Válka mezi Ruskem a Tureckem? Politolog varuje před hrozbou

Sestřelení ruského letounu, který podle Turecka narušil jeho vzdušný prostor nedaleko hranice se Sýrií, dále vystupňoval napětí mezi oběma zeměmi, konstatuje turecko-americký historik a politolog Soner Çağaptay. V komentáři pro server CNN varoval před možnými nebezpečnými dopady tohoto incidentu.

Rusko a Turecko jsou v zástupné válce

Uvedený krok dle Çağaptaye odráží odhodlání Ankary zaujmout vůči Moskvě mnohem agresivnější postoj. Ačkoliv přiznává, že se nepochybně jedná o odvážný posun, považuje událost spíše za symptom problematické podstaty turecko-ruských vztahů. Vysvětluje, že obě země zastávají diametrálně odlišné pozice ohledně Sýrie - Rusko podporuje režim Bašára Asad, kterého se Turecko pokouší odstranit. "Ve skutečnosti jsou Ankara a Moskva nyní prakticky v zástupné válce, kdy první jmenovaný podporuje povstalce, zatímco druhý nabízí vojenskou podporu Asadovu režimu," konstatuje expert.   

Politolog se domnívá, že napětí mezi oběma stranami se zvýšilo spolu s nedávným rozmístěním ruských sil v Sýrii, kdy tento krok alespoň momentálně zničil turecký sen o odstranění Asadova režimu. Poukazuje, že turecká ochota sestřelit ruský letoun mohla odrážet rostoucí frustraci z ruského bombardování. Přestože Moskva tvrdí, že cílí primárně na Islámský stát, vše nasvědčuje tomu, že se ve skutečnosti zaměřuje na severozápad Sýrie, který ovládají především Tureckem podporovaní povstalci, připomíná historik.   

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Bez ohledu na důvody, incident poprvé od dob první světové války přivedl obě země blízko otevřenému konfliktu," varuje Çağaptay. Soudí, že byť můžeme doufat, že Turecko a Rusko nezahájí přímou válku, Moskva nepochybně bude chtít přinutit Turecko zaplatit za to, co považuje jako "bodnutí do zad".  

Odborník připomíná, že již před úterním sestřelem se ruský prezident Vladimir Putin pokoušel pasovat do pozice světového vůdce a Rusko do pozice globální vojenské mocnosti. Proto povazuje za vyloučené, že Putin nechá Ankaru podkopávat své ambice. Pokud budeme mít toto na paměti, můžeme dle Çağaptaye očekávat, že Rusko bude realizovat dvousečnou strategii při trestání Ankary a přitom vyšle signál ostatním státům, že je nebezpečné křížit mu cestu.

Ekonomická odveta

Çağaptay předpovídá, že ačkoliv Rusko již rozmístilo v Sýrii protiletadlové střely, Moskva se spíše než na přímou vojenskou akci proti Turecku zaměří na jeho zasažení v obchodní sféře. Uvádí, že Rusko je jedním z největších tureckých obchodních partnerů a turecký byznys pocítí ztráty, pokud se Putin rozhodne pro ekonomickou odvetu. "V minulosti Putin využíval obchod k potrestání zemí, které oponovaly jeho hegemonii, včetně odříznutí Ukrajiny od dodávek plynu a zákazu exportu gruzínských vín a minerálek po tamním konfliktu," poukazuje historik s poznámkou, že Moskva tehdy zákaz ospravedlnila ochranou zákazníka, ale rozhodnutí bylo široce považováno za politický nástroj nátlaku na souseda.        

Nyní se od Putina dá očekávat, že učiní to samé s Ankarou, myslí si expert. Konstatuje, že Turecko do Ruska vyváží velké množství potravin a Rusko ve skutečnosti již zakázalo import turecké drůbeže, přičemž je pravděpodobné, že Moskva v nadcházejících dnech zákaz rozšíří, pokud se Turecko ve sporu nestáhne a neomluví se.

"Pochopitelně, Rusko může rovněž odříznou Turecko od přístupu ke svému plynu," varuje politolog. Odkazuje na fakt, že Turecko závisí na Rusku zhruba z poloviny své celkové spotřeby. Obrácenou stranou pak podle Çağaptaye je, že Rusko potřebuje peníze a k tak velkému odběrateli, jakého představuje Turecko, nemá alternativní trh.     

Ve skutečnosti má Putin ještě druhý nástroj proti tureckému prezidentu Recepu Tayyipu Erdoganovi, míní odborník. Považuje za něj Ruskou politiku v Sýrii. Vysvětluje, že turecký postup od roku 2011 se zaměřuje na odstranění Asadova režimu, ale tato politika jasně selhává. Erdogan se tak dle Çağaptaye snaží zajistit místo pro Ankaru u jednacího stolu, kde se bude jednat o syrské budoucnosti. "Toto pochopitelně může realisticky nastat jen tehdy, bude mít Turecko páku na Ankarou podporované rebely držící ty části Sýrie, které v současnosti kontrolují," deklaruje politolog.

Jelikož si to Rusko uvědomuje, dá se od něj podle historikova soudu očekávat, že vystupňuje své útoky proti daným oblastem s cílem vyhnat Tureckem podporované rebely ze Sýrie. Jestliže turecké sestřelení ruského letounu cílilo na ochranu Turkmenů a posílení Tureckem zaštítěných skupin, může se ukázat, že mělo opačný efekt, myslí si Çağaptay. "Rusko pravděpodobně zintenzivní bombardování v těchto oblastech, bude trpět více civilistů a může být vytvořena nová vlna uprchlíků," předvídá.     

Historik nicméně míní, že ruská odveta bude pravděpodobně směřovat na turecký obchod. Očekává dočasné zastavení dodávek plynu, jak se dělo na Ukrajině, pokud Ankara neustoupí. Na druhou stranu při dislokaci protiletadlových raket poblíž turecko-syrské hranice není možné vyloučit nebezpečnou eskalaci, varuje Çağaptay, což považuje za další ránu pro naději, že se syrskou krizi podaří vyřešit v dohledné době.  

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

Více souvisejících

Rusko Turecko Sýrie

Aktuálně se děje

před 57 minutami

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

před 1 hodinou

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

před 2 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 6 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 6 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 9 hodinami

včera

Ilustrační foto

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

včera

Reykjavík

Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí

Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů

Rychlé rozhodnutí ředitele školy v nepálském okrese Nuwakot zachránilo život devíti stům žáků před ničivou bleskovou povodní. Ředitel školního zařízení Rajendra Dawadi nařídil okamžitou evakuaci pouhých deset minut předtím, než budovu zasáhl proud vody a bahna. Katastrofální záplavy v regionu si již vyžádaly stovky lidských životů a tisíce lidí zůstávají pohřešovány.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá

U pobřeží severního Kypru se převrátila cestovní loď Filo Jet, na jejíž palubě se v době neštěstí nacházelo celkem 267 osob. Podle dosavadních oficiálních informací si tragická nehoda vyžádala nejméně sedm lidských životů. Záchranářům se podařilo z moře vytáhnout 237 přeživších, přičemž někteří z nich utrpěli různě závažná zranění. Dalších třiadvacet cestujících a členů posádky zůstává nadále nezvěstných.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem

Po dlouhých měsících napětí a vyostřených sporů mezi vládou a Pražským hradem se prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš dohodli na obnovení společných schůzek. První osobní jednání obou představitelů se uskutečnilo na Úřadu vlády po zasedání Bezpečnostní rady státu. Obě strany se shodly na tom, že vzájemná komunikace je nezbytná, a to především v oblasti zahraniční politiky. Návrat k jednacímu stolu má představovat začátek pozitivní změny ve vzájemných vztazích.

včera

Nedělní debata

ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka

Česká televize představila novou podobu svého hlavního diskusního pořadu Nedělní debata, který nahradil předchozí formát. Do hlavního politického duelu moderovaného Lukášem Dolanským zasedli vládní vicepremiéři Karel Havlíček za hnutí ANO a Petr Macinka za Motoristy sobě spolu s opozičními lídry Martinem Kupkou z ODS a Vítem Rakušanem ze hnutí STAN. Ústředními tématy diskuse se staly nejnovější volební preference, stav státního rozpočtu, boj s dezinformacemi i nadcházející prezidentská volba. Diskusnímu střetu předcházel úvodní rozbor odborníků zaměřený na aktuální společenskou náladu.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev

Ukrajinské zpravodajské služby získaly informace, podle kterých Ruská federace plánuje nové pozemní ofenzívy zaměřené na Kyjev a Černihiv. Informaci webu Politico sdělil zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Pavlo Palisa. Podle něj dostali ruští vojenští velitelé od politických představitelů v Kremlu za úkol připravit a naplánovat útoky na obě tato města. Kyjev v současnosti tyto zprávy vyhodnocuje a přijímá příslušná opatření.

včera

Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč

Fotbalová Plzeň nehodlá vzhledem k jejímu nabitému programu ztrácet čas a už tři dny po čtvrteční prohře 0:3 v úvodním zápase 4. předkola Evropské ligy s Crvenou zvezdou Bělehrad našla náhradu za odvolaného trenéra Martina Hyského. Stal se jí Radoslav Kováč, jenž naposledy vedl Slovan Liberec, nyní se Západočechy podepsal smlouvu do konce sezóny 2026/27s možností prodloužit ji na dva roky.

Zdroj: David Holub

Další zprávy