Popravy rukojmích jsou u konce? Islámský stát má plán, tvrdí analytik

Denselow odkazuje na nové záběry zveřejněné tento měsíc natočené na pozadí rušné ulice v Mosulu, na nichž se novinář objevil po více než roce. Jednalo se o sedmý snímek ze série nazvané Půjč mi své uši, ve které spíše neochotný a stále pohubleji vypadající Cantlie opakuje standardní rétoriku IS hlásající velikost této organizace a zvrácenost a neschopnost jejích nepřátel, nastiňuje expert.  

V posledním díle Cantlie kritizoval vyplýtvání pěti miliard dolarů amerických daňových poplatníků utracených za bombardování neškodných "trafik" IS, připomíná analytik. Zároveň deklaruje, že záběry a detaily v uvedeném seriálu nabízejí velmi odlišný pohled do Mosulu a Aleppa, než přináší běžný tisk.  

Posun v Cantlieho hodnotě

Odborník poukazuje, že fotoreportér má též sloupek v internetovém magazínu IS Dabiq, v němž vzbudila pozornost myšlenka, že příměří se západními státy zůstává dle zákona šaría vždy možností. "Na rozdíl od účinkování ve videu si můžeme být ještě méně jistí, že článek v Dabiqu je od Cantlieho, ačkoliv není pochyb o posunu v jeho hodnotě z pouhého rukojmího k zastrašovanému spolupracovníkovi zcela jiného druhu," deklaruje Denselow.   

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Byť se Cantlie zpočátku objevoval v zářivě oranžové kombinéze známé z věznice Guantánamo, v pozdějších záběrech je oděn prostě v černé, tedy barvě IS, pokračuje analytik. Připomíná tzv. stockholmský syndrom, známý jako pouto k únosci, který popisuje, proč v některých případech mohou rukojmí sympatizovat se svými vězniteli a vytvořit si vůči nim pozitivní city. Navíc podle experta není překvapivé, že po letech zajetí je Centlie svolný učinit cokoliv, co potřebuje, aby přežil.    

Denselow vysvětluje, že fotoreportér byl již jednou IS zajat a podařilo se ho osvobodit během dramatické akce vedené Svobodnou syrskou armádou, načež vydal prohlášení, že je povinností každého Angličana pokusit se prchnout, pokud je zajat. Někteří však pokládají otázku, proč byl jeho kolega a rukojmí, novinář James Foley, v roce 2014 setnut, zatímco Cantlie je stále držen naživu, píše odborník.     

"Může to dokazovat přerod pozorovatele války v obránce role, kterou v ní hraje IS?" ptá se analytik. Parafrázuje v té souvislosti slova Cantlieho sestry Jessicy, která v rozhovoru pro Sunday Times uvedla, že její bratr věří nejméně dvěma třetinám toho, co říká, jelikož je velice zásadový muž.   

Expert nicméně varuje, že než začneme uvažovat o fotoreportérově přerodu ve stylu seriálu Ve jménu vlasti (hlavní postava, americký voják, je roky vězněna islamisty v Iráku, načež konvertuje k islámu a po propuštění hodlá spáchat v USA teroristický útok, pozn. redaktora), neměli bychom zapomínat, že Cantlie získával zkušenost s tím, co IS udělal či neudělal a jak se od roku 2012 vyvíjel, zevnitř a zřejmě velmi kontrolovaným způsobem.

Slova svobodného muže?

Novinářka Hala Jaberové na Twitteru uvedla, že Cantlieho slova nejsou řečí svobodného muže a organizace Reportéři bez hranic zase odsoudila "zbabělé" zneužívání rukojmího coby novináře, připomíná Denselow. Ihned dodává, že rukojmí jsou v současné válečné měně hodnotnou bankovkou. "Zatímco popravy některých se dostaly na světové titulky a výkupné za další dál plní pokladny IS, Cantlie se ocitl na výsadním místě v jeho plánech," konstatuje analytik.

Denselow soudí, že právě Cantlieho profil a způsob přinášení zpráv v západním stylu, o němž IS ví, že neunikne mediální pozornosti, způsobil, že z Brita stal významný komunikační nástroj pro organizaci, jejíž obraz je klíčovou součástí její náborové kampaně, a věznění fotoreportéra se stává taktickou výhodou.  

Na rozdíl od hrůzných záběrů poprav, které jsou často natáčeny v ústraní, Cantlieho seriál je příhodný pro sdílení a je založen na aktualizacích toho, co Brit zažívá, poukazuje odborník. Doplňuje, že otázka rukojmích je vždy silným lidským příběhem, která vysvětluje rozsáhlé a složité konflikty.

"Znali jsme Johna, jaký byl předtím. Statečný muž, který v situaci, kdy zasílal reportáže ze Sýrie bez nátlaku, se díval na postupující T-72 (a fotil ho), přičemž tank na něj přímo mířil svou hlavní," pokračuje expert. Připomíná, že Cantlieho rodina shromáždila stovky podpisů pod petici žádající britskou vládu k větší aktivitě v otázce reportérova propuštění. Nyní se však z Cantlieho stal filtr, skrze který IS vypouští svá poselství, lituje Denselow.  

"Jsou Cantlieho videa pro IS zapálená?" ptá se analytik. Pochybuje o tom, ale poukazuje, že mediální strategie IS je o přitahování pozornosti a vytváření příběhů a vychází z pevné představy, že jakákoliv publicita je dobrou publicitou. To z Brita bohužel učinilo pěšáka uprostřed války, kterou chtěl pouze pozorovat, uzavírá expert.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.