Válka mezi Ruskem a Tureckem? Politolog varuje před hrozbou

Sestřelení ruského letounu, který podle Turecka narušil jeho vzdušný prostor nedaleko hranice se Sýrií, dále vystupňoval napětí mezi oběma zeměmi, konstatuje turecko-americký historik a politolog Soner Çağaptay. V komentáři pro server CNN varoval před možnými nebezpečnými dopady tohoto incidentu.

Rusko a Turecko jsou v zástupné válce

Uvedený krok dle Çağaptaye odráží odhodlání Ankary zaujmout vůči Moskvě mnohem agresivnější postoj. Ačkoliv přiznává, že se nepochybně jedná o odvážný posun, považuje událost spíše za symptom problematické podstaty turecko-ruských vztahů. Vysvětluje, že obě země zastávají diametrálně odlišné pozice ohledně Sýrie - Rusko podporuje režim Bašára Asad, kterého se Turecko pokouší odstranit. "Ve skutečnosti jsou Ankara a Moskva nyní prakticky v zástupné válce, kdy první jmenovaný podporuje povstalce, zatímco druhý nabízí vojenskou podporu Asadovu režimu," konstatuje expert.   

Politolog se domnívá, že napětí mezi oběma stranami se zvýšilo spolu s nedávným rozmístěním ruských sil v Sýrii, kdy tento krok alespoň momentálně zničil turecký sen o odstranění Asadova režimu. Poukazuje, že turecká ochota sestřelit ruský letoun mohla odrážet rostoucí frustraci z ruského bombardování. Přestože Moskva tvrdí, že cílí primárně na Islámský stát, vše nasvědčuje tomu, že se ve skutečnosti zaměřuje na severozápad Sýrie, který ovládají především Tureckem podporovaní povstalci, připomíná historik.   

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Bez ohledu na důvody, incident poprvé od dob první světové války přivedl obě země blízko otevřenému konfliktu," varuje Çağaptay. Soudí, že byť můžeme doufat, že Turecko a Rusko nezahájí přímou válku, Moskva nepochybně bude chtít přinutit Turecko zaplatit za to, co považuje jako "bodnutí do zad".  

Odborník připomíná, že již před úterním sestřelem se ruský prezident Vladimir Putin pokoušel pasovat do pozice světového vůdce a Rusko do pozice globální vojenské mocnosti. Proto povazuje za vyloučené, že Putin nechá Ankaru podkopávat své ambice. Pokud budeme mít toto na paměti, můžeme dle Çağaptaye očekávat, že Rusko bude realizovat dvousečnou strategii při trestání Ankary a přitom vyšle signál ostatním státům, že je nebezpečné křížit mu cestu.

Ekonomická odveta

Çağaptay předpovídá, že ačkoliv Rusko již rozmístilo v Sýrii protiletadlové střely, Moskva se spíše než na přímou vojenskou akci proti Turecku zaměří na jeho zasažení v obchodní sféře. Uvádí, že Rusko je jedním z největších tureckých obchodních partnerů a turecký byznys pocítí ztráty, pokud se Putin rozhodne pro ekonomickou odvetu. "V minulosti Putin využíval obchod k potrestání zemí, které oponovaly jeho hegemonii, včetně odříznutí Ukrajiny od dodávek plynu a zákazu exportu gruzínských vín a minerálek po tamním konfliktu," poukazuje historik s poznámkou, že Moskva tehdy zákaz ospravedlnila ochranou zákazníka, ale rozhodnutí bylo široce považováno za politický nástroj nátlaku na souseda.        

Nyní se od Putina dá očekávat, že učiní to samé s Ankarou, myslí si expert. Konstatuje, že Turecko do Ruska vyváží velké množství potravin a Rusko ve skutečnosti již zakázalo import turecké drůbeže, přičemž je pravděpodobné, že Moskva v nadcházejících dnech zákaz rozšíří, pokud se Turecko ve sporu nestáhne a neomluví se.

"Pochopitelně, Rusko může rovněž odříznou Turecko od přístupu ke svému plynu," varuje politolog. Odkazuje na fakt, že Turecko závisí na Rusku zhruba z poloviny své celkové spotřeby. Obrácenou stranou pak podle Çağaptaye je, že Rusko potřebuje peníze a k tak velkému odběrateli, jakého představuje Turecko, nemá alternativní trh.     

Ve skutečnosti má Putin ještě druhý nástroj proti tureckému prezidentu Recepu Tayyipu Erdoganovi, míní odborník. Považuje za něj Ruskou politiku v Sýrii. Vysvětluje, že turecký postup od roku 2011 se zaměřuje na odstranění Asadova režimu, ale tato politika jasně selhává. Erdogan se tak dle Çağaptaye snaží zajistit místo pro Ankaru u jednacího stolu, kde se bude jednat o syrské budoucnosti. "Toto pochopitelně může realisticky nastat jen tehdy, bude mít Turecko páku na Ankarou podporované rebely držící ty části Sýrie, které v současnosti kontrolují," deklaruje politolog.

Jelikož si to Rusko uvědomuje, dá se od něj podle historikova soudu očekávat, že vystupňuje své útoky proti daným oblastem s cílem vyhnat Tureckem podporované rebely ze Sýrie. Jestliže turecké sestřelení ruského letounu cílilo na ochranu Turkmenů a posílení Tureckem zaštítěných skupin, může se ukázat, že mělo opačný efekt, myslí si Çağaptay. "Rusko pravděpodobně zintenzivní bombardování v těchto oblastech, bude trpět více civilistů a může být vytvořena nová vlna uprchlíků," předvídá.     

Historik nicméně míní, že ruská odveta bude pravděpodobně směřovat na turecký obchod. Očekává dočasné zastavení dodávek plynu, jak se dělo na Ukrajině, pokud Ankara neustoupí. Na druhou stranu při dislokaci protiletadlových raket poblíž turecko-syrské hranice není možné vyloučit nebezpečnou eskalaci, varuje Çağaptay, což považuje za další ránu pro naději, že se syrskou krizi podaří vyřešit v dohledné době.  

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Kreml rázně odmítl evropská ultimáta. Varoval před zahájením masivních úderů

Kreml v oficiálním prohlášení uvedl, že Rusko zůstává otevřené dialogu s Evropou, ale v žádném případě nepřijme jakákoliv ultimáta. Toto vyjádření přichází v době, kdy Moskva pohrozila další eskalací konfliktu v reakci na dosud největší ukrajinský vzdušný útok na ruské hlavní město. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v této souvislosti varoval před zahájením masivních koordinovaných úderů, které budou prováděny na pravidelné bázi.

Více souvisejících

Rusko Turecko Sýrie

Aktuálně se děje

před 47 minutami

před 1 hodinou

Bouřky

Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra

Počasí se v týdnu na přelomu června a července mění jen pozvolna. Svědčí o tom aktuální výstraha, jejímž prostřednictvím meteorologové nadále varují před vysokými teplotami či nebezpečím požárů v části Česka. Hrozí také bouřky, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

před 1 hodinou

Wladyslaw Kosiniak-Kamysz

Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie

Polský vicepremiér a ministr národní obrany Władysław Kosiniak-Kamysz v pořadu Gość Wydarzeń na stanici Polsat News prohlásil, že Polsko nebude souhlasit se vstupem Ukrajiny do Evropské unie, pokud Kyjev nepřestane oslavovat Organizaci ukrajinských nacionalistů (OUN) a Ukrajinskou povstaleckou armádu (UPA) včetně Stepana Bandery. Kosiniak-Kamysz upozornil, že pokud Ukrajina bude tyto organizace nadále využívat jako národní symboly, narazí v procesu evropské integrace na zásadní překážky.

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

Venezuela

Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí

Při ničivých středečních zemětřeseních ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová označila za nejbrutálnější přírodní katastrofu v historii země, zahynulo nejméně 1 700 lidí. Jednou z nejhůře zasažených oblastí je pobřežní město La Guaira, kde se mimo jiné zřítil dvanáctipatrový obytný dům stojící u hlavní silnice.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 6 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

V Česku hrozí velmi silné bouřky. Meteorologové nastínili, kde budou nejintenzivnější

Tropická epizoda pokračuje i na začátku týdne. Pondělní nejvyšší teploty ještě mohou místy téměř atakovat čtyřicítku, vyplývá z nové výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové zároveň varují před bouřkami, které mohou být velmi silné. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy