Kábul - Vedoucí členové armády a vedení zahraniční politiky USA nyní zcela podlehli přesvědčení, že všechny problémy na Středním východě a v jižní Asii musí být řešeny za použití smrtící vojenské síly. Nejnovějším usvědčujícím důkazem jsou slova velitele amerických sil v Afghánistánu, který minulý týden sdělil Senátu, že tisíce dalších amerických vojáků by měli být posláni zpět do Afghánistánu. Podle The National Interest se jedná o dosti krátkozraký přístup, neberoucí v úvahu jinou alternativu, a co je horší, který nemá doslova žádnou šanci na dosažení vytyčených cílů.
Výsledky šestnácti let protipovstaleckých a protiteroristických operací a cvičení zahraničních vojenských jednotek v Iráku a Afghánistánu jsou naprostými selháními a slouží jako přesvědčivé argumenty proti opakování takové strategie. Příznivci protipovstaleckých operací zmiňují „nárůst“ počtu amerických vojáků v roce 2007 v Iráku jako příklad toho, jak správně řízená operace může uspět. Podle The National Interest však tito obhájci pouze dokazují to, že nedokáží vidět za taktické výsledky a nedokáží pochopit, co se v roce 2007 skutečně stalo.
Výrazný nárůst počtu amerických vojáků v Bagdádu byl sice prospěšným faktorem a hrál pozitivní roli v snížení násilí, ale bezesporu nebyl rozhodující. Na konci roku 2006 se sunnitští povstalci začínali hroutit pod tíhou neustávajících útoků ze strany Spojených států, koaličních sil, šíitských milicí a iráckých bezpečnostních sil. Tlak se však změnil na existenční hrozbu, když Al-Káida v Iráku (AQI) - organizace, která měla být přirozeným spojencem sunnitů- obrátila proti nim. Jak zdokumentoval Gian Ventile, sunnitští šejkové poznali, že jejich jedinou šancí na přežití je přidat se k silám USA v boji proti jejich společnému nepříteli AQI. Začal tak program vzájemné spolupráce „Probuzení (Awakening)“, který byl v plném proudu, když dorazil generál David Petraeus příští rok.
Když Petraeus viděl, jak efektivní program je, úspěšně jej rozšířil do dalších oblastí Iráku. Jeho úsilí bylo úspěšné především proto, že sunnitští předáci viděli jeho prospěšnost a věděli, že bez spojení s USA by byli zničeni. Bez toho by nebyli ochotni nikdy spolupracovat s americkými silami. Ve skutečnosti američtí vojáci před navýšením jejich počtu obecně nebyli vnímáni jako užiteční. Při vyhlašování „Probuzení“, šejk Sattar řekl Američanům, že dokud USA brigády budou pomáhat místním stát se řádnými bezpečnostními silami a dovolí jim pracovat v jejich základnách, mohou v nich americké síly zůstat, zatímco jeho kmen bude bojovat. Takové podmínky neexistují v Afghánistánu dnes, ani v roce 2010, kdy USA prudce navýšily počet vojáků o třicet tisíc, a proto navýšení počtu vojáků v Afghánistánu nevedlo a nepovede k porážce povstání.
Irácký příklad též ukazuje na škody, které může přinést preferování takticky před strategií. Z čistě taktického hlediska bylo navýšení počtu v Iráku úspěchem. Snížená míra násilí poskytla „oddychový čas" pro irácké orgány, aby mohly pracovat na politickém smíru, které v konečném důsledku mělo přinést stabilitu. Ale jakmile byla zbavena hrozby povstání, šíitská vláda využila získaný manévrovací prostor k odstranění většiny svých sunnitských soupeřů. Jejich útlak sunnitů usnadnil vznik IS tři roky po americkém odstoupení z této oblasti.
