Putinův geniální tah, nebo projev slabosti? Historik upozorňuje na důležité souvislosti

"Ruský prezident Vladimir Putin ve své pondělní řeči v OSN vyzval svět, aby se přidal k ruskému boji proti terorismu a zachoval Sýrii jako zemi. Otázku již směle podporuje prostřednictvím vyslání vojsk, zbraní a letadel do Sýrie a vyjadřuje naději, že zbytek světa bude cítit potřebu následovat jeho kroky," uvádí začátkem svého komentáře pro server Reuters historik William E. Pomeranz. Zástupce ředitele Kennanova institutu analyzoval aktuální situaci ohledně možného ruského angažmá v syrské občanské válce.

Putin pouze odvádí pozornost

"Putin zatím neudělal nic, aby si připravil mezinárodní či domácí pozici pro tak neoddiskutovatelně riskantní krok. Ve skutečnosti učinil přesně to, za co kritizuje Washington - jednal jednostranně a předtím, než věc konzultoval s mezinárodním společenstvím. Ve světle ruských akcí na Krymu a východní Ukrajině se Putin rovněž nejeví jako důvěryhodný ochránce syrské integrity jako země. Ve skutečnosti začíná další vojenské dobrodružství dříve, než dokončil to předchozí a navíc v době hluboké hospodářské slabosti Ruska," konstatuje historik.    

"Putin možná bere Sýrii za hotovou věc. Nedefinoval však, co je cílem této hry. Tvrdí, že jeho bezprostřední vojenské cíle nejsou ofenzivní, ale obranné. Nicméně nikdo nedokáže předvídat množství způsobů, jakými mohou být ruští vojáci neúmyslně zataženi do konfliktu a proč tisíc až dva tisíce vojáků má změnit situaci na bojišti či vyřešit syrskou uprchlickou krizi. Zdá se, že Putinovým primárním cílem je stát se zprostředkovatelem dojednaného urovnání a zajistit, že syrský prezident Bašár Asad, dlouhodobý spojenec Moskvy, získá místo u stolu. Nyní je Asad vojensky plně na ústupu a dále nepředstavuje životaschopnou národní figuru," míní Pomeranz.         

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Pravda, po téměř pěti letech otřesů a občanské války vedené na mnoha frontách Sýrie jako jednotná země již neexistuje. Spojené státy nevědomky zahájily trend podkopávání (konceptu) arabského národního státu svou invazí do Iráku. Od té doby žádná cizí mocnost nedisponuje politickou vůlí k zásahu a obnovení Evropou vytýčených hranic na Blízkém východě. Z dlouhodobého hlediska tak Putinův manévr bez jakékoliv brzké návratnosti nemá za cíl nic jiného, než zlepšit jeho image a odvést pozornost od nedořešené krize na Ukrajině," deklaruje expert.           

"Z čistě strategického hlediska však zůstává nejasné, proč si Putin myslí, že je dobrou myšlenkou pustit se do druhé vojenské operace předtím, než skončila ta první. Rusko postrádá v Sýrii veškeré taktické výhody, kterých se mu dostává na Ukrajině - společný jazyk, hlubokou znalost regionu a viditelně neomezenou schopnost infiltrovat a kompromitovat svého protivníka. Co je ještě důležitější, Rusko se rozhodlo angažovat v Sýrii v době, kdy má jen omezené zdroje k vedení jedné, natož dvou válek," pokračuje historik.    

Zbraně, nebo máslo

"Ačkoliv komentátoři zůstávají rozděleni v tom, zda západem uvalené hospodářské sankce samy o sobě pracují proti Rusku, není pochyb o tom, že v kombinaci s dramatickým propadem cen ropy měly na ruskou ekonomiku devastující dopad. Rusko se nachází ve velké recesi a navzdory optimistickým výrokům několika ministrů jeho hospodářství stále nedopadlo na kamenné dno. Putin navíc pokračuje v ignorování apelů bývalého ministra financí Alexeje Kudrina a dalších poradců, aby realizoval skutečné strukturální reformy a přinejmenším nastavil rámec pro hospodářské zotavení," uvádí Pomeranz.   

"Putin tedy nyní bude čelit jasnější volbě mezi zbraněmi a máslem a jeho předpoklad, že Rusové se obětují pro větší národní slávu bude platit jen dočasně - jak se již ukázalo v klíčových momentech napříč ruskou historií. Veřejné protesty a politická změna například provázely ruskou vojenskou porážku v rusko-japonské válce v roce 1905 a v Afghánistánu v roce 1989. Dvakrát ve 20. století - během první světové války a následně po studené válce - se ruský lid zcela rozešel s ruským státem. Není možné předpovídat, kdy bude takového převratného bodu dosaženo. Toto zděděné napětí se však bude jednoznačně zvyšovat, jak Putin bude sahat po svých rezervách tvrdé měny, které jsou nyní odhadovány na zhruba 350 miliard dolarů a tenčí se," předpovídá odborník.    

"Není to jen potenciální politický zvrat a sociální neklid, čeho se Putin nyní musí obávat. Napochodováním do Sýrie se Putin skutečně zapojí do války s Islámským státem a islámem - přestože v Rusku žije velká a značně násilná muslimská populace. Boj proti Islámskému státu může rychle destabilizovat severní Kavkaz v době, kdy ruské vojenské síly budou velmi roztříštěné. Imperiální přecenění sil je opakovaným tématem v ruské historii," připomíná komentář.  

"Putinova velká řeč v OSN by neměla zastřít fakt, že na stůl přináší pár realizovatelných věcí, ale především mnoho nebezpečí. Prezident Barack Obama by měl Putinovi naslouchat. Obama by si měl však rovněž uvědomit, že Putin nevyjednává nezbytně z pozice síly - navzdory tomu, že na Západě je populární jeho obraz jako muže činu. Navíc, pokud je zachování územní integrity Putinovým určujícím mezinárodním principem, pak ho Obama musí přimět, aby ho respektoval nejen v Sýrii, ale též na Ukrajině. Putin využívá Sýrii, aby v ruských médiích změnil téma a odvedl pozornost Rusů od špinavého a neukončeného konfliktu na Ukrajině. V Evropě a ve Spojených státech nesmí dostat takovou příležitost," apeluje závěrem Pomeranz.  

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení. 

Související

Bašár al-Asad

Svržený syrský prezident Bašár Asad byl odsouzen k trestu smrti

Syrský soud vynenesl rozsudek trestu smrti nad svrženým prezidentem Bašárem Asadem a jeho mladším bratrem Máhirem. Verdikt v nepřítomnosti padl v souvislosti s obviněními z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, kterých se měli dopustit během čtrnáctiletého ozbrojeného konfliktu v zemi. Dlouholeté neklidné období v Sýrii si podle odhadů vyžádalo přibližně půl milionu lidských životů.
Islámský stát (ISIS)

Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu

Syrské vládní síly aktuálně pátrají po desítkách trestanců napojených na teroristickou organizaci ISIS, kterým se podařilo uprchnout z věznice v severovýchodní části země. K hromadnému útěku došlo v pondělí v zařízení al-Shaddadi v provincii Hasaka, a to v momentě, kdy nad oblastí přebírala kontrolu armáda od kurdských jednotek SDF. Syrské ministerstvo vnitra v úterý oznámilo, že z celkového počtu 120 uprchlíků se již podařilo 81 dopadnout a bezpečnostní složky intenzivně pátrají po zbývající skupině.

Více souvisejících

Sýrie Rusko Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy