Teherán - Tisíce muslimů přestupují na křesťanskou víru. Přes masivní exodus křesťanů z problémy stižených blízkovýchodních zemí jako je Sýrie, Irák nebo Irán, se místní kostely zaplňují muslimy, kteří přijali křesťanství. Důvodem je zřejmě nespokojenost s tvrdými islámskými režimy. Podobná situace se děje i na Evropském kontinentu, kde v zemích jako je Švýcarsko, Německo, Rakousko či Anglie se muslimští uprchlíci nechávají pokřtít.
Podle Voice of Martyr of Canada (VOMC), který podporuje křesťanské vysílací stanice v regionu jsou to "tisíce a tisíce těch, co se obracejí ke Kristu“. "Některé z našich středovýchodních vysílacích společností sdílelo společná svědectví (o těch, co se obrátili ke Kristu) s námi, které slyšeli přímo od posluchačů.“ VOMC dodává, že silně „věřící křesťané“ zůstávají v regionu a že roste počet těch, co byli dřív muslimy a nyní jsou novými věřícími.
Křesťanství se též šíří v Iránu, říká BosNewsLife, i přes perzekuce křesťanských denominací ze strany vlády, která je považuje za hrozbu islámských principů státu. Zatímco v roce 1979 bylo známo méně než 500 křesťanů v této oblasti, dnešní odhad je okolo 360 000 křesťanů v Iránu, tvrdí misionářská skupina Elam Ministries, která byla založena íránskými představiteli církve. Ti věří, že toto číslo se může rozšířit o další milion, díky existenci „spirituálního hladu“ a nespokojenosti s islámským režimem.
Jedním z nových konvertitů, který se přidal to této skupiny, je Behrang Masoumi. Poprvé se dozvěděl o Ježíši, když byl pozván svou příbuznou na vánoční party do kostela. „ Byl jsem šokován. Byl jsem ještě více šokován, když jsem zjistil, že ona pět let tajně následovala Ježíše. A že se za mne modlila celý ten čas,“ vypráví. Ačkoliv věděl, že jeho rodina bude rozčilená z jeho rozhodnutí opustit rodinnou náboženskou tradici, přidal se k církvi. Věří, že podobný krok může – a podle něj by i mělo – učinit spousta Iránců.
Podle VOMC jsou lidé jako on velice důležití pro šíření křesťanství na Blízkém východě, protože „významně přispívají k dobru společnosti, zejména v Sýrii a Iráku, které jdou celou cestu zpět do prvního století." Tito lidé, tvrdí VOMC, se podílejí na mnoha prospěšných činnostech, jako je zdravotnická péče, charitativní práce nebo vzdělávání, a jsou považováni za jedni z nejpoctivějších, co se týká podnikání a obchodu. „V budoucnu křesťané budou mít zásadní význam pro udržení rozmanitosti a zajištění udržitelného míru a trvalé stability na Blízkém východě.“
Uprchlíci se přidávají ke křesťanství
The Christian Post dodává, že konverze muslimů na křesťanskou víru není záležitost jen Blízkého východu. Podle evidence shromážděné deníkem The Guardian velký, ačkoliv ne blíže specifikovaný počet uprchlíků se přidává ke křesťanství. Kostel Nejsvětější Trojice v berlínské čtvrti Steglitz se např. rozrostl z 150 členů, které měl před dvěma lety, na téměř 700 – z toho podstatnou část tvoří muslimští konvertité. Rakouská katolická církve zaznamenala 300 žádostí o křest v dospělosti v prvních třech měsících roku 2016. Podle odhadu rakouského pastoračního úřadu tvoří 70% z nich uprchlíci.
The Guardian tvrdí, že za tímto trendem stojí komplexní faktory jako je srdečná víra v nové náboženství, vděčnost vůči křesťanským skupinám nabízejících podporu během nebezpečné a složité cesty a též očekávání, že konverze může pomoci v žádosti o azyl. Podle koordinátory švýcarského Centra pro integraci a náboženské záležitosti někteří konvertité byli svědky hrůz páchaných IS ve jménu Alláha. Jiní byli již předtím křesťané, ale báli se svou víru dát najevo ze strachu z perzekucí. Kněz Mathias Link řekl deníku Independent, že pro mnohé Iránce, které křtil, je křesťanství „ náboženstvím svobody.“
Tím je i pro 32letého Johannese, který opustil Teherán a vydal se do Vídně. Už na univerzitě začal zpochybňovat kořeny islámu. „ Zjistil jsem, že dějiny islámu jsou zcela odlišné od toho, co jsme se učili na škole. Možná, pomyslel jsem si, je to náboženství, které začalo s násilím?“ Rozhodl se konvertovat ke křesťanství, které je pro něj je náboženstvím lásky a svobody. Během jednoho setkání biblické třídy byl přepaden, ale podařilo se mu uprchnout do Evropy, popisuje jeho útrapy The Guardian.
6. listopadu 2026 13:16
Izraelský prezident oznámil, kdy pověří jednoho z vítězů voleb sestavením vlády
Související
Maďar, Filipínec nebo Afričan? Svět řeší, kdo by mohl být příštím papežem, tady jsou favorité
Německé církve opouští rekordní počet věřících, podle odborníků kvůli obtěžování
Aktuálně se děje
včera
Ve StarDance dnes večer překvapivě nikdo nevypadl
včera
Střelba v Krakově byla teroristický útok, pachatel vyznával krajně pravicové ideologie
včera
Šest mrtvých, 15 zraněných. Kdo je útočník, který vraždil v Krakově?
včera
Další rána Republikánům: Personální čistky v Bílém domě provází smíšené reakce
včera
Útočník střílel do lidí v centru Krakova, nejméně pět mrtvých
včera
Zelenskyj chystá zásadní personální změny ve vedení armády
včera
Rusko provedlo v noci rozsáhlý raketový a dronový útok na Kyjev
včera
Trump má nový návrh, jak ukončit válku na Ukrajině. Zatím jej tají i před Kyjevem
včera
Shapiro, DeSantis nebo Newsom. Výsledky voleb v USA vyprofilovaly možné kandidáty na Trumpova nástupce
včera
Impeachment v Paraguayi: Polovina populace se nedostane k penězům, prezidenta odvolali a poslali do vazby
včera
Hrozba bombovými útoky se šíří Evropou. Kromě letadel zasáhla i mediální domy
včera
Estonsko varuje evropské lídry před jakýmkoliv vyjednáváním s Putinem
včera
Poslední předpověď počasí na víkend. Změna přijde v pondělí večer
6. listopadu 2026 21:56
Česko zveřejnilo nový odhad růstu ekonomiky v příštím roce
6. listopadu 2026 20:48
Havlíček spojuje šest ústavů do jednoho. Kvůli českým firmám
6. listopadu 2026 19:41
Kratom v Česku je problém. Za tři měsíce napočítali přes 500 pacientů
6. listopadu 2026 18:55
Ministerstvo hájí zdražení podzemních vod. Odhalilo, co chce s penězi udělat
6. listopadu 2026 18:09
FBI zatkla otce vévodkyně Meghan. Ještě v pátek má stanout před soudem
6. listopadu 2026 17:32
Počasí bude lákat do hor. Meteorologové upozorňují na možná úskalí
6. listopadu 2026 16:27
Počet ničivého ruského útoku na bývalou školu dál roste. Záchranáři evidují přes 50 mrtvých
Počet obětí ničivého ruského útoku na osadu Komišuvacha v Záporožské oblasti vzrostl na 53. Záchranáři pokračují v prohledávání trosek již pátým dnem po sobě. Tragický útok se odehrál v pondělí 2. listopadu, kdy ruské síly zasáhly budovu bývalé školy. V objektu se v té době nacházeli místní obyvatelé, kteří zde přicházeli pro humanitární pomoc.
Zdroj: Libor Novák