Tentýž scénář se opakoval v roce 2010, po navýšení počtu vojáků v Afghánistánu. Takticky, nárůst pomohl ubezpečit postavení vlády v Kábulu a vybraných komunikačních linek jinde v zemi. Ze strategického hlediska šlo ale o selhání. Namísto potlačení povstání, ke kterému celá operace směřovala, došlo k jeho zesílení. Úroveň násilí se radikálně zvětšila. Podle OSN počet mrtvých afghánských národních bezpečnostních sil a civilistů dosáhl rekordních výšin v roce 2016. Posláním dalších vojáků do Afghánistánů nic nevyřeší, jen zvýší možnost zabřednutí do permanentní války, varuje The National Interest.
Všechny tyto problémy jsou způsobeny trváním vedoucích armádních představitelů na špatných předpokladech. Podle generála Nicholsona je primární misí amerických vojenských sil zabránit tomu, aby Afghánistán se znovu stal útočištěm teroristů, kteří by následně zaútočili na USA. Podle The National Interest však není, ani nebylo, nic speciálního na Afghánistánu, co by z něj dělalo hrozbu pro USA. Teroristé, kteří zaútočili na USA 11.9., svůj výcvik získali v Německu a na Floridě.
Navíc, terorismus je nyní globálním fenoménem, zapouštějící kořeny v jižní a střední Asii, jiných částech Blízkého východu a v Africe. Pro USA je stejnou hrozbou terorista žijící v Afghánistánu jako terorista z Jemenu, Somálska, Pákistánu, Uzbekistánu a tuctu dalších zemí. Soustředění se na jedno místo zcela odporuje současné světoběžnické povaze terorismu. Opakování taktik, používaných po 11.9., které toto neberou v úvahu, nepochybně povede pouze k tomu, že ohně terorismu se ještě více rozhoří, a to nejenom ve světě, ale v Afghánistánu taktéž, vykresluje temnou budoucnost The National Interest.
Související
Příměří se rozpadá. Pákistán a Afghánistán spolu na hranicích bojují, civilisté prchají
Vraťte nám základnu, nebo se stanou špatné věci, vzkázal Trump Afghánistánu. Tálibán to odmítnul
Afghanistán , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
včera
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
včera
V Turecku se zřítilo letadlo s libyjským náčelníkem generálního štábu. Nehodu nepřežil
včera
Průlom v mírových jednáních? Ukrajina zvažuje vznik ekonomické zóny na východě
včera
Ukrajinské město dalo světu nejslavnější vánoční koledu. Rusové ho srovnali se zemí
včera
Návrat terorismu, válka ve Venezuelu nebo souboj o AI? Co lze čekávat od roku 2026
včera
Předpověď počasí na svátky: Budou letos bílé Vánoce?
23. prosince 2025 21:22
Zákaz tělesného trestání dětí, změny v rozvodech, konec střídavé péče. Co přináší novela občanského zákoníku?
23. prosince 2025 19:58
Fond je neodvolatelný, reaguje Babiš na problémy se střetem zájmů. Nic tím nevysvětlil
23. prosince 2025 19:41
Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo
23. prosince 2025 19:20
Top 5 jídel na silvestrovskou party: rychle a chutně
23. prosince 2025 18:30
Trump jmenoval nového vyslance pro Grónsko. Má obyvatele přesvědčit, aby se připojili k USA
23. prosince 2025 17:26
Trump také sdílí naši lásku k mladým dívkám, píše se v dopise, který zřejmě poslal Epstein
23. prosince 2025 16:13
Ukrajinští muži riskují smrt v horách, aby se vyhnuli frontové linii. Nikdo podle nich už nechce mír
Uprostřed mrazivého prosince čelí Ukrajina kromě ruských raketových útoků také prohlubující se krizi lidských zdrojů. Zatímco se světoví lídři v čele s Donaldem Trumpem pokoušejí vyjednat konec války, tisíce ukrajinských mužů nadále volí riskantní cestu do ilegality, aby se vyhnuli odvodu na frontu. Reportéři CNN v rumunské pohraniční oblasti Maramureš mluvili s těmi, kteří raději riskovali smrt v zasněžených Karpatech, než aby padli v nekonečném konfliktu.
Zdroj: Libor Novák