Nové spojenectví na Blízkém východě? Analýza poukázala na překvapivý vývoj

Navzdory tomu, že dříve bývali spojenci, Turecko a Izrael mají za sebou téměř desetiletí vzájemných sporů. V současnosti se však jejich vztah může nacházet před významným zlepšením. Stojí za tím skutečnost, že Spojené státy zmenšují svou přítomnost na Blízkém východě a tamní aktéři soupeří o to, kdo je zastoupí, shrnuje v úvodu analýza: "Spolu se sílící konkurencí, Turecko a Izrael pravděpodobně zjistí, že spojení vlastních sil je tou nejlepší možností, jak dosáhnout svých strategických cílů."

Dále analýza konstatuje, že dnes vypadá Blízký východ naprosto odlišně než na přelomu století; USA se vzdávají své historické role primární vojenské síly v blízkovýchodních konfliktech. Namísto toho začali tíhu bojů nést místní partneři USA. Washington je z dálky podporuje, přičemž se snaží zajistit, aby se žádná z těchto zemí nestala dominantní mocností v regionu.

Regionální soutěž se zintenzivňuje: "Země Blízkého východu mají své vlastní plány. Spojené státy se po jejich odchodu snaží nahradit tři kandidáti: Turecko, Írán a aliance sunnitských států Perského zálivu pod vedením Saúdské Arábie."

Analýza upozorňuje, že Írán začal budovat svůj vliv prostřednictvím posilování vazeb s blízkovýchodními státy s šíitskou většinou a podporou šíitských menšin například v Bahrajnu či Saúdské Arábii. Sunnitské arabské státy pak sledují kroky Teheránu s rostoucí nervozitou a v následku toho zlepšují své vztahy s USA. Saúdská Arábie a její spojenci se také snaží posílit svůj vliv v regionu prostřednictvím několika společných iniciativ v oblasti bezpečnostní a hospodářské spolupráce.

V té souvislosti analýza poukázala na spolupráci Turecka s blokem vedeným Saúdskou Arábií. Pojí je obavy z rostoucího íránského vlivu. To se projevuje například spoluprací v Sýrii, budováním turecké letecké základny v Kataru či posilování vazeb s dalšími zeměmi Perského zálivu.

"Přesto má však Turecko svou vlastní blízkovýchodní vizi a s blokem vedeným Saudskou Arábií bude spolupracovat jen do té míry, kdy se to bude shodovat s jeho širšími cíli. Zatímco Ankara hledá způsoby, jak dostát svým strategickým cílům, znovuoživení vztahů s Izraelem se stává stále atraktivnější volbou," konstatuje analýza.

V posledních letech byly přitom turecko-izraelské vztahy problematické. V důsledku tureckých voleb v 2007 a izraelské válce v Gaze v letech 2008-2009, začala Ankara poskytovat větší podporu Muslimskému bratrstvu a na něj napojeným skupinám. Turecko se tehdy dostalo do přímého konfliktu s izraelskými zájmy, a to zvláště kvůli podpoře egyptského prezidenta Mursího a palestinských organizací, jako je Hamás, jenž izraelští představitelé považují za vážnou hrozbu.

Vzájemné vztahy se pak vyhrotily poté, co v květnu 2010 izraelské námořnictvo přepadlo tureckou flotilu, která prolomila izraelskou blokádu Gazy s cílem dopravit zde humanitární pomoc. Incident za sebou zanechal deset mrtvých Turků a ostrá diplomatická roztržka, která ukončila dosavadní spolupráci, na sebe nenechala čekat.

Psali jsme: Turecko je v šoku, ostře se pustilo do USA Erdoganovo Turecko je v troskách, domnívá se odborník  

"Navzdory pozdější Izraelské oficiální omluvě a dohodě o finanční kompenzaci rodinám zabitých Turků nicméně izraelská blokáda Gazy zůstává i nadále překážkou normalizace vzájemných vztahů. Turecko trvá na tom, aby mu bylo povoleno do Gazy dodávat humanitární pomoc, což Izrael považuje za hrozbu pro svou národní bezpečnost."

Zdá se, že vzájemná turecko-izraelská rezervovanost moc nicméně dlouho nevydrží. Analýza upozornila na to, že od prosince 2015 byly zahájeny rozhovory o obnovení vzájemných diplomatických styků a bylo též dosaženo jistého pokroku směrem ke zrušení blokády Gazy. Turecko a Izrael přitom tlačí k usmíření stávající realita Blízkého východu. Izrael pak považuje sblížení s Tureckem za svůj strategický cíl ze dvou důvodů: energie a bezpečnost.

Izrael se snaží využít svých značných zásob zemního plynu k vybudování strategických partnerství v regionu, v současné době jedná o uzavření dohod o vývozu s Egyptem a Jordánskem. I přes dosavadní Izraelské úspěchy bude nicméně trvat, než tyto dohody přinesou Izraeli hmatatelné výsledky. Také z toho důvodu bude Izrael i nadále usilovat o další trhy pro svůj zemní plyn. Jedním takových trhů se podle analýzy může stát právě Turecko, které nedávné politické spory s Ruskem odsoudily k hledání dalších spolehlivých dodavatelů zemního plynu.  

Kromě energie mají obě země společný zájem také na rozšíření bezpečnostní spolupráce, a to zejména v Sýrii. Analýza uvádí, že obě země by mohly profitovat ze společných vojenských cvičení, transferu technologií či sdílení zpravodajských informací. Izrael a Turecko spolu ostatně již dříve v oblasti vojenství a bezpečnosti spolupracovaly.

"To ovšem neznamená, překážky k oživení vztahů mezi Tureckem a Izraelem již neexistují," upozornila analýza. "Izraelská energetická politika je složitá a nejasná, což u Turecka bude vyvolávat mnoho nejistoty. Kromě toho pravděpodobně nastanou problémy při přepravě izraelského zemního plynu do Turecka." Další možnou překážku představuje problematika Gazy a potřeba Turecka, které usiluje o dominantní postavení v regionu, profilovat se jako ochránce palestinských zájmů.

"Každá z těchto věcí nicméně pouze zpozdí nevyhnutelné. Turecké a izraelské zájmy se rychle spojují. A protože se region i nadále přizpůsobuje oslabení americké přítomnosti, bude jen otázkou času, kdy tyto dvě země oživí svou dlouhá léta spící alianci," shrnuje závěrem analýza.