Před 500 lety ovládla osmanská říše muslimský svět, IS doufá v rozhodující bitvu s křižáky

Osmanská říše se po dobytí Cařihradu (nyní Istanbul) v roce 1453, čímž zanikla byzantská říše, začátkem 16. století rozkládala v Malé Asii a na Balkáně. Poté ale za vlády sultána Selima I. Hrozného výrazně vojensky expandovala do nynějšího Íránu, Sýrie, Palestiny a Egypta. Na sklonku jeho života v roce 1520 Osmanská říše pokrývala téměř cca 4,000.000 km2, když se jen za jeho vlády od roku 1512 rozloha ztrojnásobila.

Městečko Dábik u Halabu nedaleko hranic s Tureckem, v němž v roce 2004 žilo asi 3000 lidí, je od srpna 2014 pod nadvládou islamistů z Islámského státu (IS). Město má pro islamisty nesmírnou symbolickou hodnotu, právě u Dábiku se má totiž odehrát rozhodující bitva s "křižáky". V jedné z takzvaných hadís, tedy svědectví o činech proroka Mohameda, se píše: "Jiskra byla zažehnuta tady v Iráku a její žár bude s Alláhovým dovolením zesilovat, dokud nespálí křižácké armády v Dábiku."

Mamlúcký sultanát zahrnoval nynější Sýrii, Libanon, Izrael, Jordánsko, východní pobřeží Rudého moře a samotný Egypt. Mamlúkové byli elitní islámští bojovníci eurasijského původu, jejichž armádu ale tvořili výhradně nakoupení otroci. Mamlúkové v roce 1500 prohráli válku s perskou říší v Rudém moři.

V květnu 1516 vytáhl malúcký sultán Kansú Ghaurí s armádou z Káhiry do Sýrie a poté do Halabu, kam dorazil 10. července. V místní citadele si schoval velkou řadu cenností. Armáda se pak 20. srpna 1516 přemístila do lokality Mardž Dábik, tedy louky severně od města Dábik. Střet vypukl 25. srpna a zprvu v něm měli převahu Mamlúci. Pak se ale projevila nezkušenost mladších mamlúckých bojovníků a na osmanskou stranu přeběhl i se svými šiky halabský guvernér a velitel levého křídla mamlúcké armády. Pak se projevila převaha Osmanů, kteří dominovali zejména kvůli dělostřelectvu. Sultán Ghaurí zahynul.

Koncem srpna pak Osmané vyplenili halabskou citadelu a v lednu 1517 porazili Mamlúky podruhé v bitvě u Ridáníje, čímž ovládli Egypt, Sýrii, Libanon či Jordánsko a později i svatá muslimská města Mekku a Medinu v nynější Saúdské Arábii.

Osmanský sultán Selim I. se v roce 1517 prohlásil chalífou, hlavou muslimské obce a nástupcem proroka Mohameda, přičemž dosavadní egyptský chalífa Mutavakíl III. byla zajat. Tím byl založen osmanský chalífát jako pokračovatel chalífátu egyptského.

V červenci 2014 vyhlásil chalífát na velkých částech na severozápadě Iráku a v některých oblastech ve východní a severní Sýrii pod názvem Islámský stát (IS) vůdce IS abú Bakr Bagdádí, alias chalífa Ibráhím.