Tvrdá ruská odveta za zničení letadla teroristy? Analytik předkládá překvapivé závěry

V rámci rusko-turecké války v letech 1768-1774 napadly ruské síly pod vedením Alexeje Grigorijeviče Orlova syrské pobřeží a dokonce krátce okupovaly Bejrút, připomíná Luke Coffey. Bezpečnostní analytik a bývalý poradce britského ministra obrany v komentáři pro server Al-Džazíra nastínil, jaký bude další postup Moskvy v krvavém syrském konfliktu.

Ruským cílem tehdy bylo podpořit místního vládce Dahera el-Omara a jeho povstání proti Osmanské říši, připomíná expert s tím, že dnes je po 240 letech Rusko zpět v blízkovýchodním regionu. Doplňuje, že ruská intervence v Levantě z roku 1772 byla nábožensky motivovaná. Jednou ze záruk, kterou Kateřina Veliká za své vítězství nad Turky získala, byl statut ochránce pravoslavných křesťanů v Osmanské říši.

"Dnes intervence Moskvy v Sýrii není o náboženství, ale o velké strategii Vladimira Putina pro ruskou roli ve světě," míní Coffey.

Žádná velká změna

Analytik vysvětluje, že obdobně jako Rusko zůstává pouze asijskou, nikoliv evropskou mocností, pokud neuplatňuje svůj vliv ve východní Evropě, zůstane jen regionální, nikoliv světovou mocností, pokud nebude vystupovat jako aktér na Blízkém východě. Ruský závazek bojovat proti Islámskému státu (IS) tak dle jeho názoru zůstává druhořadý ve srovnání s Putinovou touhou udržet u moci Bašára Asada. "Rusko drží důležitou námořní základnu v alávity ovládaném regionu Tartus v Sýrii a Putin si chce tuto základnu udržet za každou cenu," tvrdí Coffey.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Dle experta tak Putin bude spokojen i tehdy, pokud zbytek Sýrie zachvátí plameny a IS ovládne většinu území, ale Asad, či někdo přátelsky vystupující vůči Rusku zůstane u moci v srdci alávitské bašty. V tomto Coffey spatřuje důvod prohlášení, že pád ruského dopravního letadla, které vyhodila do vzduchu minulý měsíc nad Sinajským poloostrovem podomácku vyrobená bomba, nezmění syrskou politiku Moskvy, která má na prvním místě podpořit Asada a až na druhém boj proti terorismu.     

"Můžeme, či nemusíme ho mít rádi, ale Putin je muž činu a musí být vidět, že něco učiní v odpovědi na výbuch letadla," míní Coffey. Dodává však, že každý, kdo si myslí, že Rusové se vrátí do Levanty jako v roce 1772, bude velice zklamán. Předpovídá, že ruská odpověď bude zřejmě následovat tu francouzskou na pařížské útoky: hodně řečí doplněných shozením několika bomb navíc na cíle v Rakce, které již byly v minulosti mnohokrát zasaženy. Nevylučuje, že Rusko podnikne také několik vybraných razií speciálních jednotek na cíle IS. To však dle analytika nesmí zastřít skutečnost, že ruskou nejvyšší prioritou je přežití přátelského režimu v Damašku, který bude ruským spojencem.      

Ruské síly jsou napjaté

Podle Coffeyho je nepravděpodobné, že by Rusko mohlo v Sýrii jednat vojensky aktivněji, i pokud by chtělo - především pokud by se rozhodlo zároveň udržet u moci Asada a jakkoliv smysluplně zaútočit na IS. Míní totiž, že ruské vojenské síly jsou již tak napjaté a státní finance Moskvě ubývají. Velká většina ruské armády je od doby, kdy před téměř dvěma lety začala válka na Ukrajině, držena na vysokém stupni pohotovosti, poukazuje komentář.   

"To vytváří velké napětí ve vojenských silách, jejichž nízká morálka je notoricky známá," pokračuje analytik. Poukazuje, že stovky vojáků a desítky letadel, obrněných vozidel, děl a protiletadlových střel již nyní podporují Asada v Sýrii a konec této mise není v dohledu. Krom tisíců vojáků na Krymu a ve východoukrajinském regionu Donbas Rusko udržuje velkou vojenskou přítomnost vně svých hranic v Bělorusku, v okupovaných částech Gruzie, odštěpenecké enklávě Podněstří v Moldavsku, v Arménii a Tádžikistánu, hranici bývalého ruského impéria, připomíná Coffey. Dodává, že Rusko rovněž rozšířilo svou vojenskou přítomnost do Arktidy.     

Expert konstatuje, že to vše se odehrává za situace, kdy se propadly ceny ropy a Rusko poškozují mezinárodní hospodářské sankce. "Putin je blízko tomu, aby si ukousl větší sousto, než dokáže rozžvýkat a rozsáhlá vojenská intervence v Sýrii proti IS může být stéblem, které zlomí velbloudovi záda. A on to ví," píše Coffey.

Pro Moskvu je dle analytika důležitější udržet Asada u moci než porazit IS. Putin se také příliš soustředí na svůj strategický cíl učinit z Ruska globální mocnost, než aby připustil, že zničení jednoho civilního letadla změní jeho strategii v Sýrii, myslí si Coffey. Rusku pak podle jeho názoru nahrává skutečnost, že čím víc se Západ zaměřuje na IS, tím méně se soustředí na ruské plány ve východní Evropě či íránský jaderný program.  

Expert podotýká, že z Kremlu, Bílého domu i Elysejského paláce přicházejí pobídky ke spolupráci mezi Ruskem a Západem proti IS, ale to by nás nemělo zmást: "Dlouhodobé strategické cíle Západu a Moskvy jsou natolik odlišné, aby je sblížil pád ruského komerčního letadla nebo útoky v Paříži - navzdory enormním ztrátám na životech, které tyto útoky přinesly."  

Podle Coffyeho se dá otevřeně říct, že Západ a Rusko sdílejí v Sýrii společné zájmy, asi jako zákazník a zloděj sdílejí společné zájmy v bance. A neměli bychom očekávat, že se toto v brzké budoucnosti změní, uzavírá komentář.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

USS Ross odpaluje střelu Tomahawk na Sýrii

ROZHOVOR: Potrestání pachatelů chemických útoků v Sýrii? Nepříliš pravděpodobné, tvrdí expert na Střední východ Jan Daniel

Před pěti lety dopadlo na syrskou vojenskou základnu Šajrát téměř šest desítek amerických střel s plochou dráhou letu. Jednalo se o proklamovanou odvetu za chemický útok v Chán Šajchúnu, k němuž došlo 4. dubna 2017. Americká reakce však měla spíše symbolický než vojenský rozměr, domnívá se Jan Daniel, vedoucí Výzkumné skupiny pro Střední východ a severní Afriku na pražském Ústavu mezinárodních vztahů. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz mimo jiné přiblížil, proč se kolem zmíněných událostí vyrojilo velké množství konspiračních teorií, jaká byla role Ruska či jak křehká je v současnosti zdánlivá konsolidace syrského vládnoucího režimu.

Více souvisejících

Ruské angažmá v Sýrii Rusko Sýrie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

před 2 hodinami

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

před 7 hodinami

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

před 8 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 12 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 13 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 16 hodinami

včera

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy