Pokud se situace na Blízkém východě neuklidní, čeká nás třetí světová válka, varuje prestižní magazín

Magazín Foreign Policy upozorňuje, že Katar se od ostatních států Perského zálivu lišil svým vstřícnějším postojem k v regionu nenáviděném Íránu. Právě otázka vztahů Kataru s Íránem se stala jedním z důvodů rozpoutání krize. 24. května oficiální zpravodajská agentura uveřejnila zprávu, ve které se citoval emír Tamim bin Hamad al-Thani. Ten měl údajně říci, že: „Neexistuje žádný důvod, pro arabské nepřátelství vůči Íránu." Katarská vláda vydala prohlášení, že agentura byla napadena hackery a jedná se tedy o falešnou zprávu. Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty (SAE) zablokovaly internetový přístup na katarská média, takže toto oficiální popření nelze přečíst. Podle těchto států je údajná falešná zpráva opravdová a blízkost Kataru a Íránu má dosvědčovat i oprávnění Íránu, aby Katar využíval tři jeho přístavy pro import jídla.

Vztahy mezi Katarem a okolními státy, zvláště Saúdskou Arábií a SAE, jsou už dlouho napjaté. Ačkoliv Katar i Saúdská Arábie mají shodnout státní ideologii (wahhábismus), obě země na sebe pohlížejí s nevraživostí. Zatímco Saúdská Arábie přisuzuje Kataru roli regionálního buřiče, Katar obviňuje království, že dává wahhábismu špatné jméno (ženy v Kataru mohou řídit a cizinci mohou pít alkohol). SAE kritizují Katar za to, že dává útočiště Muslimskému bratrstvu, které je v SAE zakázáno. Totéž je problémem pro Egypt. Jemen udává jako důvod přerušení spojení s Katarem údajnou podporu jemenských rebelů.

Katar si svoji pověst buřiče vysloužil svojí podporu různých protirežimních skupin, jako právě bylo Muslimské bratrstvo, během tzv. Arabského jara. Na rozdíl od svých sousedů poskytl Katar svou podporu odstranění autoritářských režimů v Egyptě a Tunisku. Tato podpora byla poměrně často vedena prostřednictvím islamistických stran připravených získat moc v demokratických volbách, jako bylo Muslimské bratrstvo v Egyptě a hnutí Ennahda v Tunisku. Pokud se vezme v úvahu i to, že vůči mnoha režimům velmi kritická stanice Al-Džazíra byla spuštěna v roce 1996 v Kataru, není proto překvapivé, že Katar začal být umisťován do tábora proti- establishmentu.

Al-Džazíra vnáší otázku, proč Saúdské Arábie a SAE „nepotrestala“ Katar za jeho aktivity už dřív, ale až teď, když Muslimské bratrstvo je takřka všude potlačeno a Arabské jaro už nikterak neovlivňuje region. Jako nepravděpodobnější odpověď uvádí to, že Saúdská Arábie i SAE využily pláštíků boje s terorismem, aby potlačily jakoukoliv nezávislou opozici v regionu a prosadily svoji vizi pro Blízký východ. Podle Al-Džazíry Trump  podporu těchto opatření ukázal, že štítek „terorismus“ je primárně nástrojem zahraniční politiky USA a jejích spojenců. Odbornice na Blízký východ, Marwa Osmanová, uvedla pro stanici RT, že celá situace je ukázkou dvojích standardů. Saúdská Arábie je podle ní mnohem výše na listu zemí, které podporují terorismus, jak má dokládat nevydaná a široce diskutovaná zpráva britské vlády, a proto je od Saúdské Arábie pokrytecké, že zrovna ona kritizuje Katar za šíření terorismu.

Světová válka na obzoru? 

Katar nicméně není úplně osamocený. Spojencem Kataru je Turecko, jehož parlament urychlil legislativu umožňující tureckým vojákům nasazení na základně v Kataru. Možná ještě důležitějším hráčem je Írán, který obvinil Saúdskou Arábii, že stojí za teroristickými útoky na parlament a mauzoleum ajatolláha Rúholláha Chomejního. Nelze proto od něj očekávat, že by se zdráhal přispěchat Kataru na pomoc proti svému oponentovi, upozorňuje Huffington Post.

Foreign Policy připomíná, že Katar má nejvyšší výnos na obyvatele na planetě. Po Íránu má emirát největší zásoby zemního plynu na světě a je obrovským vývozcem na trhy, rozprostírající se od Británie až po Japonsko. Je také hostitelem amerických leteckých sil na gigantické letecké základny al-Udeidz a velitelským centrem americké kampaně proti Islámskému státu. USA si tento strategický potenciál uvědomují a pečlivě žehlí Trumpovy výroky proti Kataru. Samotný Trump otočil a řekl, že si přeje jednotu států Perského zálivu. Podle Foreign Policy je naprosto klíčové, aby Washington dokázal rivaly přivést k rozumu. Jinak, varuje, hrozí, že Katar bude druhým Sarajevem, místem, kde se rozpoutala další světová válka.