Teroristický útok v Ankaře: Nejméně 86 mrtvých, stovky zraněných

Ankara - Centrem turecké metropole Ankara dnes otřásly dva výbuchy, které si vyžádaly nejméně 86 mrtvých a 186 zraněných. Oznámil to ministr zdravotnictví, který tak výrazně zvýšil předchozí bilanci, jež hovořila o 30 obětech. Příčina výbuchů, které se odehrály krátce před začátkem mírového pochodu, se vyšetřuje. Turecká vláda označila výbuchy za teroristický čin; média s odkazem na představitele bezpečnostních složek spekulují, že šlo o sebevražedný útok. Krvavý čin již odsoudil turecký prezident i činitelé Evropské unie nebo Rady Evropy.

Turecký premiér Ahmet Davutoglu svolal kvůli tragické události zasedání bezpečnostní rady. Na jednání byli pozváni mimo jiné ministři vnitra a zdravotnictví, šéfové policie a rozvědky a představitelé samosprávy. Schůzky se zúčastnil i prezident Recep Tayyip Erdogan, který v prohlášení útok odsoudil a uvedl, že jeho pachatelé se pokoušejí "zasít svár mezi jednotlivé složky společnosti".

K výbuchům došlo krátce před začátkem plánovaného mírového pochodu, který svolala odborová Konfederace pracovníků ve státních službách (KESK) společně s dalšími levicovými organizacemi. Účastníci této akce chtěli protestovat proti narůstajícímu násilí mezi tureckou armádou a kurdskými separatisty.

Podle svědků následovaly dva výbuchy těsně po sobě krátce po 10:00 místního času (09:00 SELČ) na křižovatce poblíž frekventovaného hlavního železničního nádraží. Tam se před začátkem pochodu shromažďovali zejména příznivci prokurdské Lidové demokratické strany (HDP), uvedl deník Hürriyet.

Na fotografiích zveřejněných na sociálních sítích je vidět, jak oběti leží na ulici v kalužích krve a jak se lidé snaží pomáhat zraněným. K nádraží se okamžitě sjely stovky policistů a zdravotníků, zasahovaly i záchranářské vrtulníky. Policie okolí nádraží vyklidila a při rozhánění zbylých demonstrantů dokonce střílela do vzduchu, uvedla agentura AFP.

Přímo na místě výbuchů zemřelo 62 lidí, dalších 24 osob podlehlo svým zraněním po převozu do nemocnice, uvedl na odpolední tiskové konferenci ministr zdravotnictví Mehmet Müezzinoglu.

V Turecku se budou 1. listopadu konat předčasné parlamentní volby. Už před minulými volbami v červnu se prokurdská HDP několikrát stala terčem útoků. Ten nejkrvavější se odehrál na předvolebním mítinku ve městě Diyarbakir, kde nastražená nálož s výbušninou TNT 5. června zabila čtyři lidi a stovku dalších zranila.

Spolupředseda HDP Selahattin Demirtaş dnes řekl, že v Ankaře se odehrál "barbarský útok", který mířil na ty, kdo se přišli zasadit o mír. Strana ve svém oficiálním prohlášení uvedla, že podle jejího mínění byl útok namířen právě na její příznivce.

"Občané Turecka a všechny politické díly by měli čelit jednotně teroristům a těm, kdo se snaží zemi destabilizovat," uvedli ve společném prohlášení ministryně zahraničí EU Federica Mogheriniová a eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn. Za "bezohledný a barbarský útok" označil dnešní výbuchy v Ankaře generální tajemník Rady Evropy Thorbjörn Jagland a zároveň připomněl, že svoboda shromažďování je jedním z pilířů demokracie.

V Turecku se od letošního července, kdy zkrachoval proces usilující o mírové řešení sporu vlády s radikály ze separatistické Strany kurdských pracujících (PKK), výrazně zvýšil počet střetů armády s bojovníky PKK. O život od té doby přišlo asi 150 příslušníků tureckých bezpečnostních sil a stovky ozbrojenců z řad zakázané kurdské strany. Očekávalo se, že PKK ohlásí před nadcházejícími volbami jednostranné příměří. Její představitelé dnes skutečně oznámili, že dočasně zastaví všechny své operace: upozornili ale, že kurdští bojovníci se budou v případě otevřeného útoku bránit.

Související

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

Více souvisejících

Turecko Terorismus Teroristické útoky v Turecku

Aktuálně se děje

před 40 minutami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy