Putin vykolejil USA? Závěry profesora jsou překvapivé

Odvážný krok

Adelman odkazuje na páteční oznámení Bílého domu, že do severní Sýrie bude vysláno méně než 50 příslušníků jednotek zvláštního nasazení, aby poskytovali logistickou podporu místním kurdským a arabským jednotkám bojujícím proti teroristické skupině Islámský stát (IS). Krok přichází měsíc po ruském rozhodnutí vstoupit do konfliktu v Sýrii. Tato zpráva přitom byla na Západě široce zesměšňována a jako ozvěna se šířilo odmítání machismu Vladimira Putina, připomíná profesor.       

"Realitou však zůstává, že se této kritice nedaří postihnout úspěchy týmu Putin-Sergej Lavrov - úspěchu, který je podtržen tím, že Moskva přiměla (amerického) prezidenta Baracka Obamu vyslat vojska do Sýrie," deklaruje expert. Dodává, že mnoho Rusů cítí, že největší pohromou 20. století nebyla velká vlastenecká válka, která do roku 1945 zabila zhruba 27 milionů Rusů, ale rozpad Sovětského svazu. Parafrázuje přitom Putinova slova z roku 2005, který tuto událost nazval největší geopolitickou katastrofou století.   

"Od té doby konzervativní nacionalista Putin získal letní dětské hřiště Josifa Stalina (část Gruzie) a části levého břehu Ukrajiny, které byly pod ruskou kontrolou více než 300 let," pokračuje profesor. Jak uvádí, Putin též získal Krym, který v roce 1783 anektovala Kateřina Veliká a založila tam novou námořní základnu. Zatímco jeho akce jsou v zahraničí odsuzovány, doma je odměňován téměř 90% podporou v průzkumech.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Adelman vysvětluje, že Putinova vláda se nyní posunula od poskytování masivních dodávek zbraní hroutícímu se režimu Bašára Asada k "odvážnému kroku" na zemi i ve vzduchu. Míní, že Rusko nepochybně povzbudil fakt, že hodiny již odpočítávají Obamův čas v úřadě, přičemž lživě tvrdí, že jeho intervence je zaměřena především na IS, nikoliv na umírněné sekulární rebely. "Ačkoliv některé odhady hovoří o vyslání zhruba dvou tisíc vojáků a několika desítek letadel, spolu s útoky raket s plochou dráhou letu dlouhého dosahu tato přítomnost znamená, že Putin je schopen ukázat velmocenskou sílu při minimalizaci šance na ztráty," tvrdí expert.      

Slabý a silný kůň

To vše dle profesora pomáhá Moskvě prezentovat se jako rozhodný a spolehlivý spojenec v regionu, což je v kontrastu se Spojenými státy. Připouští, že při rozhovorech mezi stoupenci a odpůrci syrské vlády byla tento týden dosažena shoda na nezbytnosti zahájit důvěryhodný, široký, nesektářský politický proces. Tím, že zasáhlo silou, si však Rusko ponechává otevřené možnosti: buď udržet Asada u moci, či ho nechat jít, pokud to bude vhodné, domnívá se Adelman.  

Zároveň komentář odkazuje na zdánlivě opatrnou strategii Ruska vůči Íránu. "Vyzbrojováním Íránců a zachováním alávitské Sýrie a ši'ítského Iráku, spolu s oznámením čtyřstranné dohody o sdílení zpravodajských informací mezi Irákem, Íránem, Ruskem a Sýrií se Moskva staví do řady s islámským fundamentalistickým režimem, který se zřejmě vidí jako rostoucí mocnost v regionu," píše expert. Dodává, že Rusko též uzavřelo zakázku na prodej zbraní Egyptu v hodnotě mnoha miliard dolarů, prodalo jaderné reaktory Jordánsku a Egyptu a může spolupracovat se Saudskou Arábií na stavbě 16 reaktorů. Do konce roku 2015 pak králové šesti sunnitských arabských států, v čele s králem Saudské Arábie Salmanem a korunním princem Spojených arabských emirátů navštíví Putina v Moskvě.  

Cílem Kremlu podle Adelmana může klidně být snaha dosáhnout nějaké formy řešení či vítězství v Sýrii než začne šířit svůj vliv dále v regionu. Bojem proti IS Rusko demonstruje svou schopnost rázně si poradit se sunnitskými extremisty a zaplnit vakuum po ustupující Americe, vysvětluje profesor. "Putin může mít na paměti poučku vyslovenou někdejším vůdcem Al-Káidy, Usámou bin Ládinem, který prohlásil, že pokud lidé vidí silného koně a slabého koně, přirozeně budou chtít toho silného," doplňuje.   

Výše uvedené vede experta k závěru, že jak se Spojené státy snaží stáhnout z Blízkého východu, Rusko se snaží dostat do pozice velkého hráče. "Obamovů ústup v otázce vyslání amerických pozemních sil do Sýrie - krok, který se jeví jako přímá odpověď na ruské manévrování - jednoduše podtrhuje posun ruského vlivu," míní Adelman. Putinovi kritici tak mohou mít pravdu, když tvrdí, že dělá velkou chybu a v Sýrii vstupuje do bažiny, ale Rusko může rovněž uspět, uvádí závěrem.  

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.