Asad páchá zvěrstva a musí být svržen? Amerika také není bez viny, konstatuje historik

MAGAZÍN – Zprávy ze Sýrie jsou znepokojivé: prezident Bašár Asad je obviňován ze zabití, zplynování, vlastních lidí, připomíná historik Andrew Bacevich, který přednáší mezinárodní vztahy na Bostonské univerzitě. V komentáři pro server Los Angeles Times dodává, že znepokojivé jsou ovšem i zprávy z Washingtonu a připomíná poznámku Donalda Trumpa: „A co, myslíte si, že je naše země tak nevinná?“

Slova, která vstoupí do dějin

Za pár let, až se otevřou dveře knihovny a muzea prezidenta Trumpa, by měla být výše zmíněná slova v popředí, soudí historik. Doplňuje, že Trump sice výrok pronesl v souvislosti s akcemi Vladimira Putina, ale dá se použít i na jiná zvěrstva, přičemž v sobě nese značnou moudrost, ačkoliv pochází z toho nejméně pravděpodobného zdroje.    

Většina Američanů podle Baceviche nevidí Trumpa jako studnici hlubokých pravd. „Dokonce předtím, než formálně vstoupil do politiky, si získal oprávněnou reputaci vulgárního provokatéra. I nyní je hodně slov, které říká či tweetuje, holý nesmysl,“ nebere si servítky expert. Uvádí, že pokud má hovořit bez přípravy, je prezident většinou mimo, pravidelně a zřejmě záměrně si protiřečí a i George W. Bush se ve srovnání s ním jeví jako velký myslitel.

Trumpova otevřené přiznání, že Amerika není zcela nevinná, však může mít potenciálně velký dopad na politiku USA, jelikož prezident je ostatně vrchní velitel s pravomocí rozhodnout o nasazení vojenské síly Spojených států, konstatuje odborník. Argument, že využití síly v mezinárodní politice znamená jasné provinění, je podle něj známý, jelikož i morálně ospravedlnitelné akce, jako například osvobozování Evropy od nacismu, zahrnují problematické aspekty.

„Jen zřídka, pokud někdy, to úřadující prezident řekl tak otevřeně,“ pokračuje Bacevich. Poukazuje, že ani Franklin Roosevelt se neomluvil za strategické bombardování německých měst během druhé světové války a pokud měl nějaké výčitky ohledně smrti desítek tisíc civilistů, nechával si je pro sebe, stejně jako jeho nástupci. To se nyní změnilo, deklaruje historik s tím, že Trump, jak je u něj zvykem, se opovážil říct nahlas to, co jiní přejdou mlčky: Amerika, je ve skutečnosti všechno, jen ne nevinná.

Spojené státy dnes odsuzují záměrné zabíjení civilistů ve válce, avšak v minulosti jich zabily mnohem více než Asad, deklaruje akademik. Za možný důvod tohoto posunu v oficiálním myšlení považuje nárůst váhy morálních hledisek ve stále osvícenější éře; za alternativu pak označuje výhodnost zdůrazňování nedotknutelnosti civilistů zemí, která si za ohromné náklady pořídila úchvatný arzenál přesných zbraní.   

„Jelikož dokážeme lépe mířit, chceme tuto výhodu zužitkovat. Takže jako bývalí vykonavatelé kobercového bombardování nyní káráme každého, kdo si dovolí shazovat barelové bomby z vrtulníků,“ píše odborník. Vysvětluje, že jak se změnilo Amerikou preferované vedení války, měnily se i normy, jichž se američtí politici formálně drží, byť tento proces sám o sobě není až tak nevinný.

Víza, ne bomby

Každý člověk, který to s morálkou myslí vážně, si v souvislosti s nesrovnalostí mezi nedávnými prohlášeními a skutečnými činy USA položí otázku, zda by Spojené státy neměly předložit důkaz o Asadově opětovném použití chemických zbraní proti vlastnímu lidu, deklaruje Bacevich. Sám se ptá, co je povinností pro „ne zcela nevinnou zemi“. Tím, že připsal toto zvěrstvo „slabosti a nerozhodnosti“ svého předchůdce, Trump naznačuje, že Amerika má jistou povinnost, byť doposud neprojevoval tendenci podle toho jednat, podotýká expert.    

Vinit Obamu je podle historika čistě politická výmluva. „Existoval snad lepší postup, morální a efektivní zároveň?“ táže se odborník. Deklaruje, že Asad je pochopitelně zvláště odsouzeníhodný despota, jakým byl irácký Saddám Husajn. Avšak i pokud vezmeme vážně morální argumenty pro svržení Husajna, nasazení síly k tomuto účelu skončilo obří katastrofou a náklady silně předčily přínos, tvrdí Bacevich. Připomíná, že i dnes Iráčané platí velkou cenu za pošetilost a aroganci Bushovy administrativy a stejnou katastrofou skončilo i svržení dalšího odsouzeníhodného despoty, Muammara Kaddáfího v Libyi, které jde na vrub Obamovy administrativy.  

„Morálně i strategicky, nasazení násilí jako protilátky vůči arabské represi se ukázalo jako chyba. Tudíž, každý, kdo navrhuje, aby do toho Spojené státy šly znovu, tentokrát proti Asadovi, by měl dlouho a tvrdě přemýšlet,“ nabádá expert. Tvrdí, že na Blízkém východě není nutná další válka, jelikož tento přístup zkrátka nefunguje, a lepší by bylo pokusit se o německý model.

Pokud srovnáme přístup USA z Rooseveltových dob s Hitlerovým Německem, jako vítěz jasně vyjdou Spojené státy, na rozdíl od srovnání současné americké politiky s chováním německé kancléřky Angely Merkelové, konstatuje historik. Připomíná, že německá odpověď na utrpení Syřanů v děsivé občanské válce byla zcela jednoduchá – poskytnutí azylu utečencům. Německo tím podle akademika zachránilo doslova stovky tisíc životů a Spojené státy mohly učinit to samé, pokud by chtěly.

„Syřané potřebují nikoliv více bomb, ale více víz,“ píše Bacevich. To je podle něj způsob jak se USA mohou vypořádat se svou ne zcela nevinnou minulostí. 

Související

Kongres USA

Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají

Týden před doplňovacími volbami do amerického Kongresu ukazuje nový celostátní průměr průzkumů veřejného mínění CNN Poll of Polls, že Demokratická strana si drží náskok přibližně devíti procentních bodů. Tento ukazatel sleduje takzvané generické hlasování, které měří preference voličů pro jednotlivé politické strany v kongresových okrscích napříč Spojenými státy.
Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že v nadcházejících doplňovacích volbách do Kongresu přijme výsledky hlasování za předpokladu, že budou probíhat poctivě, čímž opět otevřel debatu o důvěře v americký volební systém. Toto vyjádření zaznělo v době, kdy kampaň před klíčovým listopadovým dnem láme historické rekordy ve výdajích na reklamu a kdy miliony voličů již odevzdaly své hlasy v rámci předčasného hlasování napříč Spojenými státy.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) ,  Donald Trump ,  Sýrie ,  Německo

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 11 minutami

Izrael, Jeruzalém

Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu

První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.

před 1 hodinou

Kongres USA

Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají

Týden před doplňovacími volbami do amerického Kongresu ukazuje nový celostátní průměr průzkumů veřejného mínění CNN Poll of Polls, že Demokratická strana si drží náskok přibližně devíti procentních bodů. Tento ukazatel sleduje takzvané generické hlasování, které měří preference voličů pro jednotlivé politické strany v kongresových okrscích napříč Spojenými státy.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že v nadcházejících doplňovacích volbách do Kongresu přijme výsledky hlasování za předpokladu, že budou probíhat poctivě, čímž opět otevřel debatu o důvěře v americký volební systém. Toto vyjádření zaznělo v době, kdy kampaň před klíčovým listopadovým dnem láme historické rekordy ve výdajích na reklamu a kdy miliony voličů již odevzdaly své hlasy v rámci předčasného hlasování napříč Spojenými státy.

před 4 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.

před 5 hodinami

Flavio Bolsonaro

Poražený Bolsonaro dostal zákaz opustit zemi. Úřady mu zabavily pas

Porážka v prezidentských volbách přinesla brazilskému krajně pravicovému senátorovi Fláviu Bolsonarovi okamžité právní důsledky, když mu nejvyšší soud nařídil odevzdat cestovní pasy a zakázal mu opustit zemi. Toto opatření následovalo jen několik hodin poté, co v nedělním druhém kole souboje o hlavu státu podlehl levicovému kandidátovi a vítězi voleb Luizu Ináciu Luu da Silvovi.

před 6 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Jak americké volby do Kongresu ovlivní Evropu?

Nadcházející americké doplňovací volby do Kongresu budí mimořádnou pozornost v Evropě, kde političtí představitelé bedlivě sledují, jaký dopad bude mít obměna zákonodárného sboru na budoucí transatlantické vztahy, bezpečnostní záruky a obchodní politiku. 

před 7 hodinami

Luiz Inácio Lula da Silva, autor: Esteban Collazo

Lula da Silva přepsal politickou mapu Brazílie. Vítězstvím ve volbách to ale neskončilo

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva dosáhl historického a nečekaného volebního vítězství, když v nedělním druhém kole prezidentských voleb porazil pravicového kandidáta Flávia Bolsonara, syna vězněného exprezidenta Jaira Bolsonara. Osmdesátiletý levicový politik tak po dramatickém obratu zajistil pro sebe a svou stranu čtvrtý mandát v čele jihoamerické země, čímž překonal dosavadní politické předpoklady.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Snaha o ovlivnění voleb? Trumpova administrativa se pokusila donutit Kalifornii zneplatnit desítky tisíc hlasů

Federální odvolací soud zamítl bezprecedentní pokus administrativy prezidenta Donalda Trumpa donutit Kalifornii, aby zrušila hlasy 20 000 lidí, o kterých tvrdí, že by mohli být cizinci. Federální vláda tvrdila, že tyto hlasy by mohly patřit osobám, které nejsou občany Spojených států. Soudní rozhodnutí tak prozatím chrání průběh probíhajícího hlasování v nejlidnatějším americkém státě.

před 9 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová: Putin žádný zájem o mír nemá, Ukrajina očekává brutální zimu

Evropští ministři obrany a představitelé Evropské unie varovali na pondělním zasedání v Paříži, že Ukrajinu čeká velmi náročné období a ruský prezident Vladimir Putin neprojevuje reálný zájem o mír. Zasedání bezpečnostní skupiny E5, která sdružuje Francii, Velkou Británii, Německo, Polsko a Itálii, se zúčastnila také šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová a eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius. Setkání se konalo v sídle francouzského ministerstva ozbrojených sil.

před 9 hodinami

Ilustrační foto

Tajemství barvy očí: Proč vás slunce oslepuje násobně víc?

Máte modré nebo zelené oči? V tom případě vám přijde hodně povědomé to, že když vyběhnete z domu na letní slunce, rychle začnete sahat po slunečních brýlích, protože to zkrátka nezvládnete. Světlé oči obsahují méně pigmentu než tmavé a citlivost na světlo s tím může souviset. Jak se s tímto problémem co nejjednodušeji poprat?

před 10 hodinami

Benjamin Netanjahu

Izraelským volbám dominuje téma bezpečnosti. Průzkumy ale Netanjahuovi nejsou nakloněny

Izraelští voliči dnes zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejvýznamnějších a nejdůslednějších voleb v moderní historii země. Hlasování přichází poprvé od tragických událostí ze sedmého října roku 2023, kdy při útocích Hamasu zahynulo přibližně dvanáct stovek lidí. Současný premiér Benjamin Netanjahu usiluje o zisk nového mandátu v čele vlády navzdory probíhajícímu korupčnímu procesu a sílící mezinárodní izolaci státu.

před 10 hodinami

Donald Trump

Trump před volbami vyostřuje rétoriku. Napadá i rodiny protikandidátů

Americký prezident Donald Trump čelí ostré kritice kvůli tomu, že ve svých nedávných výrocích spojil teroristické útoky z 11. září 2001 s demokratickým kandidátem do Senátu Abdulem El-Sayedem. Tento incident se odehrál během předvolebního shromáždění v americkém státě Michigan. Podobné rétorické útoky vyvolaly vlnu pobouření napříč politickým spektrem.

před 11 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí raket do Patriotů

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí deseti procent jejich stávajících zásob protiraketových systémů Patriot a IRIS-T. Tento krok má pomoci zemi čelit nadcházejícím ruským útokům během nadcházejícího zimního období. Kyjev nabízí výměnu za budoucí dodávky munice, na které má již uzavřené oficiální smlouvy.

před 12 hodinami

Palestina

Jak mohou výsledky voleb v Izraeli změnit Palestinu?

Výzkumník Joshua Yaphe a ředitel Dubajského centra pro výzkum veřejné politiky Mohammed Baharoon ve své analýze publikované Centrem pro národní zájem tvrdí, že se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa po volbách v Izraeli pravděpodobně vrátí k vizi nazvané „Mír k prosperitě“. Cílem tohoto plánu je modernizace palestinské ekonomiky a přesunutí pozornosti od obtížné obnovy Pásma Gazy k novým možnostem na Západním břehu Jordánu.

před 13 hodinami

před 13 hodinami

Izrael, ilustrační foto

V Izraeli se otevřely volební místnosti. Začalo rozhodování o osudu Netanjahua

V Izraeli byly v úterý ráno otevřeny volební místnosti v rámci jedněch z nejvýznamnějších voleb v historii země. Voliči opět řeší známou otázku, zda by měl v úřadě setrvat dosavadní premiér Benjamin Netanjahu. Tyto volby jsou prvním celostátním hlasováním od teroristického útoku Hamasu z 7. října 2023. Současné hlasování tak představuje pro mnoho občanů první příležitost k vyjádření postojů vůči dosavadnímu vedení.

před 15 hodinami

včera

včera

Pavel počtvrté udělí vyznamenání. Politici mu navrhli umělce, sportovce i Zemana

Česko vstoupilo do týdne, v němž si připomene vznik samostatného československého státu v říjnu 1918. Zraky lidí budou ve středy upřeny i na Pražský hrad, kde se prezident Petr Pavel chystá předávat státní vyznamenání. Může dát i na doporučení členů obou parlamentních komor. Poslanci a senátoři také letos navrhli mnoho zajímavých jmen. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy