Nejpodceňovanější nebezpečí pro světový mír. Jedna země ztrácí kontrolu nad situací

Celá řada Pákistánců je pyšná na vlastní jaderné zbraně. Jejich výroba byla v posledních desetiletích vnímána jako prvek odstrašení proti indické agresi. Islámábád pracuje v současné době na rozšíření svého nukleárního arzenálu, čemuž se ve svém textu pro časopis The Diplomat věnuje Sajid Farid Shapoo, generál indického policejního sboru.

Psali jsme: Svět se připravuje na válku? Garbačov varuje v magazínu Time Jedna zpráva z USA úplně zapadla: Trump nařídil přezkum ozbrojených sil. Co se chystá?  

Počet jaderných zbraní Pákistánu se zvětšuje nejrychlejším tempem na světě. Množství produkovaného obohaceného plutonia a uranu umožní výrobu dalších 200 nukleárních hlavic v horizontu 5-10 let. Islámábád dnes disponuje 150 hlavicemi. Produkci těchto zbraní provází vysoce znepokojivé skutečnosti. Většina pákistánských jaderných zbraní má totiž taktický charakter, což usnadňuje jejich použití proti menším cílům. Země se navíc nachází v sousedství dalších nukleárních velmocí, Číny a Indie, přičemž především vztah s Novým Dillí je trvale napjatý.

Rizika použití jaderných zbraní

Podle Sajida Shapooa má Pákistán vůli použít taktické jaderné zbraně proti omezenému indickému útoku konvenčními silami. Je to především z důvodu existence strategie tzv. „chladného startu“, v jejímž rámci by mohlo několik indických divizí proniknout z několika směrů hluboko na pákistánské území. Nové Dillí by rychlý postup mohlo následně využít k nekompromisnímu vyjednávání s Islámábádem. Přestože indická armáda tuto strategii oficiálně odmítá, někteří důstojníci její existenci nepopírají.

Navzdory názorové dvojznačnosti Indů, pákistánská armáda považuje strategii „chladného startu“ za oficiální vojenskou doktrínu svého regionálního rivala. Islámábád se na ní snaží odpovědět konceptem „celo-spektrálního“ odstrašení, tj. pokusit se zastavit indický vpád veškerými dostupnými prostředky. Jedním z nich je hrozba asymetrické eskalace konfliktu pomocí taktických jaderných zbraní. Ty by měly být použity proti postupujícím indickým jednotkám po překročení pákistánské hranice. Islámábád se domnívá, že takový krok postup vojenských útvarů zastaví, a navíc Nové Dillí nevyprovokuje k nukleárnímu útoku proti pákistánským městům.

Psali jsme: O tom se Trump musí dozvědět. Svět přehlíží naléhavou hrozbu, tvrdí bývalý velitel NATO Rozšíří Trump seznam zakázaných zemí? Tohle hrozí  

Taktické jaderné zbraně mají schopnost udržovat míru napětí na určité úrovni, jak se například stalo v Evropě v době studené války. To ovšem automaticky neznamená, že se tak stane i v jižní Asii. Teoretická možnost použití taktických jaderných zbraní proti nepříteli na vlastním územím přináší obrovská rizika. V první řadě jde o téměř jisté usmrcení části vlastního obyvatelstva. Plán Islámábádu se také mine účinkem, pokud se Indie přeci jen rozhodne provést nukleární útok proti pákistánským městům. Nakonec není vůbec jisté, že zničení nepřátelských sil taktickými jadernými zbraněmi konflikt ukončí. Protichůdné názory o efektivitě nukleárních hlavic naráží na nedostatek zkušeností s jejich praktickým využitím.

Nejasné bezpečnostní standardy

Pokud má Pákistán indický vpád zastavit taktickými jadernými zbraněmi, musí je udržovat ve stavu neustálé bojové pohotovosti nedaleko hranic. V případě vypuknutí konfliktu by se pro centrální velení mohlo stát obtížným tyto zbraně kontrolovat. Rozhodnutí o odpálení nukleárních hlavic by tak mohl provést některý z méně informovaných důstojníků v napadené oblasti.

Islámábád přesvědčuje celý svět, že došlo k výrazným zlepšením v oblasti zabezpečení jeho jaderných zbraní. Neexistují o tom ale žádné zprávy nezávislých pozorovatelů. Pákistán je známý nejasností svých bezpečnostních standardů a nesdílením jakýchkoliv detailů týkajících se ozbrojených sil. Je tedy prakticky nemožné potvrdit jeho prohlášení o bezpečnosti nukleárního arzenálu.

V pákistánské armádě jsou teroristé

Za posledních pět let došlo k několika útokům na základny, jež údajně skladují pákistánské jaderné hlavice. Letecká základna Kamra u Islámábádu byla třikrát napadena teroristy z organizace Tahrík-e Tálibán-e Pákistán. Problémům musí čelit armáda i z vnitřku. Poslední tři desetiletí jsme mohli být svědky postupné radikalizace části pákistánské armády. Někteří vojáci jsou přesvědčenými džihádisty či udržují pravidelné kontakty s teroristy. To se naplno projevilo v roce 2011, kdy teroristická skupina Brigáda 313 za využití informací od svých kontaktů v armádě zaútočila na námořní základnu Mehran u Karáčí.

Psali jsme: Světu hrozí globální katastrofa. Přední světoví vědci zveřejnili alarmující zprávu Pákistánský ministr pohrozil Izraeli jadernými zbraněmi, popudila ho podvržená zpráva  

Možnost propojení vnějšího a vnitřního nebezpečí vůči pákistánské armádě představuje riziko, že jaderné zbraně skončí v rukou teroristů. Nelze zcela vyloučit, že se nějaký zradikalizovaný důstojník dostane k nukleárnímu arzenálu. Je to možná nejpodceňovanější hrozba světovému míru a regionální bezpečnosti současné doby.

Negativní vztahy mezi většinovým obyvatelstvem a armádou, radikalizace vojáků, domácí teroristická hnutí a rostoucí počet jaderných zbraní dělá z Pákistánu vysoké bezpečnostní riziko na globální i regionální úrovni. Islámábád by si měl uvědomit, že neotřesitelný a spolehlivý bezpečnostní systém je potřeba nejen pro zajištění vlastního nukleárního arzenálu, ale i pro světový mír a bezpečnost.