"Ruský prezident Vladimir Putin ve své pondělní řeči v OSN vyzval svět, aby se přidal k ruskému boji proti terorismu a zachoval Sýrii jako zemi. Otázku již směle podporuje prostřednictvím vyslání vojsk, zbraní a letadel do Sýrie a vyjadřuje naději, že zbytek světa bude cítit potřebu následovat jeho kroky," uvádí začátkem svého komentáře pro server Reuters historik William E. Pomeranz. Zástupce ředitele Kennanova institutu analyzoval aktuální situaci ohledně možného ruského angažmá v syrské občanské válce.
Putin pouze odvádí pozornost
"Putin zatím neudělal nic, aby si připravil mezinárodní či domácí pozici pro tak neoddiskutovatelně riskantní krok. Ve skutečnosti učinil přesně to, za co kritizuje Washington - jednal jednostranně a předtím, než věc konzultoval s mezinárodním společenstvím. Ve světle ruských akcí na Krymu a východní Ukrajině se Putin rovněž nejeví jako důvěryhodný ochránce syrské integrity jako země. Ve skutečnosti začíná další vojenské dobrodružství dříve, než dokončil to předchozí a navíc v době hluboké hospodářské slabosti Ruska," konstatuje historik.
"Putin možná bere Sýrii za hotovou věc. Nedefinoval však, co je cílem této hry. Tvrdí, že jeho bezprostřední vojenské cíle nejsou ofenzivní, ale obranné. Nicméně nikdo nedokáže předvídat množství způsobů, jakými mohou být ruští vojáci neúmyslně zataženi do konfliktu a proč tisíc až dva tisíce vojáků má změnit situaci na bojišti či vyřešit syrskou uprchlickou krizi. Zdá se, že Putinovým primárním cílem je stát se zprostředkovatelem dojednaného urovnání a zajistit, že syrský prezident Bašár Asad, dlouhodobý spojenec Moskvy, získá místo u stolu. Nyní je Asad vojensky plně na ústupu a dále nepředstavuje životaschopnou národní figuru," míní Pomeranz.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Pravda, po téměř pěti letech otřesů a občanské války vedené na mnoha frontách Sýrie jako jednotná země již neexistuje. Spojené státy nevědomky zahájily trend podkopávání (konceptu) arabského národního státu svou invazí do Iráku. Od té doby žádná cizí mocnost nedisponuje politickou vůlí k zásahu a obnovení Evropou vytýčených hranic na Blízkém východě. Z dlouhodobého hlediska tak Putinův manévr bez jakékoliv brzké návratnosti nemá za cíl nic jiného, než zlepšit jeho image a odvést pozornost od nedořešené krize na Ukrajině," deklaruje expert.
"Z čistě strategického hlediska však zůstává nejasné, proč si Putin myslí, že je dobrou myšlenkou pustit se do druhé vojenské operace předtím, než skončila ta první. Rusko postrádá v Sýrii veškeré taktické výhody, kterých se mu dostává na Ukrajině - společný jazyk, hlubokou znalost regionu a viditelně neomezenou schopnost infiltrovat a kompromitovat svého protivníka. Co je ještě důležitější, Rusko se rozhodlo angažovat v Sýrii v době, kdy má jen omezené zdroje k vedení jedné, natož dvou válek," pokračuje historik.
Zbraně, nebo máslo
"Ačkoliv komentátoři zůstávají rozděleni v tom, zda západem uvalené hospodářské sankce samy o sobě pracují proti Rusku, není pochyb o tom, že v kombinaci s dramatickým propadem cen ropy měly na ruskou ekonomiku devastující dopad. Rusko se nachází ve velké recesi a navzdory optimistickým výrokům několika ministrů jeho hospodářství stále nedopadlo na kamenné dno. Putin navíc pokračuje v ignorování apelů bývalého ministra financí Alexeje Kudrina a dalších poradců, aby realizoval skutečné strukturální reformy a přinejmenším nastavil rámec pro hospodářské zotavení," uvádí Pomeranz.
"Putin tedy nyní bude čelit jasnější volbě mezi zbraněmi a máslem a jeho předpoklad, že Rusové se obětují pro větší národní slávu bude platit jen dočasně - jak se již ukázalo v klíčových momentech napříč ruskou historií. Veřejné protesty a politická změna například provázely ruskou vojenskou porážku v rusko-japonské válce v roce 1905 a v Afghánistánu v roce 1989. Dvakrát ve 20. století - během první světové války a následně po studené válce - se ruský lid zcela rozešel s ruským státem. Není možné předpovídat, kdy bude takového převratného bodu dosaženo. Toto zděděné napětí se však bude jednoznačně zvyšovat, jak Putin bude sahat po svých rezervách tvrdé měny, které jsou nyní odhadovány na zhruba 350 miliard dolarů a tenčí se," předpovídá odborník.
"Není to jen potenciální politický zvrat a sociální neklid, čeho se Putin nyní musí obávat. Napochodováním do Sýrie se Putin skutečně zapojí do války s Islámským státem a islámem - přestože v Rusku žije velká a značně násilná muslimská populace. Boj proti Islámskému státu může rychle destabilizovat severní Kavkaz v době, kdy ruské vojenské síly budou velmi roztříštěné. Imperiální přecenění sil je opakovaným tématem v ruské historii," připomíná komentář.
"Putinova velká řeč v OSN by neměla zastřít fakt, že na stůl přináší pár realizovatelných věcí, ale především mnoho nebezpečí. Prezident Barack Obama by měl Putinovi naslouchat. Obama by si měl však rovněž uvědomit, že Putin nevyjednává nezbytně z pozice síly - navzdory tomu, že na Západě je populární jeho obraz jako muže činu. Navíc, pokud je zachování územní integrity Putinovým určujícím mezinárodním principem, pak ho Obama musí přimět, aby ho respektoval nejen v Sýrii, ale též na Ukrajině. Putin využívá Sýrii, aby v ruských médiích změnil téma a odvedl pozornost Rusů od špinavého a neukončeného konfliktu na Ukrajině. V Evropě a ve Spojených státech nesmí dostat takovou příležitost," apeluje závěrem Pomeranz.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Svržený syrský prezident Bašár Asad byl odsouzen k trestu smrti
Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu
Sýrie , Rusko , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 1 hodinou
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 1 hodinou
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 3 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
včera
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
včera
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
včera
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
včera
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
včera
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
včera
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
včera
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.
Zdroj: Libor Novák