Ruská frustrace v Sýrii: Odborník prozradil, co bude následovat

Moskva si nevede dobře

Drezner svůj původní text napsal před dvěma měsíci. Nyní pokládá otázku, jak Putinovo syrské dobrodružství aktuálně vypadá. Konstatuje, že navenek si Moskva nevede dobře a shrnuje fakta na bojišti:

1) Syrské vládní síly nezaznamenaly žádné citelné územní zisky.

2) V odvetě bylo zničeno ruské civilní letadlo v Egyptě.

3) Ruský bojový letoun byl sestřelen Tureckem a Rusko-Turecké vztahy se rázně zhoršily.

4) Byla sestřelena ruská helikoptéra při pokusu zachránit ruského pilota sestřeleného Tureckem.  

Profesor dále odkazuje na tři články, které vyšly uplynulý týden. Naznačující, že pokud se podíváme pod povrch, ukáže se, jak moc přesně vypadá popis situace z vnějšku.

Drezner poukazuje na text Ilji Archipova a Henryho Meyera z agentury Bloomberg podle něhož začíná Moskvě svítat, že může v Sýrii zabřednout. Tvrdí, že mnoho vysokých činitelů v Moskvě podcenilo, jak dlouho bude operace na podporu Bašára Asada trvat, když Putin 30. září do syrské občanské války vstupoval. Již se nemluví o horizontu měsíců, ale aktuálně se spíše doufá, že nepůjde o dlouhé roky.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Rusko původně vyčlenilo na válku 1,2 miliardy dolarů pro celý rok 2016," cituje Drezner ruského představitele obeznámeného s problémem. Podotýká však, že výdaje se pohybovaly okolo 4 milionů dolarů denně, než Putin v polovině listopadu navýšil počet vojáků i techniky, což je zdvojnásobilo na 8 milionů, neboli 3 miliardy ročně, jak odhaduje Royal United Services Institute, výzkumná vojenská skupina v Londýně.   

Profesor připomíná, názor Antona Lavrova, ruského vojenského analytika, že zatímco syrské jednotky podporované ruskou palebnou silou zaznamenaly jisté úspěchy, například prolomily dvouleté obležení strategické letecké základny u Aleppa Islámským státem (IS), Putin si teprve nyní začíná uvědomovat, že tuto skupinu nemůže porazit pouze prostřednictvím leteckých sil.

Spolupráce s USA se blíží?

Ve stejném duchu pak podle Dreznera vyznívá i zpráva Michaela Crowleye z Politico, který míní, že zatímco americký ministr zahraničí John Kerry zamíří tento týden do Moskvy na setkání s Vladimirem Putinem, američtí a izraelští představitelé konstatují, že Putinova intervence v Sýrii vykazuje pomalejší výsledky, než ruský prezident doufal. Tato skutečnost může přimět Putina uvolit se ke spolupráci s americkou snahou urovnat syrskou občanskou válku, vysvětluje profesor.   

"Západní zdroje uvádějí, že existují náznaky, že Írán, který utrpěl výrazné ztráty, včetně smrti několika významných velitelů svých Revolučních gard, v důsledku frustrace stáhl více než polovinu svých sil," píše expert. Dodává, že nejsou vyloučené ani rostoucí spory Teheránu s Moskvou ohledně syrské strategie.

Američtí představitelé, které opakovaně zaskočily Putinovy akce v Sýrii a na Ukrajině, nevylučují možnost, že ruský prezident může eskalovat svůj boj, varuje Drezner. Odkazuje na Putinův projev z 20. listopadu, v němž oznámil "další fázi" syrského tažení, které podle něj dosáhlo prvních cílů. Putin však doplnil, že nebyly dostatečné k vyčištění Sýrie od povstalců a teroristů a ochraně Rusů před možnými teroristickými útoky, píše odborník.

Drezner přidává i názor experta Matthewa Rojanského. Ten soudí, že Putinovi zhořkla nálada nejen kvůli situaci na syrském bojišti, ale také kvůli tureckému sestřelu jeho letadla, stejně jako díky oznámení z minulého týdne, že NATO přijme do svých řad Černou horu. "Putin nazývá expanzi NATO ve východní Evropě ohrožením Ruska. V úterý bývalý ruský prezident a současný premiér Dmitrij Medveděv prohlásil, že turecká akce byla válečným činem," uvádí profesor.  

Akademika zaujaly především poslední dva odstavce Crowleyho článku. Vysvětluje, že naposledy, když byl Putin zahnán do kouta svým špatně promyšleným zahraničněpolitickým hazardem, zdvojil svou strategii. V případě východní Ukrajiny toto zdvojení neselhalo, ale zároveň nepřineslo ani jasný úspěch, deklaruje Drezner. Podle něj je ruské bombardování tureckých spojenců v Sýrii, Turkmenů, plně v souladu s Putinovým jednáním v minulosti.

Profesor z toho vyvozuje, že Putin by přece jen mohl tentokrát reagovat poněkud odlišně, pokud se potvrdí zprávy Reuters, dle kterých ruský prezident minulý pátek připustil podporu opoziční Svobodné syrské armády letouny, dodávkami zbraní a munice ve společné operaci s vládními jednotkami proti islámským militantům. "Zdá se, že jde o první stanovisko, v němž Moskva skutečně podpořila protivníky syrského prezidenta Bašára Asada v boji proti silám IS," míní Drezner. Připomíná, že Putin již minulý měsíc prohlásil, že ruské letouny zasáhly několik teroristických cílů, které označila Svobodná syrská armáda.  

Drezner tvrdí, že je extrémně pochybné, zda Obamova administrativa dokáže přeměnit ruskou frustraci ze Sýrie v konstruktivní politické řešení. V daný moment by to totiž znamenalo rusko-tureckou spolupráci a tu dle akademika nelze v dohledné době očekávat. "Přesto, když američtí jestřábi volají po větším americkém zásahu v Sýrii, je důležité mít na paměti, že stále nemají odpověď na otázku, čím by větší americký zásah situaci zlepšil," konstatuje profesor s tím, že Putinovo dobrodružství v Sýrii ukazuje, že velmoci intervenují v občanských válkách na Blízkém východě výhradně na vlastní riziko.     

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.