Sebevražedné útoky v roce 2017: pokles na Blízkém východě, vzestup v Africe a vyšší podíl žen

Tel Aviv - Sebevražedné útoky jsou jednou z nejbezpečnější „zbraní“ v teroristickém arzenálu. Jen s obtížemi jim lze zabránit a jejich dopad může být značný. Zvláště s možnostmi, které teroristům poskytuje snadná dostupnost smrtícího vybavení, je možné velmi snadno uskutečnit sebevražedný útok, což z nich činí v poměru „výkon/cena“ jednu z nejoblíbenějších vražedných taktik. Nicméně, podle izraelského Institutu národních bezpečnostních studií (INSS) v roce 2017 došlo k významnému poklesu počtu sebevražedných útoků.

Institut, který vydává zprávy o počtu teroristických útoků každý rok, přiznává, že je velmi těžké relevantně zhodnotit, kolik přesně sebevražedných útoků se uskutečnilo v jednotlivých letech. Zvláště v těch oblastech, kde probíhá válka, jako tomu je v Sýrii či Iráku, je dosti obtížné získat věrohodná data. Islámský stát sice zveřejňuje údaje o jím uskutečněných sebevražedných útocích – jen v Iráku a Sýrii jich měl provést 771 – ale tyto čísla jsou zřejmě účelově přehnaná za účelem propagandy.

Výzkum INSS započítal jen ty útoky, které byly ověřeny nejméně dvěma různými nezávislými zdroji, přičemž koordinovaný sebevražedný útok na několik sousedních cílů je posuzován jako jediný útok. INSS zjistil, že v roce 2017 bylo ve 23 zemích po celém světě provedeno 348 sebevražedných útoků, za kterými stálo okolo 623 teroristů. Z nich 137 bylo ženského pohlaví. Za oběť útokům padlo přibližně 4 310 osob a 6 700 osob bylo zraněno.

Ve srovnání s ostatními roky se ukazuje, že počet sebevražedných útoků v roce 2017 klesl. Celkově je nejnižší od roku 2013, kde bylo provedeno 308 sebevražedných útoků. Jejich vrchol přišel v roce 2014, kdy jich bylo uskutečněno 592 – jednalo se o rok, kdy byl vyhlášen IS, který si brzy získal nechvalnou proslulost. Alarmující číslo se snížilo v následujícím roce (452), aby zase o lehce stouplo v roce 2016 (469).

Stejně jako v předchozích letech byl i v roce 2017 hlavním strůjcem útoků IS, jenž byl přímo či nepřímo odpovědný za 220 sebevražedných útoků – přibližně 63% všech sebevražedných útoků na celém světě. V roce 2016 však byl o něco aktivnější – spáchal 332 sebevražedných útoků (70% celosvětově).  Al-Káida a její přidružené subjekty na celém světě byly odpovědné za 87 sebevražedných útoků (25%). Ačkoliv též v porovnání s rokem 2016 se též jednalo o pokles ohledně množství uspořádaných útoků (106), Al-Káida posílila ohledně celosvětového podílu na sebevražedných útocích (22,5%).

Celkově islámský salafistický terorismus stál za 313 sebevražednými útoky v roce 2017, tj. 90% všech útoků tohoto typu celosvětově. K ostatním zaznamenaným a ověřeným útokům se nikdo nepřihlásil a je tedy možné, že v jejich případě odpovědnost padá na hlavu tohoto ideologického proudu, s výjimkou dvou sebevražedných útoků, kterých se dopustili houští rebelové v Jemenu a Strana kurdských pracujících (PKK) v Turecku, které nejsou s hnutím spojeny.

Znepokojivé trendy

Hlavní oblastí, kde k útokům docházelo, zůstal jako v předchozích letech Blízký východ. Nicméně v roce 2017 došlo k výraznému poklesu počtu sebevražedných útoků ve srovnání s rokem 2016 o přibližně 54,5%  (z 298 na 135). Přičítat to lze značnému oslabení IS. Nejvyšší počet sebevražedných útoků (přibližně 64) byl proveden v Iráku, následovaný Sýrií (asi 40). Dodatečné sebevražedné útoky byly provedeny v Jemenu (11), v Egyptě (10), v Libanonu (2), v Saúdské Arábii (2) a v Turecku (1). INSS poznamenává, že v pásmu Gázy v tento roku poprvé došlo k sebevražednému útoku, který byl zacílen proti Neizraelcům – salafistický aktivista se odpálil, když se jej ozbrojené síly Hamánu pokoušely zatknout na hraničním přechodu.

