, s kým mluvíte."

Politické řešení syrského konfliktu je však v nedohlednu a nezájem režimu Bashar Assada způsobil, že nemálo lidí v městě Raqqa svým způsobem nastolení správy vítá. I když jde o velmi přísná opatření, město je do jisté míry určitým ostrovem klidu v zemi, kterou zmítá už čtvrtý rok občanská válka.

Jeden z obyvatelů, z obav uvádějící jen křestní jméno Mohammed, podotýká: "Zvykli jsme si. Pokud neděláte nic nezákonného, nemáte se čeho bát. Tedy pokud se budete pětkrát denně modlit, nosit niqab a vydržíte nekouřit," tvrdí muž, který se v lednu vrátil zpět do Sýrie z tureckého Akçakale. Dokonce oceňuje fakt, že ISIL převzal před více než rokem kontrolu obchodování s bavlnou mezi Sýrií a Tureckem. Mohammed také řekl, že má nyní lepší plat, než jaký měl coby úředník za Assadovy vlády. Do Sýrie se vrátil po dvouletém pobytu v Turecku, protože ISIL mu prý nabídl lepší životní úroveň. Přesto však z obavy před odplatou neuvedl své příjmení.

S ohledem na mimořádně tvrdé tresty a nekompromisní bezpečnostní aparát byl prakticky vymýcen zločin. Jeden z amerických bojovníků z řad ISILu vystupující na serveru Kik pod válečným jménem Abu Chalid Al-Amriki prohlásil, že život v chalífátu je něco jako virtuální ráj. "Představte si, že žjiete ve společnosti bez drog... kde si můžete nechat otevřený svůj obchod a nikdo se ani nedotkne vašeho majetku."

Naproti tomu mnoho Syřanů tvrdí, že nová bezpečnostní opatření jsou urážkou jejich základních hodnot a město prostupuje atmosféra strachu a podezírání. Ahmed uvedl, že smrt je tu všudypřítomnou realitou. "Jel jsem jednoho večera s mými dětmi a synovci domů a na kruhovém objezdu jsme viděli tři vojáky, kteří tam byli popraveni. Usekli jim hlavy a nabodli je na kůly. Nemohl jsem zabránit tomu, aby to moje děti neviděly. Nazývají se islamisty, ale tohle žádný Islám není," uzavírá Ahmed.