Rok bombardování IS? Mluvčí agentů USA přiznal vážnou skutečnost

Barrack Obama posvětil letecké útoky proti Islámskému státu na iráckém území 8. srpna 2014, v září pak působnost rozšířil i do Sýrie. Součástí leteckého provozu měla být i humanitární pomoc pro zhruba 40 000 uprchlíků, kteří se museli po vpádu militantních jednotek IS přesunout do vzdálených pohoří. Křesťané a minoritní skupiny Yazidi dostali ultimatum – konvertovat k islámu nebo budou zabiti. Hrozba hromadného vraždění byla reálná, stejně jako veřejné popravy takzvaných zrádců a přeběhlíků ze strany džihádistů se rovnala etnickým čistkám.

Obama: Amerika přináší pomoc„Pokud se ocitáme tváří v tvář takové situaci, kdy nevinní lidé čelí vyhlídkám na neuvěřitelný rozsah násilí, máme právo pomoci – v tomto případě na základě žádosti irácké vlády – a jsme schopni díky svým schopnostem jednat, abychom předešli masakru, nebudou Spojené státy zavírat oči," prohlásil prezident Barrack Obama před rokem. „Na začátku tohoto týdne jeden Iráčan prohlásil, že nikdo nepomáhá. Dobrá, dnes je tu Amerika, aby pomohla."

Nyní si připomínáme výročí tohoto prohlášení, ale jaký to vlastně byl rok? Jaké změny dosáhla koalice 12 armád zahrnující Austrálii, Francii, Velkou Británii, Belgii, Holandsko, Dánsko a Kanadu? Utratily se miliardy dolarů a zahynulo deset tisíc lidí. Zdá se, že to je jediný výsledek. Protože jak dokládá zpráva Associated Press, obavy z porážky v Islámském státě jsou „... rozhodně slabší než před rokem, kdy bombardování začalo."

Mluvčí zpravodajské služby USA tento stav přiznává a pokračuje: „Ze strategického hlediska nastala patová situace." To je v rozporu s tím, co tvrdil zvláštní vyslanec Obamovy vlády, někdejší generál John Allen. Koncem minulého měsíce ujišťoval západní spojence, že ISIS ztrácí vliv jak v Iráku, tak v Sýrii. „My jsme ale žádný zásadní úbytek počtu jejich bojovníků nezaznamenali," pokračuje mluvčí s tím, že odhad dvaceti až třiceti tisíc bojovníků na straně ISIS je v podstatě stejný jako v loňském roce, kdy nálety začaly.

Zásadní problém spočívá v tom, že USA odmítají provést pozemní útok. Vojáci Islámského státu mohou být nahrazováni rychleji, než je Američané stačí zabíjet, zvláště díky podpoře zahraničních džihádistů. To je důvod, proč Islámský stát drží své pozice. Příslušníci koaličních vojsk nemohou podporovat irácké sbory ani se podílet na řízení leteckých útoků, což podle analytiků může „... trvat až deset let, možná i více, než se podaří Islámský stát vypudit z jeho bezpečného území".

V řadách ISIS působí na postech nejvyšších velitelů mnoho bývalých důstojníků z vojenských kruhů a zpravodajských agentur Saddáma Husajna, jejichž znalosti a zkušenosti z dané oblasti se ukázaly při bojích na území Sýrie a Iráku jako „významná složka". Podle agentury AP jsou pověřování výzvědnou činností proti Iráku, případně mají za úkol rozvinout program chemických zbraní. „Jejich prezentace daleko přesáhla to, co jsme očekávali," uvedl jeden z brigádních generálů, ochotný s AP diskutovat o těchto choulostivých okolnostech v případě, že nebude jmenován. „Vojenské operace s účastí Saddámových veteránů byl pro nás šok. Nevíme, kdo koho může nahradit, nejsme schopni se infiltrovat do jejich skupin. Je to strašné."

Přesto lze zaznamenat aspoň dílčí úspěchy, Američany vedená koalice získala v první polovině roku 2015 nazpět necelých deset procent území Islámského státu. Také smrt Abu Sayyafa a zatčení jeho ženy Umm v květnu tohoto roku jsou hodnoceny jako velký počin v boji proti ISIS, zejména na finančním poli. Daniel Glaser, náměstek ministra Spojených států pro otázky financování teroristických skupin uvedl, že Islámský stát participuje z prodeje ropy, což mu ročně přináší kolem půl miliardy dolarů. Do toho není zahrnuta další miliarda pocházející z bankovní podpory na jeho území. Američané se pokusili ropnou infrastrukturu zničit, ale ISIS se podařilo rafinérie uchránit.

Pokračují pravidelné nálety na Rakku, hlavní město Islámského státu. Opakující se útoky na hlavní komunikační sítě přiměly militantní jednotky, aby „přemístily své rodiny do bezpečnějších míst". Zdá se však, že to je jen mizivý výsledek. „Ačkoliv je tlak na Rakku velice intenzivní, při celkovém pohledu zjistíme, že jednotky ISIS jsou většinou stále na stejných místech," tvrdí analytička Ústavu pro studium války Haarlem Gambhir.

Pro Západní spojence bude velice důležitá bitva o Ramadi, kterou rozhodně odmítají brát na lehkou váhu. Irácké síly už začaly přípravu, zatímco město se ocitlo pod palbou stovky koaličních náletů. Tuto snahu označil jeden z civilistů v Damašku za neplodnou: „Letecké údery nestačí. Kdykoli USA zaútočí, oni prostě zalezou pod zem."