Totální selhání USA a geniální stratég Putin. Profesor hodnotí situaci v Sýrii

Americký ministr zahraničí John Kerry může podle Ibrahima neustále opakovat, že by Asad měl odejít ze své funkce, na druhou stranu se ale prý Západ musí připravit na to, že by on mohl být ten, kdo Sýrii opustí. Nejde podle něj o explicitní kapitulaci jako spíše o to, že USA a Západ nemají absolutně žádný vliv na vývoj v Sýrii. To vše je podle profesora úplná porážka.

Výsledkem působení USA je jen to, že teď Američané zůstali na Středním východě naprosto bez vlivu. „Nemohou k ničemu přesvědčit Saudskou Arábii, Íránci zůstávají k americké politice v regionu skeptičtí jako vždy, bez ohledu na úspěšné jednání s Teheránem o jaderném programu. Turecko s nimi bude hrát jen tak dlouho, dokud to vše může sloužit jako zástěrka pro držení Kurdů v šachu. A Kurdové nemohou Američanům děkovat vůbec za nic. Dokonce i vztahy s Izraelem jsou pravděpodobně na nejnižší úrovni od doby, kdy stát vznikl," hodnotí situaci odborník.

„Všimli bychom si vůbec v tomto bodě, kdyby Západ ukončil svou činnost v regionu a kdyby nechal Rusko a Irán, aby se s Islámským státem vypořádaly?" nadhazuje otázku Ibrahim. Jinými slovy říká, že USA mají sice v regionu „přátele", nikdo z nich by ale zřejmě vůbec nepohnul prstem, kdyby bylo třeba Američanům v regionu pomoci. „Což je jen dobře vzhledem k tomu, že USA nemají nic, co by se podobalo koherentní strategii s identifikovatelnými cíli pro region," domnívá se odborník na bezpečnost.

Na druhé straně pak podle něj stojí brilantní stratég Vladimir Putin. Tento vývoj prý má kořeny někde jinde. Tím, že se Rusko podílí na bojích v Sýrii, uzamklo Západ a vytlačilo ho pryč. Putin si připisuje další vítězství v globální hře šachů proti NATO. Tento krok podle Ibrahima ukázal Putinovu geniální strategii, kdy USA překonává při každé možné příležitosti. To se podle něj týká nejen Sýrie, ale i Gruzie nebo Krymu, kde Rusko získalo strategickou převahu nad Černým mořem a východní Ukrajinou. Navíc tam Putin v zamrzlém konfliktu zamkl svého souseda.

„Rusko nemá vojenské kapacity, aby s NATO bojovalo přímo. Kvůli ekonomické situaci by takový konflikt netrval déle než pár týdnů. Putin zjistil, že není nutné zakládat vlastní politické osady v zemích svého geopolitického zájmu. Stačí jen, když zajistí, aby jeho to neudělali ani jeho nepřátelé," analyzuje kroky Ruska profesor.

Právě v této strategii má Putin obrovský úspěch. Díky podpoře Sýrie si Rusko zachová regionální vliv, ať už s podporou Asadova režimu nebo jiného potenciálně vhodného režimu. A tato strategie podle něj hraje i pro Islámský stát. Navíc přesvědčí Západ, že Asadova vláda je jediným místním aparátem, který je schopný IS udržet tak, aby se nezmocnila celé země.

„Kerry mezi řádky uvedl, že USA jsou nyní otevřené myšlence přehodnocení priorit týkajících se odstranění Asada ze Sýrie. Jeho odstranění teď může počkat – a to opravdu může být čekání na dobu neurčitou – protože Západ nemá prostředky jak ho oslabit," domnívá se analytik. Připomíná také, že USA vycvičili pouze pět anti-asadovských rebelů. Navíc je nepravděpodobné, že by Západ měl jakoukoliv chuť utkat se se syrskou a ruskou armádou.