Válka mezi Ruskem a Tureckem? Politolog varuje před hrozbou

Sestřelení ruského letounu, který podle Turecka narušil jeho vzdušný prostor nedaleko hranice se Sýrií, dále vystupňoval napětí mezi oběma zeměmi, konstatuje turecko-americký historik a politolog Soner Çağaptay. V komentáři pro server CNN varoval před možnými nebezpečnými dopady tohoto incidentu.

Rusko a Turecko jsou v zástupné válce

Uvedený krok dle Çağaptaye odráží odhodlání Ankary zaujmout vůči Moskvě mnohem agresivnější postoj. Ačkoliv přiznává, že se nepochybně jedná o odvážný posun, považuje událost spíše za symptom problematické podstaty turecko-ruských vztahů. Vysvětluje, že obě země zastávají diametrálně odlišné pozice ohledně Sýrie - Rusko podporuje režim Bašára Asad, kterého se Turecko pokouší odstranit. "Ve skutečnosti jsou Ankara a Moskva nyní prakticky v zástupné válce, kdy první jmenovaný podporuje povstalce, zatímco druhý nabízí vojenskou podporu Asadovu režimu," konstatuje expert.   

Politolog se domnívá, že napětí mezi oběma stranami se zvýšilo spolu s nedávným rozmístěním ruských sil v Sýrii, kdy tento krok alespoň momentálně zničil turecký sen o odstranění Asadova režimu. Poukazuje, že turecká ochota sestřelit ruský letoun mohla odrážet rostoucí frustraci z ruského bombardování. Přestože Moskva tvrdí, že cílí primárně na Islámský stát, vše nasvědčuje tomu, že se ve skutečnosti zaměřuje na severozápad Sýrie, který ovládají především Tureckem podporovaní povstalci, připomíná historik.   

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Bez ohledu na důvody, incident poprvé od dob první světové války přivedl obě země blízko otevřenému konfliktu," varuje Çağaptay. Soudí, že byť můžeme doufat, že Turecko a Rusko nezahájí přímou válku, Moskva nepochybně bude chtít přinutit Turecko zaplatit za to, co považuje jako "bodnutí do zad".  

Odborník připomíná, že již před úterním sestřelem se ruský prezident Vladimir Putin pokoušel pasovat do pozice světového vůdce a Rusko do pozice globální vojenské mocnosti. Proto povazuje za vyloučené, že Putin nechá Ankaru podkopávat své ambice. Pokud budeme mít toto na paměti, můžeme dle Çağaptaye očekávat, že Rusko bude realizovat dvousečnou strategii při trestání Ankary a přitom vyšle signál ostatním státům, že je nebezpečné křížit mu cestu.

Ekonomická odveta

Çağaptay předpovídá, že ačkoliv Rusko již rozmístilo v Sýrii protiletadlové střely, Moskva se spíše než na přímou vojenskou akci proti Turecku zaměří na jeho zasažení v obchodní sféře. Uvádí, že Rusko je jedním z největších tureckých obchodních partnerů a turecký byznys pocítí ztráty, pokud se Putin rozhodne pro ekonomickou odvetu. "V minulosti Putin využíval obchod k potrestání zemí, které oponovaly jeho hegemonii, včetně odříznutí Ukrajiny od dodávek plynu a zákazu exportu gruzínských vín a minerálek po tamním konfliktu," poukazuje historik s poznámkou, že Moskva tehdy zákaz ospravedlnila ochranou zákazníka, ale rozhodnutí bylo široce považováno za politický nástroj nátlaku na souseda.        

Nyní se od Putina dá očekávat, že učiní to samé s Ankarou, myslí si expert. Konstatuje, že Turecko do Ruska vyváží velké množství potravin a Rusko ve skutečnosti již zakázalo import turecké drůbeže, přičemž je pravděpodobné, že Moskva v nadcházejících dnech zákaz rozšíří, pokud se Turecko ve sporu nestáhne a neomluví se.

"Pochopitelně, Rusko může rovněž odříznou Turecko od přístupu ke svému plynu," varuje politolog. Odkazuje na fakt, že Turecko závisí na Rusku zhruba z poloviny své celkové spotřeby. Obrácenou stranou pak podle Çağaptaye je, že Rusko potřebuje peníze a k tak velkému odběrateli, jakého představuje Turecko, nemá alternativní trh.     

Ve skutečnosti má Putin ještě druhý nástroj proti tureckému prezidentu Recepu Tayyipu Erdoganovi, míní odborník. Považuje za něj Ruskou politiku v Sýrii. Vysvětluje, že turecký postup od roku 2011 se zaměřuje na odstranění Asadova režimu, ale tato politika jasně selhává. Erdogan se tak dle Çağaptaye snaží zajistit místo pro Ankaru u jednacího stolu, kde se bude jednat o syrské budoucnosti. "Toto pochopitelně může realisticky nastat jen tehdy, bude mít Turecko páku na Ankarou podporované rebely držící ty části Sýrie, které v současnosti kontrolují," deklaruje politolog.

Jelikož si to Rusko uvědomuje, dá se od něj podle historikova soudu očekávat, že vystupňuje své útoky proti daným oblastem s cílem vyhnat Tureckem podporované rebely ze Sýrie. Jestliže turecké sestřelení ruského letounu cílilo na ochranu Turkmenů a posílení Tureckem zaštítěných skupin, může se ukázat, že mělo opačný efekt, myslí si Çağaptay. "Rusko pravděpodobně zintenzivní bombardování v těchto oblastech, bude trpět více civilistů a může být vytvořena nová vlna uprchlíků," předvídá.     

Historik nicméně míní, že ruská odveta bude pravděpodobně směřovat na turecký obchod. Očekává dočasné zastavení dodávek plynu, jak se dělo na Ukrajině, pokud Ankara neustoupí. Na druhou stranu při dislokaci protiletadlových raket poblíž turecko-syrské hranice není možné vyloučit nebezpečnou eskalaci, varuje Çağaptay, což považuje za další ránu pro naději, že se syrskou krizi podaří vyřešit v dohledné době.  

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Ruská armáda

Rusku se nelíbí zabavování stínové flotily. Pohrozilo Evropě nasazením válečného námořnictva

Rusko pohrozilo nasazením svého válečného námořnictva k ochraně plavidel, která jsou spojována s jeho takzvanou „stínovou flotilou“. Vysoký ruský představitel Nikolaj Patrušev uvedl, že Moskva je připravena bránit své lodě před případným zabavením ze strany evropských států. Tento krok vyvolává vážné obavy z odvetných opatření proti evropské námořní dopravě v době, kdy roste mezinárodní tlak na omezení ruského exportu ropy.

Více souvisejících

Rusko Turecko Sýrie

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Martina Sáblíková

Českými vlajkonoši pro závěrečný ceremoniál budou rychlobruslaři Sáblíková a Jílek

Z českého pohledu to byly především jejich hry. Na Milán rozhodně jen tak nezapomenou, ovšem každý z jiného důvodu. Zatímco pro Martinu Sáblíkovou to bylo jedno velké olympijské loučení s kariérou, pro jejího nástupce Metoděje Jílka to byla naopak premiérová olympiáda, na níž se postaral o dva cenné kovy – stříbro z pětikilometrové a zlato z desetikilometrové trati. Po zásluze tak byli vybráni jako ti, kteří budou mít tu čest v neděli večer nést českou vlajku na závěrečném ceremoniálu ve Veroně.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Metoděj Jílek

Jílek se s úspěšnou olympiádou rozloučil 14. místem v masáku, Klaebo jedenáctým zlatem

Předposlední patnáctý soutěžní den zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo přinesl jedny z posledních závodů tohoto sportovního svátku. Naposledy se pod milánskými pěti kruhy představili rychlobruslaři ve svých závodech s hromadným startem. Zúčastnil se i dvojnásobný medailista Metoděj Jílek. Finálový závod, kam se kvalifikoval, proběhl však netypickým způsobem, kdy si startovní pole na začátku nechalo ujet dva závodníky, které nakonec nikdo nedojel, a na Jílka, který čekal, kdy začne závěrečný finiš, nakonec zbylo až 14. místo. Dalším českým olympionikem, který se v sobotu představil, byl skicrossař Daniel Paulus, který v rámci své premiérové olympiády nepostoupil ze čtvrtfinále. Norský běžec Johannes Klaebo zakončil veleúspěšné hry ziskem další zlaté medaile, tentokrát v závodě na 50 km klasicky. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Finové si suverénně došli pro pátý hokejový olympijský bronz. Slováky porazili 6:1

Poté, co hokejisté Slovenska po pátečním debaklu od USA byli smířeni s tím, že Milán pro ně jejich Nagano nebude, věřili, že se jim podaří pod pěti kruhy obhájit alespoň bronz. Stejně jako v semifinále s Američany i v duelu o bronz naši východní sousedé schytali šestigólový příděl. Bylo to tak Finsko, které si dokráčelo pro svůj historicky pátý olympijský bronz suverénním způsobem, když vyhrálo jasně 6:1.

před 11 hodinami

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Pro skicrossařky bylo maximem osmifinále, v short tracku nedojela Vaňková. Zdráhalová čtrnáctá

V pátečním programu zimních olympijských her se kromě českých biatlonistů v závodu s hromadným startem představila například rychlobruslařka Nikola Zdráhalová, která se sice ukázala na své oblíbené patnáctistovce, ale i proto, že i ona musela projít během olympijských her karanténou a nenacházela se v optimální formě, umístila se nakonec až na 14. místě. Česká reprezentantka se objevila i na shorttratckové trati, konkrétně na její nejdelší možné distanci na 1500 metrů. Petra Vaňková však nedokončila svou čtvrtfinálovou jízdu a skončila jednatřicátá. Osmifinále pak bylo konečnou pro české skicrossařky Dianu Cholenskou a Lucii Krausovou. V akrobatickém lyžování byl k vidění svěřenec olympijského vítěze Aleše Valenty Nicholas Novák, jemuž se v kvalifikaci nevedlo.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Trump po rozhodnutí soudu zvyšuje globální cla

Americký prezident Donald Trump reaguje na rozhodnutí Nejvyššího soudu a zvyšuje globální cla, která jsou podle jeho názoru právně v pořádku, na úroveň 15 procent. Trump to oznámil v sobotu na své sociální síti Truth Social. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy