USA udělaly chybu? Porážka Islámského státu je ohrožena

USA se přepočítaly, musí jednat

"Spojené státy se při zapojení Erdogana přepočítaly. Vypadá to, že turecký pohotový a prchlivý vůdce je mnohem méně zainteresován na boji s IS než na znovuzískání své vlastní moci. Nesmí se připustit, aby Erdoganova osobní agenda znepřátelila americké partnery a prodloužila konflikt. Prvořadou prioritou Washingtonu by tak mělo být zachování konstruktivního spojenectví s kurdskými skupinami v boji proti IS. Musí také zabránit Turecku, aby dále podkopávalo klíčový strategický cíl - porážku džihádistů," apeluje politolog.     

"Američtí představitelé by tudíž měli zaujmout mnohem tvrdší postoj vůči Erdoganovým útokům na Kurdy. Komplikujícím faktorem je, že jak Ankara, tak Washington označily cíle tureckých operací - Stranu kurdských pracujících (PKK) - za teroristickou organizaci. Existují však navázané kurdské organizace, s nimiž se americké vedení může a má sblížit, dát jim veřejné závazky a pracovat v zákulisí s cílem udržet si jejich spolupráci v boji proti IS," doporučuje bezpečnostní analytik.

"Zaprvé, politické hnutí syrských Kurdů, Demokratická sjednocená strana, byť napojená na PKK, je považována za samostatnou organizaci a dle amerického práva není teroristickou skupinou. Její vůdce, Salíh Muslim, by měl být urychleně pozván do Washingtonu k jednání na vysoké úrovni s vládními představiteli. Tyto schůzky mohou veřejně demonstrovat pokračující závazky Washingtonu vůči syrským Kurdům," domnívá se Misztal.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.    

"Zadruhé, turecká pro-kurdská politická partaj, Lidová demokratická strana, je stále populárnější, jelikož reprezentuje aspirace drtivé většiny tureckých Kurdů dosáhnout mírového řešení dlouhého občanského konfliktu, stejně jako mnoha Turků, kteří chtějí více demokratické a liberální Turecko. Úspěch strany v červnových volbách byl přelomový; poprvé získala křesla v parlamentu. Vláda nedávno zahájila vyšetřování lídra strany Selahattina Demirtaşe, které je podle mnohých kritiků politicky motivované. Velvyslanec USA v Turecku by se měl s Demirtaşem setkat vyjádřit pokračující podporu Washingtonu dokončení mírového procesu mezi Tureckem a Stranou kurdských pracujících," radí odborník.   

"Zatřetí, vláda Kurdského regionu na severu Iráku zůstává nejvýznamnější ze všech kurdských frakcí. Může se zdát nejméně pravděpodobné, že kvůli tureckým akcím opustí koalici proti IS, jelikož má těsnou ekonomickou vazbu na Ankaru a ideologicky odporuje PKK. Pokud by se však regionální vláda chystala koalici opustit, síly USA by přišly o přístup ke klíčovým operačním, plánovacím a zpravodajským zdrojům. Tudíž by se představitelé USA měli snažit, aby kurdské vůdce ujistili o garancích jejich bezpečnosti ze strany Washingtonu. Měli by také souhlasit se společným talkem na Erdogana, aby ukončil svou kampaň proti PKK," míní Misztal.

Erdogan se bojí o moc, rozpoutal válku    

"Další prioritou pro představitele USA by mělo být odstranění Erdoganovy motivace k útokům na Stranu kurdských pracujících - politického přežití. V červnu turečtí voliči uštědřili Erdoganovi významnou porážku. Jeho Strana spravedlnosti a rozvoje po 12 letech, kdy vláda samostatně, nezískala ani prostou většinu v parlamentu. Od té doby Erdogan hledá záminku pro předčasné volby a přemlouvá voliče, kteří ho opustili, k návratu do stáda. Válka nabízí perfektní příležitost," deklaruje politolog.      

"Turecko je v obležení nepřátelských legií, říká Erdogan národu. Prezentuje se jako jediný vůdce schopný ochránit svůj lid. Zároveň se staví do role důležitého a respektovaného hráče na světové scéně poté, co uzavřel dohodu se Spojenými státy a přiměl NATO, aby podpořilo jeho válku. Popřením jakéhokoliv vystavení mezinárodní legitimity Erdoganově kampani by Spojené státy měly začít snižovat politický benefit, kterého se snaží dosáhnout. To by mohlo znamenat, že představitelé USA otevřeně zpochybní turecký útok na PKK a zdůrazní, jak ohrožuje misi proti IS - a tudíž i životy Turků - spíše než naznačovat, že souběh těchto dvou události je v zásadě náhodný. Spojené státy by měly být připravené jít o krok dál a otevřeně hovořit o velkých obavách o americko-turecké vztahy, které se objevily za Erdoganovy vlády," doporučuje komentář.      

"Washington soustavně přehlížel rostoucí seznam Erdoganových politických a strategických hříchů - včetně věznění domácích novinářů a podpory extremistů v Sýrii - to vše ve víře, že pokud ho bude skutečně potřebovat, chopí se příležitosti. Nebylo větší potřeby Turecka než ve válce proti IS. Nyní, poté co 10 měsíců ukazoval neochotu přidat se do boje, Erdogan upřednostnil své vlastní ambice před zájmy své země a jejích spojenců," kritizuje expert.   

"Neexistuje dobrý důvod, proč by se američtí představitelé nadále kousali do jazyka nad Erdoganovými diktátorskými tendencemi a jeho odmítáním tradiční západní orientace Turecka. Možná bylo chybou zatáhnout Erdogana do tohoto konfliktu. Pokud však Spojené státy budou držet se svými kurdskými partnery a zároveň trestat Erdoganovu bezohlednost, možná si uvědomí, že on je tím, kdo přecenil karty ve svých rukou," uzavírá Misztal.  

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.