Turecký premiér Davutoglu končí. Komplikace ve vztazích s EU?

Ankara - Ahmet Davutoglu končí ve funkci tureckého premiéra, o jeho rezignaci média spekulovala už delší dobu. Jeho odchod zaskočil především Evropskou unii.

Davutoglu už nebude kandidovat na předsedu vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) při volbě, která se bude konat na mimořádném sjezdu strany 22. května. Potom politik podle místních pravidel automaticky přijde i o křeslo šéfa vlády.

Vedení AKP potom domluvilo datum mimořádného sjezdu, kde se bude hledat jeho nástupce. Největší šance na zvolení novým předsedou mají podle médií zejména lidé s blízkým vztahem k Erdoganovi, ať už je to ministr dopravy Binali Yildirim, ministr spravedlnosti Bekir Bozdag či ministr energetiky Berat Albayrak, který je zároveň Erdoganovým zetěm.

Davutoglu řekl, že strana nadále bude mít pevnou vládu, a ubezpečil, že on sám zůstane Erdoganovi loajální. Podle televize France 24 se ani nečekala roztržka uvnitř AKP, protože si její členové jsou vědomi toho, že by šlo o politickou sebevraždu v době, kdy země čelí vážným bezpečnostním hrozbám.

"Necítím vůči nikomu žádnou zášť, výčitky ani hněv. Nikdo ode mě nikdy neslyšel ani slovo proti prezidentovi a nikdy ho neuslyší," řekl Davutoglu.

Datum vyhlášení mimořádného sjezdu dnes podle televize CNN Türk a NTV domluvilo vedení AKP. Tři čtvrtiny jeho členů jsou podle deníku Le Monde věrnými příznivci Erdogana. Prezident se s Davutogluem sešel ve středu večer, což odstartovalo spekulace o možném Davutogluově odchodu.

Zdroj: YouTube

Davutoglu byl pro EU v posledních měsících hlavním vyjednávacím partnerem v rámci řešení migrační krize. Podle tureckých médií stojí za Davutogluovým pádem jeho neshody s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, kterému jsou vyčítány autoritářské sklony.

Le Monde uvádí, že spory mezi oběma politiky vypukly kolem migrační dohody Ankary s Evropskou unií. Davutoglu s Erdoganem ani neprobíral základní body svého vyjednávání s Bruselem.

Erdogan a jeho okolí se prý začali obávat rostoucí popularity premiéra, který byl mimo jiné proti pronásledování novinářů kritizujících vládu a hlavně prezidenta. Zrušení vízové povinnosti je toužebným přáním mnoha tureckých obyvatel. Podle tureckého deníku Cumhuriyet roste Davutogluovi podpora také v turecké armádě.

Naopak Erdoganovu pozici oslabují překážky při prosazování změny ústavy, která byl posílila jeho pravomoci. V tomto ohledu podle všeho vyčítal Davutogluovi vlažnost, s jakou premiér na ústavních změnách pracoval.

Hrozící komplikace ve vztazích s EU kvůli Davutogluově odchodu naznačil již ve středu na internetu bývalý švédský ministr zahraničí Carl Bildt, podle něhož důvěryhodnost turecké cesty do EU stojí a padá s nynějším tureckým premiérem.

Související

Více souvisejících

Ahmet Davutoğlu Turecko EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy