Libye jako v thrilleru: Profesor varuje před další západní intervencí

Jako v thrilleru

Zprávy z Libye hovoří o tom, že v přístavním městě Bajdá se nachází trezor se zlatými a stříbrnými mincemi v hodnotě 184 milionů dolarů (téměř 4,5 miliardy korun), které patří centrální bance. Libyjská vláda, která se potýká s nedostatkem peněz, však nedisponuje příslušným kódem k jeho otevření, tudíž si najala dva zámečníky, kteří se mají do sejfu prolomit.

"Jako by situace v Libyi nebyla tak tragická a hrozná, s dvěma existujícími vládami, nedávno mezinárodní společenství jmenovalo ještě třetí vládu," vysvětluje situaci expert. Připomíná, že v zemi existují oblasti, které ovládají rozličné milice a kmeny, přičemž některé se hlásí k salafismu, případně k jiným ideologiím, další mají etnický základ.

Situace s trezorem by podle profesora byla opravdu komická a dobrá pro scénář nějakého thrilleru. "Ale situace je tragická a do jisté míry jde také o důsledek politiky změny režimů, vnějších intervencí, které svrhly režim Muammara Kaddáfího a ukončily jeho život groteskním a strašným způsobem," konstatuje Ghareeb.     

Rozhovor v originálním znění si můžete přečíst zde.      

Libye byla dle historika opakováním Iráku, kdy se pro vnější vojenský zásah hledaly záminky, manipulovalo se zpravodajskými informacemi a obviněními, která později nebyla prokázána. Důsledkem je podobná situace, země je fragmentována a dokonce hrozí nová zahraniční intervence západních mocností, tvrdí odborník. "Slyšeli jsme, že americké, britské, francouzské a italské jednotky jsou v zemi, byť v malých počtech," poukazuje profesor. To se dle jeho mínění může změnit.

Akademik též připomíná, že jisté oblasti v Libyi kontroluje Islámský stát. Situace je tak extrémně dynamická a komplikovaná, což je důsledkem invaze, která zřejmě nebyla dobře naplánovaná, deklaruje expert. Cituje slova generála Cartera Hama, někdejšího velitele amerických vojsk v Africe, který pár dní před zahájením invaze do Libye připustil, že mezinárodní koalice nedisponuje žádným kvalitním plánem pro budoucnost země.  

Boj o zdroje

Ghareeb konstatuje, že zatím neexistuje ani žádný povzbudivý plán jak přimět k dialogu vlády v Tripolisu a ve východní Libyi. Připouští, že v tomto ohledu byly vyvinuty jisté snahy, ale dle jeho názoru by měly být podpořeny pokusem o spojení rozdílných sil, především těch, které mají zájem na pokojném řešení a obnově země.

Nedílnou součást konfliktu podle historika nadále tvoří velký boj o libyjské zdroje, které představovaly jednu z hlavních příčin vzniku občanské války a zahraniční intervence. "Je zde boj o to, kdo získá přístup k libyjským investičním fondům - jejichž odhadovaná hodnota se liší, ale já jsem slyšel sumy okolo 65 miliard dolarů - a kdo získá tyto peníze," doplňuje profesor. Osobně se domnívá, že libyjský národ potřebuje skutečné řešení, aby vybředl ze současného marasmu a pokusil se o obnovu země, její sjednocení a lidé mohli opět žít poklidným a normálním životem.  

Mezinárodní společenství by se dle názoru Ghareeba mělo především snažit přimět paralelně působící vlády k rozhovorům, které by zahrnovaly i další skupiny a síly. "V zásadě nejde jen o tyto dvě vlády. Nyní je zde i třetí vláda," vysvětluje expert. Deklaruje, že lidé proto musí začít vzájemně mluvit a nejlepší role, jako by mohli sehrát zahraniční aktéři, je pomoc zprostředkovat tento dialog. Návrat k normálnímu stavu potrvá v Libyi dlouhé roky, varuje historik. Začít je podle něj nutné tím, že rozliční aktéři se uvolí k souhlasu s vytvořením reprezentativní vlády, což by mohlo zemi nasměrovat na cestu, která jednoho dne dovede Libyjce k normálnímu životu.

Ghareeb se závěrem vrací k situaci s uzavřeným trezorem. "Opět, pokud by to nebylo tak tragické, bylo by to komické," připouští expert. Doplňuje, že vedení libyjské centrální banky nemá dostatek peněz, aby platilo své zaměstnance, a tak si raději najalo dvojici zámečníků.

Za vrchol pak odborník považuje plán, že zlaté mince budou roztaveny, byť jejich sběratelská hodnota je nyní mnohem větší. "Ale kvůli portrétu Kaddáfího na mincích nechtějí mít politický rozměr věci," vysvětluje profesor. Dodává, že banka raději peníze roztaví a získá prodejem příslušného zlata méně, než by utržila za mince. Situaci pak navíc znesnadňuje a komplikuje fakt, že obyvatelé Bajdá tvrdí, že jde o jejich peníze a nárokují si je, uzavírá historik.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.