Co se chystá v Sýrii? Analytik Pentagonu má jasno

Monumentální posun

Mírové rozhovory probíhají v kazašské metropoli Astaně za účasti syrské vlády, opozice, Ruska, Turecka a Íránu. Jde o hodně stran, které by si ještě nedávno málokdo dokázal představit u jednoho stolu. Maloof proto tvrdí, že jde o monumentální posud vpřed.

"Předně, máte zde opozici, která sedí naproti u stolu se syrskou vládou," konstatuje analytik. Dodává, že to by se ještě před několika měsíci nestalo. Domnívá se, že jde o důkaz proměny politické situace.      

Došlo k různým událostem, které nyní umožňují dát dohromady takový typ aktivity, vysvětluje Maloof. Domnívá se, že částečně jde o důsledek vedení Ruska, kterému se podařilo zapojit souběžně Írán a Turecko, které rovněž výrazně přispělo k současné situaci. Moskva dokonce přizvala k rozhovorům Spojené státy, což se dříve nedělo, připomíná bývalý pracovník Pentagonu.  

Skutečnost, že opoziční delegace poprvé zahrnuje i skutečné vojenské velitele z povstaleckých skupin, namísto ryze politických představitelů opozice, považuje analytik za významnou. Podotýká, že právě tito velitelé kontrolují oblasti a bojovníky, kteří je drží.

"To je důležitý prvek. Před šesti měsíci byste to neměli," pokračuje Maloof s tím, že tehdy projevovali ochotu jednat pouze političtí zástupci opozice. Ani dnes nejsou v rozhovorech zastoupeny všechny opoziční proudy, připouští někdejší zaměstnanec amerického ministerstva obrany. Dodává však, že ty nejdůležitější frakce se účastní, zasedly ke stolu a jednají, což je podstatné.

Islamisté zůstávají terčem

Dokud se budou uvedení příslušníci opozice držet toho, co chce Turecko, budou moci prosazovat i svoji agendu a skládat dohromady její prvky, domnívá se analytik. Podotýká, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan již opustil svůj požadavek, aby nejprve odešel syrský vládce Bašár Asad, než rozhovory začnou.

Prioritou je podle Maloofa nyní nastolit minimálně trvalé příměří, aby mohl začít politický proces na bázi ženevského komuniké z roku 2012. "Alespoň z mého pohledu je toto rozšíření ženevských rozhovorů," tvrdí odborník. Doplňuje, že jde o velký průlom, který byl ještě před půl rokem nepředstavitelný.

Domnívá se Maloof, že se k současným rozhovorům později připojí zástupci Spojených států? "Myslím, že doteď šlo o kombinaci diplomacie a vojenské akce - takzvaného hybridního přístupu k zahraniční politice," odpovídá na dotaz. Dodává, že ve Washingtonu je nyní odlišná politická reprezentace a syrská opozice si uvědomuje, že přijde o podporu, které se jí dostávalo od Obamovy administrativy.

Důležité také je, že syrská opozice viděla, k čemu došlo v Aleppu, deklaruje analytik. Domnívá se, že dobytí města vládními jednotkami zřejmě znamená začátek konce pro salafistické džihádisty v oblasti.

"Pochopitelně, Islámský stát, An-Nusrá a Fronta dobytí Levanty zůstávají cílem, ale ty se rozhovorů v Astaně vůbec neúčastní," zdůrazňuje Maloof. Realitou podle něj zůstává, že mnoho opoziční skupin nyní vidí, že se podařilo zasednout ke stolu a jednat ve snaze vyřešit problém za všechny, jelikož vojenské možnosti nezafungovaly.