Příběh ISIS: Továrna na teroristy vznikla v americké věznici

Kořeny Islámského státu sahají do roku 1999. Jordánský džihádista Abú Musa Zarkáví založil teroristickou organizaci Džamáa at-Tavhíd (Organizace pro monoteismus a džihád). Před americkou invazí do Iráku v roce 2003 jeho organizace útočila v Jordánsku, jehož krále nepovažovala za správného muslima.

Americká invaze ale dala Zarkávímu nový prostor. Jeho skupina se přesunula do Iráku. Usáma bin Ládin mu dal mandát, aby převzal veškeré operace Al-Kájdy v zemi. Tzv. Al-Kájda v Iráku stála v čele sunnitského povstání proti šíitské většině, kterou předtím režim Saddáma Husajna utlačoval. Zarkáví proslul svou neskutečnou brutalitou, která nebyla po chuti už ani hlavním vůdcům Al-Kájdy. Byl to právě on, kdo jako první proslul záběry, na kterých radikálové řežou hlavy západním rukojmím oblečeným do oranžových vězeňských obleků.

Ty v té době nosila spousta budoucích bojovníků Islámského státu. Během sektářského násilí v Iráku živeného Zarkávího útoky na Šíity, skončila spousta sunnitů v amerických vězeňských táborech. Pro pozdější vznik Islámského státu byl klíčový vězeňský tábor Bucca na jihu Iráku u hranic s Kuvajtem.

"Nikdy bychom se nemohli takhle scházet v Bagdádu nebo někde jinde. Bylo by to neskutečně nebezpečné. Nejenže jsme tady byli v bezpečí, ale pár set metrů od nás sedělo celé velení Al-Kájdy," vzpomínal v roce 2014 v rozhovoru pro britský list The Guardian jeden z čelních představitelů ISIS vystupující pod jménem Abu Ahmed.

Psali jsme: Vojáci, fregata, letouny. Německá vojenská operace proti IS přijde na 134 milionů eur  

Když Abu Ahmed do vězení na jihu Iráku mířil, klepal se strachy. Uvnitř ale zjistil, že se rozhodně není čeho bát. Vězni měli poměrně volný režim, který dával možnost radikálnějším z nich působit na ty umírněné. Tábor Bucca byl tak doslova továrnou na teroristy. Mezi nimi začal postupně vynikat jeden z nich. V roce 2004 zatkli v Irácké Fallúdže Ibrahima ibn Awwáda al-Badr al-Samarraiho. V táboře byl oblíben u amerických dozorců, dokázal totiž urovnávat spory mezi zajatci. Za deset let se z něj stal nejhledanější terorista světa: Abú Bakr Al-Bagdádí.

"Americká armáda ho velmi uznávala," řekl Abu Ahmed. "Když chtěl navštívit lidi v jiném táboře, tak mohl. To jsme my nemohli. A mezitím jím přímo pod nosem vznikala nová strategie - vybudovat Islámský stát. Kdyby nebyla v Iráku americké vězení, teď by nebyl Islámský stát."

Teroristé v táboře získávali cenné kontakty. Končili v něm i vysocí představitelé Saddámovi armády, které se podařilo zradikalizovat a nadchnout pro džihád. Zarkávímu se pod hlavičkou Al-Kájdy podařilo mezi tím v Iráku vyvolat regulérní občanskou válku. Americkým zpravodajcům se ho ale v roce 2006 povedlo lokalizovat a zabít během náletu.

Psali jsme: Džihádisté přiznali děsivou skutečnost. Kolik bojovníků IS je v Evropě? Číslo 5 ožije? Čína představila roboty, kteří mají bojovat s IS  

Jeho smrt dostala do čela organizace Abú Ajaba al-Masrího, který navenek přerušil vazby s Al-Kájdou, a z organizace vytvořil Islámský stát v Iráku. Působil hlavně na severu a na východě země, kde převažovala sunnitská větev islámu.

V sunnitském povstání v Iráku hrála důležitou roli Sýrie. Její prezident Bašár Asad povstání přímo podporoval. Umožňoval džihádistům z celého světa, aby cestovali přes Damašek. Islámský stát v roce 2010 utrpěl zdánlivě vážnou ránu, když se jeho velitelé odpálili obklíčeni americkými jednotkami. To ale do čela ISIS vyneslo Abú Bakra al-Bagdádího.

Ten využil občanské války v Sýrii, aby ovládl východ země. V Iráku se zase díky brutalitě, se kterou postupoval, podařilo rozložit iráckou armádu, která chránila druhé největší Irácké město, Mosul. A tak v červnu 2014 přibližně 1 300 bojovníků Islámského státu vyhnalo z Mosulu 350 tisíc vojáků Irácké armády.