Válka mezi Ruskem a Tureckem? Politolog varuje před hrozbou

Sestřelení ruského letounu, který podle Turecka narušil jeho vzdušný prostor nedaleko hranice se Sýrií, dále vystupňoval napětí mezi oběma zeměmi, konstatuje turecko-americký historik a politolog Soner Çağaptay. V komentáři pro server CNN varoval před možnými nebezpečnými dopady tohoto incidentu.

Rusko a Turecko jsou v zástupné válce

Uvedený krok dle Çağaptaye odráží odhodlání Ankary zaujmout vůči Moskvě mnohem agresivnější postoj. Ačkoliv přiznává, že se nepochybně jedná o odvážný posun, považuje událost spíše za symptom problematické podstaty turecko-ruských vztahů. Vysvětluje, že obě země zastávají diametrálně odlišné pozice ohledně Sýrie - Rusko podporuje režim Bašára Asad, kterého se Turecko pokouší odstranit. "Ve skutečnosti jsou Ankara a Moskva nyní prakticky v zástupné válce, kdy první jmenovaný podporuje povstalce, zatímco druhý nabízí vojenskou podporu Asadovu režimu," konstatuje expert.   

Politolog se domnívá, že napětí mezi oběma stranami se zvýšilo spolu s nedávným rozmístěním ruských sil v Sýrii, kdy tento krok alespoň momentálně zničil turecký sen o odstranění Asadova režimu. Poukazuje, že turecká ochota sestřelit ruský letoun mohla odrážet rostoucí frustraci z ruského bombardování. Přestože Moskva tvrdí, že cílí primárně na Islámský stát, vše nasvědčuje tomu, že se ve skutečnosti zaměřuje na severozápad Sýrie, který ovládají především Tureckem podporovaní povstalci, připomíná historik.   

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Bez ohledu na důvody, incident poprvé od dob první světové války přivedl obě země blízko otevřenému konfliktu," varuje Çağaptay. Soudí, že byť můžeme doufat, že Turecko a Rusko nezahájí přímou válku, Moskva nepochybně bude chtít přinutit Turecko zaplatit za to, co považuje jako "bodnutí do zad".  

Odborník připomíná, že již před úterním sestřelem se ruský prezident Vladimir Putin pokoušel pasovat do pozice světového vůdce a Rusko do pozice globální vojenské mocnosti. Proto povazuje za vyloučené, že Putin nechá Ankaru podkopávat své ambice. Pokud budeme mít toto na paměti, můžeme dle Çağaptaye očekávat, že Rusko bude realizovat dvousečnou strategii při trestání Ankary a přitom vyšle signál ostatním státům, že je nebezpečné křížit mu cestu.

Ekonomická odveta

Çağaptay předpovídá, že ačkoliv Rusko již rozmístilo v Sýrii protiletadlové střely, Moskva se spíše než na přímou vojenskou akci proti Turecku zaměří na jeho zasažení v obchodní sféře. Uvádí, že Rusko je jedním z největších tureckých obchodních partnerů a turecký byznys pocítí ztráty, pokud se Putin rozhodne pro ekonomickou odvetu. "V minulosti Putin využíval obchod k potrestání zemí, které oponovaly jeho hegemonii, včetně odříznutí Ukrajiny od dodávek plynu a zákazu exportu gruzínských vín a minerálek po tamním konfliktu," poukazuje historik s poznámkou, že Moskva tehdy zákaz ospravedlnila ochranou zákazníka, ale rozhodnutí bylo široce považováno za politický nástroj nátlaku na souseda.        

Nyní se od Putina dá očekávat, že učiní to samé s Ankarou, myslí si expert. Konstatuje, že Turecko do Ruska vyváží velké množství potravin a Rusko ve skutečnosti již zakázalo import turecké drůbeže, přičemž je pravděpodobné, že Moskva v nadcházejících dnech zákaz rozšíří, pokud se Turecko ve sporu nestáhne a neomluví se.

