Armáda USA tápe. Riskuje druhý Vietnam

Kábul - Vedoucí členové armády a vedení zahraniční politiky USA nyní zcela podlehli přesvědčení, že všechny problémy na Středním východě a v jižní Asii musí být řešeny za použití smrtící vojenské síly. Nejnovějším usvědčujícím důkazem jsou slova velitele amerických sil v Afghánistánu, který minulý týden sdělil Senátu, že tisíce dalších amerických vojáků by měli být posláni zpět do Afghánistánu. Podle The National Interest se jedná o dosti krátkozraký přístup, neberoucí v úvahu jinou alternativu, a co je horší, který nemá doslova žádnou šanci na dosažení vytyčených cílů.

Výsledky šestnácti let protipovstaleckých a protiteroristických operací a cvičení zahraničních vojenských jednotek v Iráku a Afghánistánu jsou naprostými selháními a slouží jako přesvědčivé argumenty proti opakování takové strategie. Příznivci protipovstaleckých operací zmiňují „nárůst“ počtu amerických vojáků v roce 2007 v Iráku jako příklad toho, jak správně řízená operace může uspět. Podle The National Interest však tito obhájci pouze dokazují to, že nedokáží vidět za taktické výsledky a nedokáží pochopit, co se v roce 2007 skutečně stalo.

Výrazný nárůst počtu amerických vojáků v Bagdádu byl sice prospěšným faktorem a hrál pozitivní roli v snížení násilí, ale bezesporu nebyl rozhodující. Na konci roku 2006 se sunnitští povstalci začínali hroutit pod tíhou neustávajících útoků ze strany Spojených států, koaličních sil, šíitských milicí a iráckých bezpečnostních sil. Tlak se však změnil na existenční hrozbu, když Al-Káida v Iráku (AQI) - organizace, která měla být přirozeným spojencem sunnitů- obrátila proti nim. Jak zdokumentoval Gian Ventile, sunnitští šejkové poznali, že jejich jedinou šancí na přežití je přidat se k silám USA v boji proti jejich společnému nepříteli AQI. Začal tak program vzájemné spolupráce „Probuzení (Awakening)“, který byl v plném proudu, když dorazil generál David Petraeus příští rok.

Když Petraeus viděl, jak efektivní program je, úspěšně jej rozšířil do dalších oblastí Iráku. Jeho úsilí bylo úspěšné především proto, že sunnitští předáci viděli jeho prospěšnost a věděli, že bez spojení s USA by byli zničeni. Bez toho by nebyli ochotni nikdy spolupracovat s americkými silami. Ve skutečnosti američtí vojáci před navýšením jejich počtu obecně nebyli vnímáni jako užiteční. Při vyhlašování „Probuzení“, šejk Sattar řekl Američanům, že dokud USA brigády budou pomáhat místním stát se řádnými bezpečnostními silami a dovolí jim pracovat v jejich základnách, mohou v nich americké síly zůstat, zatímco jeho kmen bude bojovat. Takové podmínky neexistují  v Afghánistánu dnes, ani v roce 2010, kdy USA prudce navýšily počet vojáků o třicet tisíc, a proto navýšení počtu vojáků v Afghánistánu nevedlo a nepovede k porážce povstání.

Irácký příklad též ukazuje na škody, které může přinést preferování takticky před strategií. Z čistě taktického hlediska bylo navýšení počtu v Iráku úspěchem. Snížená míra násilí poskytla „oddychový čas" pro irácké orgány, aby mohly pracovat na politickém smíru, které v konečném důsledku mělo přinést stabilitu. Ale jakmile byla zbavena hrozby povstání, šíitská vláda využila získaný manévrovací prostor k odstranění většiny svých sunnitských soupeřů. Jejich útlak sunnitů usnadnil vznik IS tři roky po americkém odstoupení z této oblasti.

Tentýž scénář se opakoval v roce 2010, po navýšení počtu vojáků v Afghánistánu. Takticky, nárůst pomohl ubezpečit postavení vlády v Kábulu a vybraných komunikačních linek jinde v zemi. Ze strategického hlediska šlo ale o selhání. Namísto potlačení povstání, ke kterému celá operace směřovala, došlo k jeho zesílení. Úroveň násilí se radikálně zvětšila. Podle OSN počet mrtvých afghánských národních bezpečnostních sil a civilistů dosáhl rekordních výšin v roce 2016. Posláním dalších vojáků do Afghánistánů nic nevyřeší, jen zvýší možnost zabřednutí do permanentní války, varuje The National Interest.

Všechny tyto problémy jsou způsobeny trváním vedoucích armádních představitelů na špatných předpokladech. Podle generála Nicholsona je primární misí amerických vojenských sil zabránit tomu, aby Afghánistán se znovu stal útočištěm teroristů, kteří by následně zaútočili na USA. Podle The National Interest však není, ani nebylo, nic speciálního na Afghánistánu, co by z něj dělalo hrozbu pro USA. Teroristé, kteří zaútočili na USA 11.9., svůj výcvik získali v Německu a na Floridě.

Navíc, terorismus je nyní globálním fenoménem, zapouštějící kořeny v jižní a střední Asii, jiných částech Blízkého východu a v Africe. Pro USA je stejnou hrozbou terorista žijící v Afghánistánu jako terorista z Jemenu, Somálska, Pákistánu, Uzbekistánu a tuctu dalších zemí. Soustředění se na jedno místo zcela odporuje současné světoběžnické povaze terorismu. Opakování taktik, používaných po 11.9., které toto neberou v úvahu, nepochybně povede pouze k tomu, že ohně terorismu se ještě více rozhoří, a to nejenom ve světě, ale v Afghánistánu taktéž, vykresluje temnou budoucnost The National Interest.

Související

Afghanistán, ilustrační fotografie.

Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor

Uplynulo pět let od chaotického stažení amerických vojsk z Kábulu a návratu Hnutí Tálibán k moci. Afghánistán se za tuto dobu proměnil v dějiště jedné z nejzávažnějších lidskoprávních a humanitárních krizí na světě. Přestože Spojené státy během dvacetileté války investovaly do konfliktu obrovské finanční prostředky, v současnosti se země i její obyvatelé ocitli mimo hlavní bod zájmu mezinárodního společenství, a to navzdory hrozícímu hladomoru a plošnému potlačování základních práv.
Afghanistán, ilustrační foto

Tálibán zakázal mobilní telefony

Hnutí Tálibán vydalo plošný zákaz používání chytrých telefonů pro vládní úředníky. Podle analytiků by toto opatření mohlo být předzvěstí budoucích širších restrikcí zaměřených na veškeré obyvatelstvo. Nařízení, které pochází od vojenských soudů Tálibánu, vstoupilo v platnost tento týden a zakazuje používání mobilních telefonů vysoce postaveným i řadovým úředníkům, mudžáhidům i pomocnému personálu.

Více souvisejících

Afghanistán ,  USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

včera

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

včera

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

včera

Petr Pavel

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

včera

Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

včera

Christa Pikeová

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?

Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.

včera

Výhled počasí na příští týden. Meteorologové naznačili, jak bude

Definitivně poslední dny babího léta jsou tady. Důkazem je i předpověď počasí na příští týden, která už s teplotami nad 20 stupňů nepočítá. Odpolední maxima ale stále mohou vystoupat až na 18 °C, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy