Jako z hollywoodského trháku: Operace Entebbe byla nejúspěšnější protiteroristická akce v historii

Na úspěch akce, která se stala významným precedentem v boji proti terorismu (i ve zdánlivě beznadějných podmínkách lze neustoupit a situaci úspěšně vyřešit silou), měla rozhodující vliv zejména vynikající příprava a moment překvapení. Letadlo francouzské společnosti Air France, které letělo s 260 lidmi na palubě z Tel Avivu do Paříže, bylo před 40 lety, 27. června 1976, uneseno v Aténách teroristy do Entebbe.

Operace byla navíc úspěšně završena právě v den, kdy USA slavily 200. výročí vyhlášení nezávislosti. Tehdejší izraelský stálý zástupce v OSN a pozdější prezident Izraele Chaim Herzog při zasedání Rady bezpečnosti OSN řekl: "Jsme pyšní, že malá země jako Izrael mohla dokázat, že pro ni jsou lidská důstojnost, lidský život a svoboda nejdražším statkem. Jsme hrdí nejen na záchranu více než stovky nevinných lidí, mužů, žen i dětí, ale na to, že jsme vykonali důležitou akci na obhajobu lidské svobody."

Vše začalo v Aténách 27. června 1976. Zde bylo krátce po odletu ve 12:30 místního času uneseno letadlo společnosti Air France na lince Tel-Aviv-Paříž s 248 cestujícími a dvanáctičlennou posádkou. Čtyři teroristé - dva Palestinci z frakce Lidové fronty pro osvobození Palestiny (PFLP), kterou vedl vystudovaný lékař a vyhlášený únosce letadel a terorista Vádí Haddád, a německá dvojice předstírající, že tvoří manželský pár, která měla blízko k německé teroristické skupině Baader-Meinhofová - přinutili změnit směr do libyjského Benghází. Odtud letadlo po natankování odletělo do Entebbe v Ugandě, v jejímž čele stál tehdy jeden z nejbrutálnějších diktátorů, Idi Amin - Řezník z Kampaly.

V Entebbe přistálo letadlo 28. června v 3:15 místního času, ke čtyřem únoscům se připojili další tři teroristé na čele s Wilfriedem Bösem. Požadovali propuštění 40 palestinských teroristů vězněných v Izraeli a dalších 13 držených v káznicích v Keni, Francii, Švýcarsku a Německu. Neizraelští a nežidovští rukojmí byli propuštěni (30. června přiletěli do Paříže), 103 Izraelců či Židů bylo soustředěno v letištní hale. Teroristé vyhrožovali: pokud Izrael jejich požadavky do 48 hodin nesplní, zabijí všechny rukojmí. A Idi Amin navíc požadavky únosců podpořil.

Situace vypadala bezvýchodně. Izrael, který vždy odmítal s teroristy vyjednávat, kontaktoval Mezinárodní výbor Červeného kříže, aby vyjednávání zprostředkoval. Vleklá jednání však byla jen zastíracím manévrem k získání času: současně probíhalo cvičení speciální jednotky na maketách budov letiště, bleskově postavených v Negevské poušti. Letiště Entebbe bylo totiž postaveno izraelskou firmou Solel Boneh, která ihned dala k dispozici konstrukční plány. Další informace o počtu teroristů, zbraních či zapojení ugandské armády přišly od propuštěných cestujících v Paříži.

Pak se Izrael rozhodl k akci. Velitelem operace Entebbe (původně operace Kulový blesk, později přejmenovaná na operace Jonatan, podle jediného Izraelce, který při ní zemřel) byl generál Dan Šomron. Třetího července vzlétla z letecké základny v Šarm aš-Šajchu na Sinajské poušti čtyři dopravní letadla typu Herkules. V jednom, které bylo upraveno jako polní nemocnice, byly týmy vojenských mediků, v druhém bylo speciální izraelské komando. Byl tam i džíp se třemi muži v ugandských uniformách a černý mercedes, podobný automobilu Idiho Amina. Záměrem bylo, aby si teroristé i ugandská posádka letiště mysleli, že přiletěl Idi Amin, aby sám na místě situaci zhodnotil.

Letadla letěla z Šarm aš-Šajchu do asi 5000 kilometrů vzdáleného Entebbe Rudým mořem a poté přes Džibutsko, Etiopii a Keňu bez jakékoli kontroly ze země a velmi nízko, aby je nemohly zachytit radary. V Entebbe přistály po sedmi hodinách letu večer ve 23:01.

Akce proběhla poměrně hladce a trvala necelou hodinu. Izraelské komando vtrhlo do budovy, rychle zneškodnilo všech sedm únosců a začalo nakládat rukojmí do letadla za občasné palby ugandských vojáků. Při akci bylo osvobozeno všech 103 rukojmích (tři byli ale zastřeleni), padl však velitel izraelského komanda Jonatan Netanjahu (bratr nynějšího premiéra Benjamina Netanjahua). Při operaci také zahynulo 35 ugandských vojáků a Izraelci zničili 11 ugandských letadel. Z Entebbe letadla odletěla ve 23:52 do keňského Nairobi k doplnění paliva a poté zpět do Izraele.

V Izraeli, kam letadla přiletěla 4. července krátce před polednem, propukly bouře nadšení. I západní svět reagoval s neskrývaným obdivem a tehdejší lídr izraelské opozice Menachem Begin řekl premiéru Jicchaku Rabinovi: "Dobrá práce, pane premiére."

Nikdo tehdy Izraeli porušení mezinárodního práva (státní suverenity Ugandy a vzdušných prostorů několika afrických států) nevyčítal a ani Rada bezpečnosti OSN nepřijala k operaci žádnou rezoluci.

O operaci byli natočeny již tři filmy, dva americké (Operace Blesk a Vítězství v Entebbe) a jeden izraelský (Operace Entebbe). V roce 2018 by měl vstoupit do kin film Entebbe, který se bude věnovat rovněž této tématice.