"Letošní schůzka Valného shromáždění OSN vyjasnila přinejmenším jednu věc: konflikt v Sýrii nebude v dohledné době vyřešen za pomoci OSN. Výměna názorů mezi americkým prezidentem Barackem Obamou a ruským prezidentem Vladimirem Putinem během debaty na Valném shromáždění tento týden jasně ukázala, že Rada bezpečnosti je zásadně rozdělena ohledně příčin konfliktu v Iráku a Sýrii i nejlepší cesty jak se posunout kupředu," konstatuje Zalmay Khalilzad, americký diplomat, který v letech 2007-2009 působil jako vyslanec USA při OSN. V komentáři pro server CNN rozebral perspektivy dalšího vývoje v Sýrii.
Rozhodne se na bojišti
"Klíčovým bodem sporu je to, zda režim Bašára Asada představuje původce konfliktu (pohled USA), či je stabilizační silou proti extremistickým skupinám, které těží z nastalého chaosu, jak tvrdí Moskva. Ruské kroky, které vidíme, přitom mohou být součástí širší strategie, jak zpochybnit americké post-studenoválečné výsadní postavení v regionu," míní Khalilzad.
"Naděje, že regionální organizace mohou podnítit mezinárodní akci při patu v Radě bezpečnosti, vzaly v New Yorku za své. Poznámky arabských států kupříkladu naznačují, že Liga arabských států postrádá jak ochotu, tak kapacity zasáhnout v Sýrii způsobem, jak učinila při tažení proti Muammaru Kaddáfímu v Libyi," dodává diplomat.
"Tudíž, při neochotě mezinárodních organizací podniknout akci, výsledek konfliktu bude určen dvěma znesvářenými koalicemi odhodlaných. Jednou je šedesátičlenná koalice vedená Spojenými státy, která cvičí a vyzbrojuje Kurdy a umírněné sunnitské síly. Druhá, vedená Ruskem a Íránem, podporuje Asadův režim. Překrývající se zájmem těchto koalic nicméně míří k narýsování politického urovnání. Obě koalice jsou odhodlány porazit Islámský stát v Iráku a Sýrii Obě podporují své spojence, jejichž zájmy mohou být naplněny prostřednictvím nového decentralizovaného politického řádu, kdy moc bude rozdělena mezi centrum a lokální kontrolu ze strany různých etnických a sektářských skupin," nastiňuje bývalý vyslanec.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Problémem je, že Irák a Sýrie jsou bitevním polem širší sektářské rivality mezi největšími mocnostmi regionu. Regionální státy užívají milice k prosazování své agendy při absenci pravidel pro vedení konfliktů i větších fór k usnadnění dialogu o otázkách společného zájmu. V ideálním případě by OSN uplatnila svou přesvědčovací a legitimizační sílu. S ohledem na chaos v Radě bezpečnosti však OSN postrádá mandát k uplatnění svého nejsilnějšího nástroje - autorizaci užití síly, mírové mise a sankcí. V nadcházející době může OSN jednat pouze omezeně. Prostřednictvím zvláštních vyslanců může například usnadňovat dialog mezi znepřátelenými frakcemi a jejich vnějšími podporovateli. Její fungující agentury pak mohou mírnit cenu konfliktu - migrační a humanitární krizi," domnívá se Khalilzad.
USA se nakonec budou muset angažovat
"Bude však potřeba velkého posunu v realitě na bojišti, aby Spojené státy a Rusko dosáhly dohody a dospěly k urovnání prostřednictvím Rady bezpečnosti. Spojené státy toto mohou urychlit - a vychýlit možný výsledek směrem k příznivějšímu - prostřednictvím bezletové zóny a zóny bez vozidel v oblastech, které nyní nekontroluje syrský režim. Je koneckonců nepravděpodobné, že jinak Asad odejde od moci, nebo že Íránci přimějí své ši'ítské lokaje v Iráku, aby se přidali k úsilí Abádího vlády o usmíření v Iráku, varuje komentář.
"Existuje zde pochopitelně alternativa - pokračující zdrženlivost. Ačkoliv může z krátkodobého hlediska angažmá USA omezit, nakonec přemění regionální zástupnou válku ve skutečnou mezinárodní krizi. Pro začátek, bez dohody, která ve výsledku přemění Irák v konfederativní stát, mohou Kurdové vyhlásit nezávislost. Toto, stejně jako nejasná zástupná válka a protahovaný pat na bojišti, se může stát natolik nákladným a destabilizujícím faktorem, který povede regionální státy k tomu, že požádají OSN, aby zprostředkovala novou, více stabilní bezpečnostní architekturu na širším Blízkém východě. Břemeno tohoto scénáře by stejně padlo na Spojené státy, které by musely urovnání zprostředkovat," předpokládá diplomat.
"Každopádně cesta k jakémukoliv scénáři, jehož prostřednictvím OSN nalezne klíč k řešení této krize, bude pravděpodobně dlouhá a krvavá. Ve výsledku je tragické, že genocida či války mezi státy, kterým mělo založení OSN v první řadě zabránit, se znovu stávají velmi reálnou možností," zoufá si závěrem Khalilzad.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Svržený syrský prezident Bašár Asad byl odsouzen k trestu smrti
Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 1 hodinou
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 2 hodinami
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 3 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
včera
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
včera
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
včera
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
včera
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
včera
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
včera
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
včera
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.
Zdroj: Libor Novák