Zatímco na Blízkém východě docházelo k poklesu, v Asii a Africe. Zatímco v roce 2016 došlo v Africe k 86 sebevražedným útokům (18% celosvětově), v roce 2017 číslo vystoupalo na 112 útoků (32%) – nárůst o 30%. V Asii teroristé uskutečnili 83 sebevražedných útoků v roce 2016 (17,5%) a 101 (29%) v roce 2017. Svědčí to vzrůstající přítomnosti skupin, které se identifikují s některou s islamistických teroristických skupin. Tyto skupiny vedou boje i mezi sebou – např. v západní Africe bojuje na Al-Káidu navázaná Aš-Šabáb s na IS napojenou Boko Haram, v Pákistánu a Afghánistánu soupeří IS o moc s Tálibánem. Za zmínku též stojí, že v roce 2017 poprvé proběhl teroristický útok v Íránu od roku 2012.

Jedním z nejvýraznějších a velmi znepokojivých trendů teroristických útoků v roce 2017 byla zvýšená aktivita žen, včetně mladých dívek. V roce 2015 se na sebevražedných útocích podílelo 118 žen a v roce 2016 to bylo 77 žen. 137 žen v roce 2017 představuje největší počet ženských sebevražedných atentátnic od doby, co se ženy začaly účastnit sebevražedných útoků. Celkově v roce 2017 uspořádaly v 6 zemích 61 sebevražedných útoků, při kterých zahynulo 333 lidí.

INSS podotýká, že číslo může být dokonce větší. Např. během osvobozování Mosulu bylo hlášeno 38 sebevražedných atentátnic, INSS ale podle svých záznamů měl ohlášeno jen 7 sebevražedných útoků provedených ženami. Ženské atentátnice byly využívány především nigerijskou skupinou Boko Haram (126 žen).    

Související

NATO

Závěry summitu NATO. Deklarace zmiňuje Rusko, Ukrajinu i Írán

Letošní summit NATO v turecké Ankaře dospěl ke svému konci. Lídři členských zemí, k nimž patří i Česko, si znovu přislíbili pomoc v případě napadení. Rusko bylo označeno za hrozbu, jím napadená Ukrajina se může těšit na další podporu ze strany aliančních spojenců. V závěrečné deklaraci se zmiňuje také Írán. 

Více souvisejících

Terorismus Islámský stát (IS)

Aktuálně se děje

před 50 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Fotbalová Sparta hlásí vytouženou posilu. Přivedla bratrance Erlinga Haalanda

Vedení fotbalové Sparty v čele se sportovním ředitelem Tomášem Rosickým bylo sparťanskými fanoušky během letní přípravy kritizováno za nedostatečné posilování kádru. Až těsně před začátkem nového ročníku Chance ligy 2026/27 přišla z pražské Letné tolik očekávané zpráva o opravdu zvučné a silné posile. Spekulovalo se o ní několik posledních dní, až v sobotu během dopoledne přišlo potvrzení. Na Letnou míří norský útočník Jonatan Braut Brunes z polského Krakówa. Mělo by jít o rekordní přestup v historii Sparty.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Hasiči zasahují u požáru u Velhartic na Klatovsku. (25.7.2026)

Na Klatovsku hoří les. Platí třetí stupeň poplachu

Hasiči od sobotního odpoledne zasahují u rozsáhlého požáru lesa u Velhartic na Klatovsku. Vyhlášen byl třetí stupeň poplachu, profesionálům pomáhají i dobrovolní hasiči. Událost se prozatím obešla bez zranění. 

včera

včera

Očkování, ilustrační fotografie.

Česko chce zlepšit proočkovanost proti chřipce. Inspiraci bere ze zahraničí

Česko dlouhodobě patří mezi země s nízkou proočkovaností proti chřipce. Očkování využije každoročně jen kolem 8 % obyvatel. Ministerstvo zdravotnictví proto připravuje legislativní návrh, který by za jasně stanovených podmínek umožnil očkování proti chřipce také v lékárnách. Cílem je nabídnout lidem další možnost, jak se nechat očkovat, zlepšit dostupnost této osvědčené formy prevence a přispět ke zvýšení proočkovanosti. Návrh je nyní v meziresortním připomínkovém řízení.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Ukončování reprezentačních kariér nebere konce. V národním týmu nebude pokračovat Zelený

V pořadí již pátý český fotbalista oznámil konec reprezentační kariéry od doby, co český fotbalový tým neslavně skončil na nedávném fotbalovém světovém šampionátu v zámoří. Po Patriku Schickovi, Tomáši Holešovi, Václavu Černém a Vladimíru Daridovi nebude dále v reprezentační kariéře pokračovat obránce Jaroslav Zelený. Jak uvedl tento třiatřicetiletý obránce pro sparťanský klubový web, nastal prý čas předat reprezentační štafetu mladším.

včera

včera

Babiš jednal s černohorským premiérem o evropské integraci a obranné spolupráci

Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal v pátek v Kramářově vile předsedu vlády Černé Hory Milojka Spajiće. Společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem a místopředsedou vlády a ministrem obrany Jaromírem Zůnou jednali o pokračování integračního procesu Černé Hory směrem k členství v Evropské unii, rozvoji obranné spolupráci a obchodních příležitostech mezi oběma zeměmi.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy