Hrozí další přistěhovalecká vlna do Evropy? Jedna země je na pokraji kolapsu

Mnoho lidí souhlasí, že přinejmenším část afghánských běženců tvoří ekonomičtí migranti, jež v EU hledají lepší životní podmínky. Většina z nich jsou ale skuteční uprchlíci podle definice mezinárodního humanitárního práva. Kterákoliv země může deportovat běžence, kteří neuspějí s žádostí o azyl, jejichž případ byl spravedlivě projednáván a jejichž domovský stát je považován za bezpečný.

Problém navracení neúspěšných žadatelů do Afghánistánu se táhne již déle než rok, informuje ve svém článku pro internetový časopis The Diplomat Arif Sahar, výzkumník působící na několika britských univerzitách. Brusel tlačí na Kábul, aby případy těchto osob vyřizoval rychle. Afghánský prezident Ašraf Ghaní a premiér Abdulláh Abdulláh podpořili dohodu s EU, ale jednotlivá ministerstva připravující dohodu s ní nakonec nesouhlasila. Podle jejich názoru mají uprchlíci zůstat v Evropě, protože Afghánistán není schopen přijmout tyto osoby zpět a poskytnout jim zázemí k uspokojení základních životních a sociálních potřeb.

Psali jsme: Vzpoura? Německé státy odmítají uposlechnou vládu Merkelové a deportovat migranty  

To bude mít vážné důsledky pro tisíce lidí, kteří čekají na vystěhování. Afgánská vláda navzdory odvážným prohlášením bojuje s nedostatkem pracovních míst a se zajištěním bezpečnosti pro další navrátilce z Pákistánu a Íránu.

Utrpení s celoživotními následky

Afghánistán je tradičním zdrojem uprchlíků již od komunistického převratu v roce 1978. V současnosti mu v této kategorii patří v meziročním srovnání druhé místo za Sýrií. Podle nedávných odhadů se čtvrtina z milionu afghánských utečenců v letech 2015-2016 snažila získat azyl v EU. Na Německo z toho připadlo 180 000 žádostí.

Psali jsme: Počet mrtvých či zraněných civilistů v Afghánistánu roste, novou hrozbou je IS Policista v Afghánistánu zdrogoval a povraždil osm kolegů, tajně přeběhl k Talibanu  

Každý uprchlík na cestě do Evropy prochází fyzickým a psychickým utrpením s celoživotními následky. Jejich příběhy jsou často nepochopeny, dezinterpretovány a využity k manipulaci. Abychom porozuměli afghánským běžencům, musíme se pokusit porozumět důvodům, které je nutí opustit vlastní zemi. Stejně tak je důležité uznat, že rozhodnutí odejít není jednoduchá volba, obzvláště pro rodiny s dětmi. Arif Sahar také upozorňuje na individuální příběhy a okolnosti ze života utečenců. Příslušníci národa šíitských Hazárů museli například čelit pronásledování Tálibánem na základě etnické odlišnosti. V dnešních dnech se stávají terčem útoků Islámského státu.

Média nás až příliš často zásobila neúplnými informacemi o dění v Afghánistánu. Vyzdvihované úspěchy rekonstrukčních týmů, jako třeba toho českého v provincii Lógar, a vzdělávacích projektů mají jen malý vliv na dění mimo velká města, odkud pochází většina uprchlíků. A i ve městech dosáhly jen velmi skromných výsledků a často je provázely korupční skandály.

Jako hlavní důvod odchodu z Afghánistánů uvádí drtivá většina odvážlivců bezpečnost. Tálibán v posledních letech posílil své pozice a dnes uskutečňuje krvavé útoky proti vládě už i v Kábulu.

Deportace končí sebevraždou

Aktivity radikálních ozbrojených skupin dále zvyšují pocit ohrožení. Zpravodajská agentura Reuters tento týden informovala o zabití šesti pracovníků Červeného kříže. Tito odvážní lidé se vydali na pomoc Afgháncům, jež zasáhla sněhová bouře v severní části země. Jak dále uvedla zpráva Reuters, guvernér provincie Džúzdžán Loftullah Azizi ze spáchání tohoto hrůzného činu obvinil Islámský stát. Červený kříž v zemi následně zastavil veškeré své aktivity.

Psali jsme: Mluvit o sexu je v islámu tabu. Mladí Afghánci se obracejí na horkou linku  

Rozhodnutí odejít z Afghánistánu je pro velkou většinu budoucích uprchlíků mučivé. Odcházející prodávají své majetky a vybavení domácnosti. Splacení vypůjčených peněz přátelům a rodině je v případě neúspěchu téměř nemožné. Po vyhoštění čeká všechny nešťastné jen další trauma a utrpení. Mnoho z nich si bere život a další se utápějí v depresích a psychologických problémech. Afghánská vláda je neschopná zajistit bezpečí a práci pro stávající obyvatelstvo, natož aby se dokázala postarat i o navrátilce z EU.

Je jasné, že otázka uprchlíků je zpolitizovaná a že mezinárodní humanitární právo není v jejich případě vždy dodržováno. Střednědobý a dlouhodobý odhad vývoje bezpečnostní situace v Afghánistánu zahrnuje rostoucí počet deportovaných a masivní návraty uprchlíků z Íránu a Pákistánu. To způsobí vážné problémy již tak křehkým základům afghánské státnosti. Tato krize bude další zátěží pro skomírající afghánské hospodářství. Mnoho lidí nakonec skončí ve výcvikových táborech ozbrojenců, protože už nebudou mít žádnou jinou volbu.