Irbíl - Tělo někdejšího iráckého prezidenta Džalála Talabáního bylo dnes ráno přepraveno z Německa do jeho rodiště v Sulajmáníji v iráckém Kurdistánu. Na letiště přišly desítky tisíc lidí a dav na tři hodiny zablokoval průvod, v němž mělo být tělo přepraveno do mešity.
Na pohřeb přijeli také kurdští a iráčtí politici, avšak Bagdád vznesl protest proti tomu, že rakev byla pokryta kurdskou, nikoli iráckou státní vlajkou.
Talabání, který byl původem Kurd, stál v čele Iráku v letech 2005 až 2014 a platil za osobnost udržující rovnováhu vztahů mezi ústřední vládou v Bagdádu, v níž dominují šíité, a Kurdy. Ve věku 83 let zemřel v úterý v Německu, kde strávil poslední roky svého života.
Mohutný dav byl také u sulajmáníjské mešity a cestu pro rakev musel pomáhat mezi lidmi klestit jeden z Talabáního synů. Mnoho lidí v davu plakalo a vrhalo se na automobil s rakví s voláním "Ještě chvíli".
Na letišti byl před přistáním letadla položen červený koberec, z letadla vystoupila Talabáního manželka a jejich dva synové. V bílých stanech pro významné hosty byl kurdský prezident Masúd Barzání, předseda kurdské vlády Ničirvan Idrís Barzání, zástupci syrských, tureckých a íránských Kurdů a rovněž íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf. Z iráckých představitelů na pohřeb přijeli irácký prezident Fuád Masúm, ministr vnitra Kásim Aradží a také předseda parlamentu Sálim Džabúrí.
Talabání zemřel jen několik dní po referendu, v němž se iráčtí Kurdové 25. září vyslovili pro nezávislost kurdské autonomie a několika dalších regionů, které obývají. To přispělo k výraznému zhoršení vztahů mezi Irbílem a Bagdádem.
Související
Zemřel bývalý irácký prezident Džalál Talabání, původem byl Kurd
Džalál Talabání , Irák , Kurdové
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek