V Turecku kvete práce dětských uprchlíků, varuje UNICEF

Dětský fond OSN (UNICEF) uvádí, že více než polovinu z 2,7 milionu syrských uprchlíků v Turecku tvoří děti a jen asi 325.000 z nich chodí do školy. Asi půl milionu dětí školního věku nemá vůbec ke vzdělání přístup.

Oficiální údaje o tom, kolik syrských dětí v Turecku pracuje, neexistují. Organizace na ochranu lidských práv však říká že ty děti, které nechodí do školy, se staly součástí šedé ekonomiky a pracují doslova za almužnu v řadě odvětví, včetně zemědělství a textilu. A to i přesto, že je Turecko signatářem mezinárodní úmluvy o minimálním věku, která stanoví, že nejnižší zákonný věk pro práci je 15 let.

Agentura AP dětskou práci přiblížila na osudu jedenáctiletého Ahmada abú Bákira ze syrského Halabu. Je jedním z dětských dělníků, kteří v horku a dusnu tvrdě pracují v oděvní a obuvnické dílně v Gaziantepu, jihotureckém městě na hranici se Sýrií.

Chlapec pracuje 12 hodin denně, šest dní v týdnu, vydělá si asi 840 Kč. Vstává v sedm ráno, jde rovnou do práce a nezastaví se až do západu slunce, kromě krátké přestávky na oběd. „(Po práci) jdu domů na večeři, popovídám si s rodinou a pak jdu spát," říká hoch. Jeho otec Jahjá abú Bákir, který pracuje s ním, by si přál, aby jeho syn chodil do školy, jenže to prý není možné. Potřebují totiž dva platy, aby zaplatili nájem bytu, který sdílejí s cizími lidmi. Peníze také posílají rodině, která zůstala v Sýrii.