Proč muslimové dávají přednost Trumpovi před Obamou? Tady je odpověď

Magazín Foreign Policy vysvětluje, co elitám Zálivu vadí na Obamovi. Podle kuvajtského prince kromě určité idealistické naivity a neochoty posílit přítomnost Ameriky v regionu se jim nelíbí Obamův diplomatický přístup. Zatímco jeho předchůdce v úřadu, Georgie W. Bush, se příležitostně ozval s pozdravy či s gratulací v případě výhry princova oblíbeného fotbalového týmu, Obama se ozývá, jen když něco potřebuje.

Trumpova obchodnická povaha jej činí v očích vůdců států Perského zálivu mnohem přijatelnější postavou než je Obama. Zatímco Obama se projevoval jako obezřetný intelektuál, Trump je viděn jako někdo, kdo se vyžívá v obchodech, rodině a politice. Tím souzní s vůdci Zálivu. „Jsme obchodníci od přírody," říká Abdull Al-Mannai, publicista v novinách Bahrajnu Akhbar al-Khaleej. „Jsme praktičtí. Vezmeme s to, co můžeme dostat. "

Pragmatičnost a ekonomické zájmy Trumpa chtějí státy Zálivu využít v regionální politice.Nespokojenost s Obamou, kterou se nyní představitelé Zálivu neostýchají dát plně najevo, pramenila z jeho neochoty se více zapojit do vojenských, ekonomických a diplomatických operací, jejichž účelem je snížit vliv Íránu. Státy Zálivu si stěžují, že americká nepřítomnost v Sýrii otevřela dveře pro volné působení Íránu a Ruska a zapříčinila humanitární a migrační krizi.

Rezervovaný postoj je zřetelný i na druhé straně. Obama neskrýval své roztrpčení nad zájmy zemí Zálivu týkajících se Íránu, i když jeho administrativa vyjednala dohodu omezující nukleární aktivity Teheránu a prodávala protiraketové technologie íránským protivníkům. Potvrdit jejich přesvědčení, že Írán je nebezpečný arci-nepřítel by jen prodloužilo sektářské konflikty, vyjádřil se Obama. Saudská Arábie a Írán by měly hledat efektivní cesty, jak být sousedy, řekl v dubnovém rozhovoru.

Státy Zálivu se obávají, že americká nepřítomnost v regionu vybízí Irán k navýšení svých mocenských aktivit, majících podobu destabilizačních rebelií a podpory „zločinných vlád" v Jemenu, Iráku a Sýrii. Trumpovo obklopení se lidmi s velmi negativní pohledy na Íán dává státům Zálivu naději, že USA bude aktivněji vystupovat v regionu a tím omezí íránské ambice.

Trump v rozhovoru pro Fox News v únoru řekl, že by Saudská Arábie měla platit USA za ochranu před Íránem. Pragmatická Saudská Arábie by takovou dohodu s potěšením přivítala. Jako jedna z nejbohatších zemí regionu má toho mnohé co nabídnout, např. velké investice do americké infrastruktury, kterou Trump přísahal vytvořit.

Kvůli příležitostem, které Trump přináší, vůdci států Zálivu zavírají oči a omlouvají některé Trumpovy teze, které komplikují jejich plány. Trump se o syrské opozici vyjádřil jako o lidech, o kterých se nic neví, a u kterých proto není jisté, zda je vhodné je podporovat. Bývalý saudský šéf bezpečnosti, princ Turki bin Faisal Al Saud, tento výrok přičítá Trumpově neinformovanosti a věří, že při nástupu do úřadu své stanovisko změní.

Podobně je obhajována i Trumpova ochota spojit proti IS s Ruskem a syrským režimem. Podle Adiba Shishaklyho, reprezentanta syrské opozice v Radě pro spolupráci zemí v oblasti Perského zálivu (Gulf Cooperation Council, GCC), Trumpova spolupráce s Ruskem by mohla přesvědčit Rusko, aby se odvrátilo od Asadova režimu.

Nicméně, přes veškerý optimismus si vůdci zemí Zálivu obávají, že Trumpův temperament a nevypočitatelnost převládne nad jeho instinkty businessmana. Ač si vůdci Zálivu uvědomují, že proti-islámská rétorika Trumpa je do značné míry pouze předvolebním tahákem, dělá jim starosti Trumpův tým spolupracovníků, sestávající z „jestřábů" zaměřených výrazně proti-islámsky. I přes tyto negativa se reprezentantům států Zálivu zdá Trump mnohem snesitelnější a pro jejich zájmy vhodnějším člověkem na postu prezidenta Spojených států než jeho předchůdce Obama.