Sliby ze summitu EU-Turecko jsou podle politologů stěží splnitelné

Turecký premiér Ahmet Davutoglu, zastupující ve své zemi muslimské konzervativce, si na závěr summitu v Bruselu pochvaloval "historický den" pro Turecko. Ankara usiluje o oživení jednání o vstup do EU, která začala v roce 2005, ale která brzy skončila ve slepé uličce.

Evropská unie se rozhodla poskytnout pomoc Turecku, a sice třemi miliardami eur na zajištění ubytování pro syrské uprchlíky na tureckém území. Obě strany se zároveň dohodly na společném akčním plánu, který stanoví, že Ankara zajistí, aby její hranice s Evropskou unií byla méně propustná.

"To, co Evropané chtějí po Turecku, je nereálné a neproveditelné," řekl profesor Cengiz Aktar z univerzity v Istanbulu. "Nevím, jestli sníme, či bdíme. Nikdo nemůže zabránit tomu, aby se přistěhovalci vydali do Řecka nebo Bulharska, protože nemají žádnou budoucnost ani ve své zemi, ani v Turecku. Obávám se, že výsledek bude zcela nulový," dodal politolog s tím, že Turecko a EU navzájem blafují.

Premiér Davutoglu ujistil, že jeho země "splní své sliby" v otázce přistěhovalectví, ale zdůraznil, že konečné řešení krize migrantů nelze nalézt bez komplexního politického řešení krize v Sýrii.

Ve vztazích mezi EU a Tureckem každopádně stále existují vážné rozpory, týkající se zejména porušování základních svobod v Turecku islámsko-konzervativním režimem autoritářského prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který je u moci od roku 2003.

V závěrečném prohlášení summitu není ani slovo o "právním státu, médiích a kurdské otázce," poznamenává bývalý velvyslanec v Ankaře Marc Pierini, který nyní působí ve fóru Carnegie Europe. Jde podle něj o "reálpolitiku EU na nejhorší úrovni".