Káhira - Egypťané začali volit nový zákonodárný sbor. K ostraze volebních místností, které jsou oddělené pro muže a ženy, bylo povoláno 300.000 vojáků a policistů. Naposledy občané Egypta hlasovali do parlamentu na přelomu let 2011 a 2012, ale už v létě 2012 byl rozpuštěn.
Vláda prezidenta Abdal Fattáha Sísího nemá nyní významnější opozici a očekává se, že volby tuto situaci ještě dále posílí.
Volební právo má 55 milionů z 88 milionů Egypťanů. Dnes a v pondělí se volí ve 14 z 27 provincií země a druhé kolo se tam pak bude konat 26. a 27. října. Ve zbytku země se pak bude volit opět ve dvou kolech od 22. listopadu do 2. prosince. V sobotu začali volit na egyptských velvyslanectvích ve světě Egypťané, kteří žijí v cizině.
Občané rozhodují o obsazení 568 křesel, zbylých 28 poslanců jmenuje prezident. Podle egyptského volebního systému je 448 mandátů určeno nezávislým kandidátům a 120 pak osobám ze stranických kandidátek. Strany musejí dodržet kvóty, které se týkají zastoupení žen, křesťanů, ale také invalidů, mladých lidí, dělníků a zemědělců.
Egypt má za sebou neklidné roky, jež následovaly po revoluci a odstoupení bývalého prezidenta Husního Mubaraka v roce 2011. Vedení země se pak ujalo islamistické Muslimské bratrstvo, které začalo klást důraz na islám a vyvolalo tím nespokojenost liberálnější části společnosti.
Prezidentské volby v roce 2012 pak vyhrál jeho kandidát Muhammad Mursí, avšak pravidelně se konaly demonstrace proti bratrstvu. Tradičně silná armáda se rozhodla zakročit, roku 2013 Mursího svrhla a rozprášila demonstrující. Při nejrozsáhlejší akci v srpnu 2013 bylo jenom v Káhiře zabito na 700 lidí. Muslimské bratrstvo pak bylo zakázáno.
Sísí nastolil zpět vládu silné ruky a tvrdí, že je třeba vyvézt Egypt z ekonomických problémů a obnovit také jeho důvěru mezi turisty, kteří se kvůli násilnostem začali Egyptu vyhýbat.
Související
Babiš oznámil Čechům změny v plánu repatriačních letů z Blízkého východu
Česká republika je připravena okamžitě vyslat repatriační letadla pro své občany, oznámil Babiš
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 20 minutami
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
před 36 minutami
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
před 1 hodinou
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
před 3 hodinami
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
před 4 hodinami
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
před 6 hodinami
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
před 6 hodinami
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
před 7 hodinami
Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly
před 9 hodinami
Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv
před 10 hodinami
Ukrajinu nepotřebujeme, USA vědí o dronech více než kdo jiný, jsme nejlepší na světě, prohlásil Trump
před 11 hodinami
Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí
před 13 hodinami
Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově
před 14 hodinami
Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony
před 15 hodinami
Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl
včera
Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz
včera
Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti
včera
USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty
včera
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
včera
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
včera
„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv
Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.
Zdroj: Libor Novák