Zachrání Rusko Spojené státy? Americký institut zveřejnil zajímavou analýzu

Washington – Moskva ve středu zahájila vojenské operace proti Islámskému státu v Sýrii. Už v úterý ale americký Institut CATO zveřejnil zprávu, ve které říká, že by Spojené státy měly být rády, pokud by se Rusko do bojů zapojilo. Obama by měl Putinovi poděkovat, domnívá se americký think-tank.

„Ruský tlak na podporu Asada v Sýrii a souhlas se sdílením informací se Sýrií, Íránem a Irákem vyvolaly předvídatelné lámání rukama ve Spojených státech. Někteří se obávají, že ruská účast vykolejí USA v boji proti Islámskému státu. Jiní se obávají, že dojde k oslabení vlivu USA na Blízkém východě a podpoře Vladimira Putina v páchání různých nehod. Obavy jsou na místě. I přesto, že Putin nemá v úmyslu svými manévry pomoci Spojeným státům, přesně to by se stalo," píše institut CATO. Díky tomu by totiž mohl mít Barack Obama příležitost přehodnotit a přesměrovat politiku USA.

Ruská iniciativa v roce 2013 zabránila Spojeným státům zapojit se do bojů v Sýrii příliš brzy. „500 milionů, které daly USA na výcvik rebelů, by se ukázaly jako kapka v moři proti tomu, co by utratily, kdyby se do bojů zapojily dříve a agresivněji. Když Asadův režim mával kolem Obamy červenou vlajkou chemických zbraní, bylo to Rusko, které přišlo a zachránilo den. Zprostředkovalo jednání a Sýrie se chemických zbraní vzdala. Kdyby Obama místo toho zahájil několik bezvýznamných raketových útoků na vládní vojska, měly by USA na svých bedrech větší odpovědnost za chování režimu. Jak republikáni, tak i liberální příznivci intervenční politiky v jeho vlastní straně by na Obamu tlačili kvůli většímu a nakonec i dražšímu zásahu," analyzuje možnou situaci americký think-tank.

Putinovy nedávné činy navíc prý jasně ukazují, že by USA neměly nést rozšiřující se břemeno bojů proti IS samy. „Při absenci jakýchkoli skutečných partnerů v terénu a bez touhy jít sám, by se americká opatření v Sýrii snížila na polovinu. Kdyby se našla další skupina umírněných rebelů, mohl mít výcvikový program Američanů nějaký smysl. Dnes je nicméně zjevné, že na tuto strategii je jich příliš málo a navíc přichází příliš pozdě. Bez partnerů Spojené státy nemají žádnou skutečnou možnost ovlivňovat události na zemi. Letecké síly mají mnoho silných stránek, ale ani mnohem intenzivnější útoky by bez pozemní podpory k vítězství nevedly. Rusko není partnerem, kterého by si USA vybraly, ale faktem zůstává, že Rusko je ochotno a schopno bojovat s IS způsobem, ze kterého budou mít Američané prospěch," píše se ve zprávě.

Ruská přítomnost také nahrazuje do určité míry americkou angažovanost. Spojené státy prý budu mít prospěch z toho, že Rusko občas bude sloužit jako „terč". „14 let vojenské intervence, okupace a agresivního boje proti terorismu nepodpořilo odhodlaný boj v řadách Američany vedené koalice, ale naopak se místo toho rozšířil a prohloubil ani-amerikanismus. Průzkumy v arabských zemích ukázaly, že podle lidí zásah USA na Blízkém východě ospravedlňuje útoky proti Spojeným státům. Rozšíření americké stopy v Sýrii a Iráku by proto v tomto bodě mohlo přinést více neštěstí, radikalismu a protiamerického násilí," varuje institut.

Nejlepší ze všeho pak prý je, že zapojení Ruska může dát Obamovi šanci odklonit se od všech přehmatů a chyb, které přinesly nulový viditelný úspěch v boji proti IS a při řešení „nepořádku" v Sýrii a Iráku. „Ruské angažmá v podstatě brání tomu, aby se zvýšila americká vojenská angažovanost a aby se posunula rovnováhy sil směrem k Asadovi. Na jedné straně to omezuje možnosti USA a také Obamovu výzvu Asadovi, aby odstoupil. Zároveň však brání tomu, aby Obama znásobil už teď neúspěšnou strategii hledání a vyškolování neexistujících umírněných bojovníků. Také to vylučuje jakoukoliv představu o vyslání pozemních jednotek. To dává Obamovi nezbytný životní prostor k tomu, aby přehodnotil americké cíle v Sýrii a přesměroval strategii USA," domnívají se analytici z institutu CATO.

Někteří budou tvrdit, že cena za to všechno je příliš vysoká a že Putin stoupá, Asad je stále u moci a americký vliv na Blízkém východě je na ústupu. Pravdou však podle think-tanku je, že Spojené státy měly bezprecedentní vliv na Blízkém východě od 11. září 2001 a zjistily, že je to cena toho všeho je příliš vysoká. „Do konce roku 2014 Spojené státy při válečném úsilí v Afghánistánu, Iráku a Pákistánu ztratily asi 7 tisíc životů a utratily přes 4,4 biliony dolarů. Jako nepředvídatelnou daň pak vidíme dva zlomené národy, podpoření vzniku IS a nárůst íránské moci. A přesto je konec stále v nedohlednu. Nejasné obavy o budoucí schopnost podporovat americké národní zájmy na Blízkém východě blednou ve srovnání s některými náklady této války. Vzhledem k tomu by Obama udělal nejlépe, kdyby poděkoval Putinovi a přehodnotil, jaký vliv na Blízkém východě USA skutečně potřebuje a jak toho dosáhnout," dodává institut CATO.

Související

Vladimir Putin

Kreml může převzít budovy, které majitelé neochrání před ukrajinskými útoky, schválil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, který umožňuje státu převzít dočasnou správu nad klíčovými infrastrukturními objekty, pokud jejich majitelé nezajistí dostatečnou ochranu před bezpečnostními hrozbami. Nové opatření se zaměřuje především na rizika spojená s útoky bezpilotních letounů, které v posledních měsících stále častěji zasahují průmyslová a energetická zařízení po celé zemi.

Více souvisejících

Vladimír Putin Barack Obama Sýrie

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy