Sestřelení ruského letounu, který podle Turecka narušil jeho vzdušný prostor nedaleko hranice se Sýrií, dále vystupňoval napětí mezi oběma zeměmi, konstatuje turecko-americký historik a politolog Soner Çağaptay. V komentáři pro server CNN varoval před možnými nebezpečnými dopady tohoto incidentu.
Rusko a Turecko jsou v zástupné válce
Uvedený krok dle Çağaptaye odráží odhodlání Ankary zaujmout vůči Moskvě mnohem agresivnější postoj. Ačkoliv přiznává, že se nepochybně jedná o odvážný posun, považuje událost spíše za symptom problematické podstaty turecko-ruských vztahů. Vysvětluje, že obě země zastávají diametrálně odlišné pozice ohledně Sýrie - Rusko podporuje režim Bašára Asad, kterého se Turecko pokouší odstranit. "Ve skutečnosti jsou Ankara a Moskva nyní prakticky v zástupné válce, kdy první jmenovaný podporuje povstalce, zatímco druhý nabízí vojenskou podporu Asadovu režimu," konstatuje expert.
Politolog se domnívá, že napětí mezi oběma stranami se zvýšilo spolu s nedávným rozmístěním ruských sil v Sýrii, kdy tento krok alespoň momentálně zničil turecký sen o odstranění Asadova režimu. Poukazuje, že turecká ochota sestřelit ruský letoun mohla odrážet rostoucí frustraci z ruského bombardování. Přestože Moskva tvrdí, že cílí primárně na Islámský stát, vše nasvědčuje tomu, že se ve skutečnosti zaměřuje na severozápad Sýrie, který ovládají především Tureckem podporovaní povstalci, připomíná historik.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Bez ohledu na důvody, incident poprvé od dob první světové války přivedl obě země blízko otevřenému konfliktu," varuje Çağaptay. Soudí, že byť můžeme doufat, že Turecko a Rusko nezahájí přímou válku, Moskva nepochybně bude chtít přinutit Turecko zaplatit za to, co považuje jako "bodnutí do zad".
Odborník připomíná, že již před úterním sestřelem se ruský prezident Vladimir Putin pokoušel pasovat do pozice světového vůdce a Rusko do pozice globální vojenské mocnosti. Proto povazuje za vyloučené, že Putin nechá Ankaru podkopávat své ambice. Pokud budeme mít toto na paměti, můžeme dle Çağaptaye očekávat, že Rusko bude realizovat dvousečnou strategii při trestání Ankary a přitom vyšle signál ostatním státům, že je nebezpečné křížit mu cestu.
Ekonomická odveta
Çağaptay předpovídá, že ačkoliv Rusko již rozmístilo v Sýrii protiletadlové střely, Moskva se spíše než na přímou vojenskou akci proti Turecku zaměří na jeho zasažení v obchodní sféře. Uvádí, že Rusko je jedním z největších tureckých obchodních partnerů a turecký byznys pocítí ztráty, pokud se Putin rozhodne pro ekonomickou odvetu. "V minulosti Putin využíval obchod k potrestání zemí, které oponovaly jeho hegemonii, včetně odříznutí Ukrajiny od dodávek plynu a zákazu exportu gruzínských vín a minerálek po tamním konfliktu," poukazuje historik s poznámkou, že Moskva tehdy zákaz ospravedlnila ochranou zákazníka, ale rozhodnutí bylo široce považováno za politický nástroj nátlaku na souseda.
Nyní se od Putina dá očekávat, že učiní to samé s Ankarou, myslí si expert. Konstatuje, že Turecko do Ruska vyváží velké množství potravin a Rusko ve skutečnosti již zakázalo import turecké drůbeže, přičemž je pravděpodobné, že Moskva v nadcházejících dnech zákaz rozšíří, pokud se Turecko ve sporu nestáhne a neomluví se.
"Pochopitelně, Rusko může rovněž odříznou Turecko od přístupu ke svému plynu," varuje politolog. Odkazuje na fakt, že Turecko závisí na Rusku zhruba z poloviny své celkové spotřeby. Obrácenou stranou pak podle Çağaptaye je, že Rusko potřebuje peníze a k tak velkému odběrateli, jakého představuje Turecko, nemá alternativní trh.
Ve skutečnosti má Putin ještě druhý nástroj proti tureckému prezidentu Recepu Tayyipu Erdoganovi, míní odborník. Považuje za něj Ruskou politiku v Sýrii. Vysvětluje, že turecký postup od roku 2011 se zaměřuje na odstranění Asadova režimu, ale tato politika jasně selhává. Erdogan se tak dle Çağaptaye snaží zajistit místo pro Ankaru u jednacího stolu, kde se bude jednat o syrské budoucnosti. "Toto pochopitelně může realisticky nastat jen tehdy, bude mít Turecko páku na Ankarou podporované rebely držící ty části Sýrie, které v současnosti kontrolují," deklaruje politolog.
Jelikož si to Rusko uvědomuje, dá se od něj podle historikova soudu očekávat, že vystupňuje své útoky proti daným oblastem s cílem vyhnat Tureckem podporované rebely ze Sýrie. Jestliže turecké sestřelení ruského letounu cílilo na ochranu Turkmenů a posílení Tureckem zaštítěných skupin, může se ukázat, že mělo opačný efekt, myslí si Çağaptay. "Rusko pravděpodobně zintenzivní bombardování v těchto oblastech, bude trpět více civilistů a může být vytvořena nová vlna uprchlíků," předvídá.
Historik nicméně míní, že ruská odveta bude pravděpodobně směřovat na turecký obchod. Očekává dočasné zastavení dodávek plynu, jak se dělo na Ukrajině, pokud Ankara neustoupí. Na druhou stranu při dislokaci protiletadlových raket poblíž turecko-syrské hranice není možné vyloučit nebezpečnou eskalaci, varuje Çağaptay, což považuje za další ránu pro naději, že se syrskou krizi podaří vyřešit v dohledné době.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
Aktuálně se děje
včera
Počet podezřelých případů nákazy ebolou se blíží k tisícovce
včera
Otevření Hormuzského průlivu, konec americké blokády. Co obsahuje dohoda, o níž jedná Írán s USA?
včera
Dohoda s Íránem dnes nebude. Podle Teheránu za to mohou USA
včera
Po Američanech se začínají bát z možného nepostupu i Švédové. Němci naopak stále živí naději
včera
„Oto, zabal to.“ Prahou prošly tisíce demonstrantů, žádají konec Klempíře
včera
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
včera
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
včera
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
včera
OBRAZEM: Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
včera
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
včera
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
včera
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
včera
Počasí bude nadále tropické, objeví se ale saharský prach
23. května 2026 22:46
OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková
23. května 2026 21:14
Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik
23. května 2026 19:56
Uzavřeme dohodu, nebo Írán totálně zničíme. Rozhodnu se do zítřka, prohlásil Trump
23. května 2026 19:50
Napínavý bratrský souboj. Česko-slovenské derby na MS v hokeji rozhodl svou bruslí kapitán Červenka
23. května 2026 18:40
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
23. května 2026 18:04
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
23. května 2026 17:17
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou, které jsou už po celá desetiletí značně napjaté, prošly v posledních týdnech prudkým zhoršením. Washington obvinil ostrovní stát z ohrožení své národní bezpečnosti a uvalil na něj přísnou ropnou blokádu doprovázenou novými sankcemi. Celá situace navíc eskalovala ve chvíli, kdy americká justice vznesla bezprecedentní obvinění z vraždy proti bývalému kubánskému vůdci Raúlu Castrovi. Zatímco Spojené státy varují, že mírová dohoda s karibským státem je v tuto chvíli nepravděpodobná, Havana tvrdí, že si Washington vytváří podvodné záminky pro případnou vojenskou intervenci.
Zdroj: Libor Novák