"Pochopitelně, Rusko může rovněž odříznou Turecko od přístupu ke svému plynu," varuje politolog. Odkazuje na fakt, že Turecko závisí na Rusku zhruba z poloviny své celkové spotřeby. Obrácenou stranou pak podle Çağaptaye je, že Rusko potřebuje peníze a k tak velkému odběrateli, jakého představuje Turecko, nemá alternativní trh.     

Ve skutečnosti má Putin ještě druhý nástroj proti tureckému prezidentu Recepu Tayyipu Erdoganovi, míní odborník. Považuje za něj Ruskou politiku v Sýrii. Vysvětluje, že turecký postup od roku 2011 se zaměřuje na odstranění Asadova režimu, ale tato politika jasně selhává. Erdogan se tak dle Çağaptaye snaží zajistit místo pro Ankaru u jednacího stolu, kde se bude jednat o syrské budoucnosti. "Toto pochopitelně může realisticky nastat jen tehdy, bude mít Turecko páku na Ankarou podporované rebely držící ty části Sýrie, které v současnosti kontrolují," deklaruje politolog.

Jelikož si to Rusko uvědomuje, dá se od něj podle historikova soudu očekávat, že vystupňuje své útoky proti daným oblastem s cílem vyhnat Tureckem podporované rebely ze Sýrie. Jestliže turecké sestřelení ruského letounu cílilo na ochranu Turkmenů a posílení Tureckem zaštítěných skupin, může se ukázat, že mělo opačný efekt, myslí si Çağaptay. "Rusko pravděpodobně zintenzivní bombardování v těchto oblastech, bude trpět více civilistů a může být vytvořena nová vlna uprchlíků," předvídá.     

Historik nicméně míní, že ruská odveta bude pravděpodobně směřovat na turecký obchod. Očekává dočasné zastavení dodávek plynu, jak se dělo na Ukrajině, pokud Ankara neustoupí. Na druhou stranu při dislokaci protiletadlových raket poblíž turecko-syrské hranice není možné vyloučit nebezpečnou eskalaci, varuje Çağaptay, což považuje za další ránu pro naději, že se syrskou krizi podaří vyřešit v dohledné době.  

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Více souvisejících

Rusko Turecko Sýrie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ministerstvo zemědělství

Česko hodlá investovat stovky milionů korun do vodních nádrží

Obce mohou již od 7. září začít podávat žádosti o dotaci na výstavbu, rekonstrukci a odbahnění vodních nádrží. Žádosti o dotace se budou přijímat do 7. října. Ministr zemědělství Martin Šebestyán podepsal výzvu, podle které si obce mezi sebou rozdělí 300 miliónů korun v rámci programu Podpora opatření na malých vodních nádržích a drobných vodních tocích – 3. etapa. Informovalo o tom ministerstvo zemědělství. 

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Kde se v Česku vykoupat? Dejte si pozor. Na několika místech platí zákaz

Koupací sezóna pokračuje za příznivých podmínek a většina sledovaných přírodních koupacích lokalit v České republice vykazuje vyhovující kvalitu vody ke koupání. Přírodní koupací vody nadále představují oblíbené místo letní rekreace a v uplynulém týdnu se na jejich zvýšené návštěvnosti podílelo také velmi teplé počasí s teplotami často přesahujícími 30 °C.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Letní počasí

Padl středoevropský teplotní rekord. Má ho Slovensko

Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

Andy Burnham

Princ Andrew může mít problém. Burnham nevylučuje nové vyšetřování

Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii. 

včera

včera

včera

Vlaky

České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019

České dráhy přepravily v první polovině roku 2026 nejvíc cestujících od předcovidového roku 2019. Rostoucí zájem o cestování táhne vnitrostátní přeprava. Největší přírůstky cestujících zaznamenal dopravce v rámci regionálních dopravních systémů a na vybraných dálkových linkách s velkým konkurenčním potenciálem, především v porovnání s individuálním motorismem.

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Kyjev čelil dalšímu ničivému útoku. Zemřelo i dítě

Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.

včera

7. srpna 2026 22:04

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

7. srpna 2026 20:55

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy