Prokáže věk, umožní elektronický podpis. Do roku 2030 bude moci mít digitální identitu každý, plánuje EU

Mnohé státy již v současnosti využívají vlastní národní řešení, jako je například náš eDoklad, France Identité ve Francii, MyGov.be v Belgii, mObywatel v Polsku či systémy v Portugalsku a Irsku. Do konce roku 2026 budou muset tyto služby splnit požadavky evropského nařízení eIDAS 2, čímž se fakticky transformují na evropské peněženky digitální identity. Přechod na tyto technologie však s sebou nese i rizika, mezi něž patří hrozba zneužití identity, digitální vyloučení části populace nebo riziko zahraničního vměšování.

Hlavním účelem evropské digitální peněženky je umožnit uživatelům prokazovat totožnost u veřejných i soukromých institucí kdekoli v rámci Evropské unie. Digitální rozhraní má zajistit, že občan jednoho státu bude moci komunikovat s úřady jiné členské země stejně snadno, jako by byl jejím rezidentem.

Peněženka může obsahovat různé typy údajů, od základních osobních informací, jako je jméno, datum narození a státní příslušnost, až po elektronické verze dokladů, jako jsou řidičské průkazy, jízdenky, faktury, diplomy či lékařské předpisy. Uživatelé budou moci díky tomuto nástroji digitálně podepisovat dokumenty pomocí kvalifikovaných elektronických podpisů, které disponují stejnou právní silou jako podpisy vlastnoruční. Systém rovněž umožní vzájemnou interakci mezi lidmi, například při předávání digitální plné moci k volbám během cestování.

Využívání EUDIW nebude povinné, nicméně cílem komise je, aby tento nástroj do roku 2030 vlastnilo 80 procent populace. Každý členský stát musí do konce letošního roku vydat alespoň jednu takovou peněženku. Ta bude prezentována především jako mobilní aplikace, která musí splňovat vysoké standardy zabezpečení a být certifikována v rámci veřejného evropského registru.

Od konce roku 2027 budou mít všechny banky a další subjekty vyžadující silné ověření totožnosti povinnost akceptovat digitální identitu prostřednictvím EUDIW. Samotné vydání a používání peněženky či neprofesionální elektronické podpisy budou poskytovány bezplatně. Konkrétní podmínky si však mohou jednotlivé státy určit samy, přičemž některé nadstandardní služby mohou být zpoplatněny, podobně jako je tomu například u belgického systému Itsme.

Přínos systému spočívá zejména v boji proti podvodům a neoprávněným prohlášením, například při ověřování věku pro přístup k určitému obsahu na internetu. Celý proces administrativních úkonů, jako je například pronájem automobilu, by se mohl plně digitalizovat. Uživatelé získají díky povinnému ovládacímu panelu lepší kontrolu nad tím, jak je s jejich osobními daty nakládáno, a uvidí historii předaných informací.

Nové technologie, například důkazy s nulovými znalostmi, umožní nezletilým prokázat věkovou hranici, aniž by museli odhalit celé jméno nebo datum narození. Poskytovatelé služeb budou muset být registrováni ve veřejném seznamu, což má zajistit vyšší úroveň kontroly nad tímto digitálním ekosystémem.

Hlavní obava uživatelů se týká možnosti, že by se používání EUDIW stalo fakticky vynuceným, což by mohlo vést k vyloučení lidí, kteří nemají přístup k potřebným technologiím nebo je nedokážou ovládat. Dalším rizikem je ochrana soukromí a obava z nárůstu sběru osobních údajů bez vědomí uživatelů. Přestože musí být peněženky certifikovány, neposkytuje to absolutní záruku bezpečnosti, neboť kybernetické útoky se mohou zaměřit na krádeže dat, která jsou v rámci systému verifikována jako pravdivá, což zvyšuje jejich hodnotu pro případné útočníky.

Z pohledu států vyvolává tento systém otázky národní suverenity, jelikož dosud byly pouze státy schopny spolehlivě vydávat doklady totožnosti. Pokud by byly peněženky poskytovány soukromými společnostmi mimo evropské prostředí, zvyšuje se riziko zahraničního vlivu. Aby se naplnil příslib bezpečnějšího digitálního světa, bude nutný efektivní dohled a postihy za případná pochybení subjektů. Zároveň je však nezbytné zachovat alternativu v podobě papírových dokladů, což pomůže zajistit odolnost jednotlivých států v případě kybernetického útoku a umožní občanům svobodně zvolit, zda chtějí digitální peněženku používat či nikoliv.