Odkazy na článek V: Zasáhne NATO proti Rusku? Politoložka má jasno

"Tense mezi Tureckem a Ruskem rychle stoupají poté, co ruská letadla dvakrát očividně narušila turecký vzdušný prostor, což vedlo k vášnivé výměně (názorů) mezi Ankarou a Moskvou. Rusko tvrdí, že vojenský letoun Su-30 vstoupil do tureckého vzdušného prostoru omylem, kvůli špatným povětrnostním podmínkám a navigační chybě. Toto vysvětlení odmítl turecký prezident Recep Erdogan, který uvedl, že Rusko riskuje ztrátu přítele a varoval před možným zapojením NATO," shrnuje nedávné události Nataša Ezrowová, politoložka a expertka na mezinárodní vztahy z University of Essex. Ve svém komentáři pro server CNN analyzovala potenciální vyhrocení vztahů mezi Ankarou a Moskvou kvůli válce v Sýrii.

Faktor článku V

"Co očividně popudilo Erdogana je to, že navzdory návštěvě Moskvy minulý měsíc nebyl upozorněn na jakékoliv ruské plány ohledně intervence v Sýrii. Tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v pondělí kontroval, že vztahy s Tureckem jsou široké a mají velmi hluboké základy s ohledem na vzájemnou prospěšnost těchto vztahů, ale Erdogan prohlásil, že ztrácí svou trpělivost. Odvolal se na článek V smlouvy NATO deklarujíc, že jakýkoliv útok na Turecko znamená útok na NATO," připomíná Ezrowová.     

"Rusko a Turecko mají několikasetletou historii střetů, ale v posledních letech se tense mezi oběma zeměmi zmírnily. Před syrským konfliktem by vztahy mezi těmito dvěma zeměmi mohly být dokonce charakterizovány jako kooperativní. Turecko a Rusko uzavřely množství dohod k uvolnění vízových požadavků a vzájemný obchod se podle ruské vlády zvýšil na více než 32,7 miliard dolarů. Velké investice proběhly rovněž v energetickém sektoru, přičemž byla podepsána smlouva, dle níž Rusko pomůže s výstavbou jaderné elektrárny v Turecku za 20 miliard dolarů," pokračuje politoložka.     

"Ačkoliv se Turecko cítí být posledními ruskými akcemi zneváženo, není moc možností, jak by Ankara mohla odpovědět. Turecké vztahy s Ruskem jsou případem více jednostranné než vzájemné závislosti - Rusko je turecký druhý největší obchodní partner a z Rusku pochází 60% tureckého zemního plynu, což Turecko činí zranitelné prostřednictvím přerušení ruských dodávek plynu," vysvětluje expertka.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.  

"Komplikujícím faktorem pro Turecko jsou zhruba 2 miliony syrských Kurdů. Vladimir Putin minulý měsíc prohlásil, že plánuje posílit jejich potenciál - stejně tak je za spojence považují USA. Turecko naopak tvrdí, že Lidové obranné jednotky (YPG, milice syrských Kurdů) jsou teroristé. Turecko má strach, že bude čelit dvěma kurdským kvazi-státům: jednomu v Sýrii ovládanému Demokratickou sjednocenou stranou (PYD), kterou Ankara považuje za syrskou odnož Kurdské strany pracujících (PKK) - tedy organizace, jíž se bojí a štítí, a druhému v Iráku, který představuje bezpečný přístav pro bojovníky PKK. Turecko se také obává 550 mil dlouhé hranice mezi Sýrií a Tureckem ovládané silami YPG, které Ankara považuje za odnož PKK," konstatuje Ezrowová.       

Prohlubující se rozdělení

"Poslední ruské angažmá v konfliktu vedlo k zintenzivnění bojů a vytvořilo hlubší rozdělení ohledně toho, jak reagovat. Ruská přítomnost posílila Asadovo odhodlání a syrská armáda zahájila ofenzivu proti rebelům na čtyřech frontách v provinciích Idlíb a Hamá. Uskupení rebelů jsou bombardována raketami. Rusko tvrdí, že jeho nálety budou pokračovat a nabírat na intenzitě," poukazuje odbornice.   

"Rusko je však pod palbou (kritiky) kvůli tomu, že necílí na pozice Islámského státu (IS). Rusko trvá na tom, že IS je jedním z jeho cílů, ale turecký premiér Ahmet Davutoglu prohlásil, že pouze 2 z 57 úderů mířily na IS. Video zveřejněné ruským ministerstvem obrany jako demonstrace toho, že Rusko útočí na IS v jeho syrském hlavním sídle v Rakce, se ukázalo jako bombardovaní pozic vzdálených přes 100 kilometrů," uvádí politoložka.

"Zdá se, že se všichni chystají k akci: britský premiér David Cameron obvinil Rusko z podpory řezníka Asada, zatímco USA tvrdí, že ruské angažmá ve válce konflikt prohloubí a prodlouží. Saudští klerici mezitím vydali stanovisko charakterizující ruský vstup do konfliktu jako křížovou výpravu proti sunnitským muslimům, přičemž v prohlášení zveřejněném online 41 nejvlivnějšími syrskými skupinami, včetně Saudy podporovanými Džaíš al-Islám a Ahrar aš-Šám, stojí, že ruská brutální okupace odřízla cestu k jakémukoliv politickému řešení," dodává Ezrowová.   

"Ačkoliv Erdogan je mužem konfrontace a může se snažit vystupňovat nacionalistické nálady při přípravě na parlamentní volby plánované na 1. listopadu, Ankara nechce riskovat plnou konfrontaci s Moskvou. Je nejpravděpodobnější, že Erdogan odpoví siláckou rétorikou, ale bude nucen jednat opatrně. Proto Erdogan prohlašuje, že vycvičí a vyzbrojí syrské rebely a zavede bezletovou zónu v syrském vzdušném prostoru," myslí si expertka.  

"V Moskvě Erdogan souhlasil s tím, že ponechá stranou rozdíly s Ruskem a zformuje trojstranné uskupení se Spojenými státy a OSN pracující na řešení syrského konfliktu. Rusko tvrdí, že konzultace a možná společná vojenská pracovní skupina se fungují, ale s ohledem na poslední stanoviska a akce ruské armády nejsou tyto dvě země jednoduše na stejné vlně, pokud přijde na to, koho podpořit a na koho udeřit," uzavírá komentář.      

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Marija Zacharovová

USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení

Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.
Prezident Trump

Nové detaily Trumpova odjezdu z Turecka: Na stole byl původně jiný plán, v kontejneru na jídlo nejel sám

Během nedávného summitu Severoatlantické aliance v turecké Ankaře musely americké bezpečnostní složky narychlo řešit závažnou hrozbu namířenou proti prezidentu Donaldu Trumpovi. Američtí představitelé obdrželi varování, že íránské složky disponují detailními informacemi o prezidentově ubytování v luxusním hotelovém řetězci i o trasách jeho kolony. Podle zdrojů CNN z prostředí amerických služeb navíc existovalo riziko, že by se útočníci mohl pokusit sestřelit prezidentský speciál Air Force One pomocí ramenního protiletadlového kompletu v blízkosti letiště.

Více souvisejících

Turecko Rusko Sýrie

Aktuálně se děje

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

včera

30. srpna 2026 21:35

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy