Damašek - Drtivé většině politiků pařížské teroristické útoky pochopitelně přidělaly řadu starostí. Jinak tomu může být u syrského prezidenta Bašára Asada. Nad tím, že odchod Asada nyní dost možná přestane být pro Západ jednou z hlavních priorit, se ve svém komentáři uveřejněném na serveru CNN zamýšlí Fabrizio Longarz z Durham University.
Dne 14. listopadu se světoví lídři při dalším kole jednání o Sýrii, které proběhlo ve Vídni, shodli na nutnosti společné vojenské akce proti Islámskému státu. A zatímco Francie zintenzivnila nálety na pozice IS, spolupráce v boji proti společnému nepříteli se stala tématem neformálního rozhovoru mezi Putinem a Obamou na summitu G20 v Turecku.
Daný spád událostí podle Fabrizia Longarze posílil pozici syrského prezidenta Bašára Asada. Autor přitom v této souvislosti poukázal na to, že několik dní před teroristickými útoky v Paříži Asadovy jednotky, kterým se podařilo znovudobýt leteckou základnu v provincii Aleppo, po dlouhé době zaznamenaly výraznější vítězství nad Islámským státem.
"Před tímto úspěchem se Asadova pozice jevila jako velmi slabá. Syrská vláda kontroluje pás území v západní části země. Ačkoliv oblast zahrnuje Damašek a několik důležitých vojenských základen, představuje pouze zlomek celé země," upozornil autor a detailněji popsal situaci na syrském bojišti.
Západem podporované povstalecké síly jsou velmi fragmentované, mají rozdílné zájmy a postrádají potřebnou politickou identitu, která by jim umožnila vybudovat stabilní vládní koalici, což Asadovi pochopitelně hraje do karet. "Jednou z věcí, kterou nás arabské jaro naučilo je skutečnost, že společným cílem vždy nemusí být vytvoření stabilní země," uvedl Longarze a v této souvislosti zmínil osud rozpolcené Libye.
Psali jsme: Za terorismus může Západ? Politici se ostře pustili do Asada Francie si za útoky může sama, prohlásil ostře AsadDále autor připomenul úspěchy, kterých Islámský stát na syrském v nedávné době bojišti dosáhl. Jedná se například o znovudobytí Mheenu. Kontrola města ležícího ve středu Sýrie Islámskému státu pootevřřela cestu do syrské metropole a připravila vládu o důležitá skladiště zbraní.
V další části komentáře si Longarze položil otázku, jak se bude situace v Sýrii po 13. listopadu dále vyvíjet. Vídeňská dohoda vyzvala válčící strany zahájit rozhovory do začátku příštího roku, které by v průběhu dalších šesti měsíců měy vyústit uzavřením příměří. Dohoda také počítá s uskutečněním voleb v roce 2017, které musí být svobodné a spravedlivé.
V této souvislosti autor poukázal na stírání rozdílů mezi oběma bloky v nahlížení na způsoby řešení konfliktu a mohlo by to znamenat, že Rusové a NATO budou v Sýrii spolupracovat. "Ačkoliv se Rusové a USA stále neshodují v otázce, zda by měl Asad vést prozatímní vládu před volbami v roce 2017, jejich snahy jsou zaměřeny především na neutralizaci IS."
Fabrizio Longarz dále upozornil na organizovanost bojovníků IS, kteří jsou mnohdy vedeni profesionálními a trénovanými bývalými generály irácké armády. Asad bude pro boj s nimi potřebovat vhodnou strategii.
"Spolu s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem, který deklaroval, že se jeho země nachází ve válce s IS, je nyní mnohem pravděpodobnější, že francouzští spojenci, jako je například Velká Británie a Německo se do boje proti islamistům zapojí také. Pokud k tomu dojde, Asad získá větší palebnou sílu proti tomuto společnému nepříteli, " uvedl autor.
V dané situaci bude muset syrský diktátor brát mnohem větší ohledy požadavky západních mocností. Největší výzvou pro něj pochopitelně bude udržení kontroly nad zemí, k čemuž bude potřeba získání podpory umírněných povstaleckých skupin a zavedení rozsáhlých reforem v tamějším politickém systému.
"Po útocích Paříži je dění v takovém spádu, že ještě mnohem těžší předpovídat, jak se bude situace v Sýrii vyvíjet. Není však pochyb o tom, že Asad má v rukou velkou příležitost. Zda se mu povede upevnit svou mocenskou základnu, je jednou z velkých otázek nadcházejících měsíců," uzavřel svůj komentář Fabrizio Longarz.
Související
Svržený syrský prezident Bašár Asad byl odsouzen k trestu smrti
Nikdo je už nikdy neuvidí. Systematická likvidace z rukou Asadova režimu zabila desítky tisíc lidí
Bašár Asad , Sýrie , Teroristické útoky v Paříži (13. 11. 2015)
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
před 1 hodinou
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
před 2 hodinami
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
před 3 hodinami
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
před 4 hodinami
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
před 4 hodinami
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
před 5 hodinami
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
před 6 hodinami
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
před 6 hodinami
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
před 7 hodinami
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
před 8 hodinami
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
před 9 hodinami
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
před 9 hodinami
Google v mapách přejmenoval Ontarijské jezero na Americké jezero. Nový název uvidí jen v USA
před 10 hodinami
Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá
před 12 hodinami
Počasí: Nový týden začne přeháňkami, mohou se objevit i bouřky
včera
Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině
včera
Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí
včera
Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů
včera
U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá
včera
Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem
Po dlouhých měsících napětí a vyostřených sporů mezi vládou a Pražským hradem se prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš dohodli na obnovení společných schůzek. První osobní jednání obou představitelů se uskutečnilo na Úřadu vlády po zasedání Bezpečnostní rady státu. Obě strany se shodly na tom, že vzájemná komunikace je nezbytná, a to především v oblasti zahraniční politiky. Návrat k jednacímu stolu má představovat začátek pozitivní změny ve vzájemných vztazích.
Zdroj: Libor Novák