Drsné podmínky pro migranty: V téhle zemi se s uprchlíky nepářou

V Izraeli panují přísná bezpečnostní opatření a azyl byl dosud udělen pouze méně než v jednom procentu případů. Uprchlíky tak v zemi čeká nelehká volba, zda se vrátit zpět do vlasti, být vězněm v Izraeli na neurčito nebo odejít do další země.

Server popisuje příběh Adama (23), který přišel do Izraele z uprchlického tábora OSN v roce 2011, protože jeho rodině během genocidy v Dárfúru útočníci spálili dům. Azyl mu ale v Izraeli udělen nebyl a v říjnu loňského roku mu úřady prodloužily dočasné povolení k pobytu. Mohl tak sice zůstat v zemi, musel se ale přesunout do detenčního centra umístěného hluboko v Negevské poušti.

Podle Adama je pro většinu Súdánců a Eritrejců v Izraeli jen otázkou času, kdy je tam pošlou. Život v táboře podle něj neposkytuje mnoho zábavy, panují v něm přísná pravidla a zařízení připomíná spíše vězení se zákazem nočního vycházení. Přes den se mohou uprchlíci procházet za branami centra a občas si jít nakoupit do města, kam jednou za den jezdí přeplněný autobus. Jídlo podávané v táboře je skoro bez masa a proteinů.

Uprchlíci tak tráví čas hraním karet nebo kulečníku, postavili si ale také provizorní restaurace, ve kterých si vaří. "Ztrácíme tu naši mládí. Pokud někdo žije v Holotě, nemá žádnou budoucnost. Mnoho lidí se tady zbláznilo," podotkl Adam, který může strávit v táboře 12 měsíců a pak si bude muset vybrat ze tří možností: vrátit se domů do Súdánu, skončit ve vězení v Izraeli nebo odejít jinam.

Izrael tvrdí, že migrantům zajistí potřebné dokumenty a při odchodu z letiště v Tel Avivu jim předá 3500 dolarů. Tato částka ale mnohdy padne do rukou pašeráků či převaděčů a uprchlíci se stanou oběťmi obchodu s lidmi. Mluvčí ministerstva zahraničí Emmanuel Nahshon navíc tvrdí, že migranti ohrožují identitu židovského státu. "Je zřejmé, že zde žijeme v situaci, která je poměrně složitá a komplikovaná a pokud k tomu přidáte migranty, kteří sem přicházejí a chtějí zde zůstat, nepochybně proto, že jde o bohatou a prosperující zemi, pak by se to mohlo stát i výzvou naší identity v Izraeli," podotkl.

"Nejde jen o 45 tisíc nebo 50 tisíc lidí, kteří už jsou tady, ale i o potenciál, protože ti lidé o tom říkají svým přátelům a rodinám u nich doma: "Podívejte se, je to velmi příjemné místo, přijďte." Otevřené hranice, přes které mohou přijít migranti, také mohou znamenat otevřené hranice, přes které mohou teroristické organizace proniknout na izraelské území a páchat teroristické činy," dodal.