Sebevražedné útoky v roce 2017: pokles na Blízkém východě, vzestup v Africe a vyšší podíl žen

Tel Aviv - Sebevražedné útoky jsou jednou z nejbezpečnější „zbraní“ v teroristickém arzenálu. Jen s obtížemi jim lze zabránit a jejich dopad může být značný. Zvláště s možnostmi, které teroristům poskytuje snadná dostupnost smrtícího vybavení, je možné velmi snadno uskutečnit sebevražedný útok, což z nich činí v poměru „výkon/cena“ jednu z nejoblíbenějších vražedných taktik. Nicméně, podle izraelského Institutu národních bezpečnostních studií (INSS) v roce 2017 došlo k významnému poklesu počtu sebevražedných útoků.

Institut, který vydává zprávy o počtu teroristických útoků každý rok, přiznává, že je velmi těžké relevantně zhodnotit, kolik přesně sebevražedných útoků se uskutečnilo v jednotlivých letech. Zvláště v těch oblastech, kde probíhá válka, jako tomu je v Sýrii či Iráku, je dosti obtížné získat věrohodná data. Islámský stát sice zveřejňuje údaje o jím uskutečněných sebevražedných útocích – jen v Iráku a Sýrii jich měl provést 771 – ale tyto čísla jsou zřejmě účelově přehnaná za účelem propagandy.

Výzkum INSS započítal jen ty útoky, které byly ověřeny nejméně dvěma různými nezávislými zdroji, přičemž koordinovaný sebevražedný útok na několik sousedních cílů je posuzován jako jediný útok. INSS zjistil, že v roce 2017 bylo ve 23 zemích po celém světě provedeno 348 sebevražedných útoků, za kterými stálo okolo 623 teroristů. Z nich 137 bylo ženského pohlaví. Za oběť útokům padlo přibližně 4 310 osob a 6 700 osob bylo zraněno.

Ve srovnání s ostatními roky se ukazuje, že počet sebevražedných útoků v roce 2017 klesl. Celkově je nejnižší od roku 2013, kde bylo provedeno 308 sebevražedných útoků. Jejich vrchol přišel v roce 2014, kdy jich bylo uskutečněno 592 – jednalo se o rok, kdy byl vyhlášen IS, který si brzy získal nechvalnou proslulost. Alarmující číslo se snížilo v následujícím roce (452), aby zase o lehce stouplo v roce 2016 (469).

Stejně jako v předchozích letech byl i v roce 2017 hlavním strůjcem útoků IS, jenž byl přímo či nepřímo odpovědný za 220 sebevražedných útoků – přibližně 63% všech sebevražedných útoků na celém světě. V roce 2016 však byl o něco aktivnější – spáchal 332 sebevražedných útoků (70% celosvětově).  Al-Káida a její přidružené subjekty na celém světě byly odpovědné za 87 sebevražedných útoků (25%). Ačkoliv též v porovnání s rokem 2016 se též jednalo o pokles ohledně množství uspořádaných útoků (106), Al-Káida posílila ohledně celosvětového podílu na sebevražedných útocích (22,5%).

Celkově islámský salafistický terorismus stál za 313 sebevražednými útoky v roce 2017, tj. 90% všech útoků tohoto typu celosvětově. K ostatním zaznamenaným a ověřeným útokům se nikdo nepřihlásil a je tedy možné, že v jejich případě odpovědnost padá na hlavu tohoto ideologického proudu, s výjimkou dvou sebevražedných útoků, kterých se dopustili houští rebelové v Jemenu a Strana kurdských pracujících (PKK) v Turecku, které nejsou s hnutím spojeny.

Znepokojivé trendy

Hlavní oblastí, kde k útokům docházelo, zůstal jako v předchozích letech Blízký východ. Nicméně v roce 2017 došlo k výraznému poklesu počtu sebevražedných útoků ve srovnání s rokem 2016 o přibližně 54,5%  (z 298 na 135). Přičítat to lze značnému oslabení IS. Nejvyšší počet sebevražedných útoků (přibližně 64) byl proveden v Iráku, následovaný Sýrií (asi 40). Dodatečné sebevražedné útoky byly provedeny v Jemenu (11), v Egyptě (10), v Libanonu (2), v Saúdské Arábii (2) a v Turecku (1). INSS poznamenává, že v pásmu Gázy v tento roku poprvé došlo k sebevražednému útoku, který byl zacílen proti Neizraelcům – salafistický aktivista se odpálil, když se jej ozbrojené síly Hamánu pokoušely zatknout na hraničním přechodu.

Zatímco na Blízkém východě docházelo k poklesu, v Asii a Africe. Zatímco v roce 2016 došlo v Africe k 86 sebevražedným útokům (18% celosvětově), v roce 2017 číslo vystoupalo na 112 útoků (32%) – nárůst o 30%. V Asii teroristé uskutečnili 83 sebevražedných útoků v roce 2016 (17,5%) a 101 (29%) v roce 2017. Svědčí to vzrůstající přítomnosti skupin, které se identifikují s některou s islamistických teroristických skupin. Tyto skupiny vedou boje i mezi sebou – např. v západní Africe bojuje na Al-Káidu navázaná Aš-Šabáb s na IS napojenou Boko Haram, v Pákistánu a Afghánistánu soupeří IS o moc s Tálibánem. Za zmínku též stojí, že v roce 2017 poprvé proběhl teroristický útok v Íránu od roku 2012.

Jedním z nejvýraznějších a velmi znepokojivých trendů teroristických útoků v roce 2017 byla zvýšená aktivita žen, včetně mladých dívek. V roce 2015 se na sebevražedných útocích podílelo 118 žen a v roce 2016 to bylo 77 žen. 137 žen v roce 2017 představuje největší počet ženských sebevražedných atentátnic od doby, co se ženy začaly účastnit sebevražedných útoků. Celkově v roce 2017 uspořádaly v 6 zemích 61 sebevražedných útoků, při kterých zahynulo 333 lidí.

INSS podotýká, že číslo může být dokonce větší. Např. během osvobozování Mosulu bylo hlášeno 38 sebevražedných atentátnic, INSS ale podle svých záznamů měl ohlášeno jen 7 sebevražedných útoků provedených ženami. Ženské atentátnice byly využívány především nigerijskou skupinou Boko Haram (126 žen).    

Související

Více souvisejících

Terorismus Islámský stát (IS)

Aktuálně se děje

před 35 minutami

AfD (Alternativa pro Německo)

Kudy unikají citlivé informace z EU? Kremlu donáší německá AfD, obávají se politici

V kuloárech evropské diplomacie i v německém Bundestagu sílí znepokojení nad bezpečností důvěrných dokumentů Evropské unie. Diplomaté a zákonodárci podle webu Politico varují, že citlivé informace o geopolitických strategiích, včetně podpory Ukrajiny, mohou unikat přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem obav je přístup zástupců opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD) k interní parlamentní databázi.

před 1 hodinou

Marian Jurečka

Jurečka v televizi tvrdě kritizoval vládu. Klempíře označil za infantilního a neschopného ministra, který jen točí videa

Televizní debata v pořadu Partie na CNN Prima NEWS se změnila v ostrou slovní přestřelku mezi bývalým ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a jeho nástupcem v resortu Alešem Juchelkou (ANO). Hlavním tématem byly neúnosně vysoké ceny pohonných hmot, které v současnosti drtí české peněženky v důsledku eskalujícího konfliktu Spojených států a Izraele s Íránem.

před 3 hodinami

Írán, ilustrační foto

USA chtěly zabránit Íránu v zisku jaderné zbraně. Udělaly ale pravý opak, shodují se experti

Budoucnost íránského jaderného programu se ocitla v kritickém bodě. Poté, co byl minulý měsíc společným zásahem Spojených států a Izraele zabit dosavadní nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se v Teheránu začíná otevřeně mluvit o přehodnocení dosavadní doktríny. Po více než dvě desetiletí Írán oficiálně tvrdil, že jeho úmysly jsou mírové, což bylo podloženo náboženským dekretem – fatvou, která vývoj jaderných zbraní zakazovala.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Pentagon

Pentagon se připravuje na pozemní operaci v Íránu. Mohla by trvat měsíce

Americké ministerstvo obrany připravuje pro prezidenta Donalda Trumpa plány na pozemní operaci v Íránu. Podle informací listu The Washington Post by nešlo o totální invazi s cílem dobýt celou zemi, ale o cílené akce, které by mohly trvat týdny i měsíce. Zapojit by se do nich měly tisíce vojáků, včetně speciálních jednotek a klasické pěchoty.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Írán nečekal, že dokáže držet globální ekonomiku jako rukojmí. Na svůj mírový seznam přidal další položku

Íránský představitel tento týden představil seznam podmínek pro ukončení války se Spojenými státy a Izraelem. Na tomto seznamu se nově objevila položka, která tam dříve nebyla, a to požadavek na uznání íránské suverenity nad Hormuzským průlivem. Tato úzká vodní cesta je pro globální ekonomiku naprosto klíčová. Obyčejně tudy totiž prochází pětina světové ropy a zkapalněného zemního plynu.

před 10 hodinami

včera

Ilustrační foto

V USA začínají mohutné protesty proti Trumpovi. Demonstruje se i v Evropě či za polárním kruhem

Spojené státy se zahalily do barev protestu. Napříč celou zemí, od Alabamy až po Wyoming, se koná rozsáhlá vlna demonstrací pod jednotným heslem „No Kings“ (Žádní králové). Ulice velkoměst i malých městeček zaplnily davy lidí, kteří vyjadřují svůj hluboký nesouhlas s politikou prezidenta Donalda Trumpa, rostoucími životními náklady a probíhající válkou s Íránem.

včera

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Velrybu zaseklou na mělčině v Německu záchranáři po týdnu vysvobodili. Druhý den uvízla znovu

Německo už několik dní sleduje dramatický osud keporkaka, který byl od začátku týdne uvězněn na mělčině na pobřeží Baltského moře u letoviska Niendorf nedaleko Lübecku. Ačkoliv se po dnech intenzivního úsilí záchranářů konečně dostal do hlubších vod, deset metrů dlouhý mořský savec v nich dlouho nepobyl. Krátce po rozsáhlé záchranné operaci na mělčině uvízl znovu.

včera

USA

Ulice zejí prázdnotou. Kanaďané kvůli Trumpovi masivně bojkotují americké obchody a služby

V americkém městečku Lewiston ve státě New York, které leží jen pár minut cesty od burácejících Niagarských vodopádů, panuje nezvyklé ticho. Pekařka Aimee Loughranová právě dokončuje dort ve tvaru policejního odznaku, ale dříve rušná ulice plná kaváren a historických budov z 19. století zeje prázdnotou. Místní poptávka nestačí pokrýt výpadek, který způsobili Kanaďané – sousedé z druhého břehu řeky Niagary, kteří se rozhodli pro masivní bojkot amerických obchodů a služeb.

včera

Lotyšsko, ilustrační fotografie.

Každý student se bude učit střílet. Lotyšsko kvůli Rusku zavádí povinný vojenský výcvik pro střední školy

Zatímco pozornost velké části světa se upírá k válce s Íránem, v pobaltských státech zůstávají oči pevně upřeny na východ. Lotyšsko, které sdílí stovky kilometrů hranic s Ruskem a jeho spojencem Běloruskem, nenechává nic náhodě. V zemi se stal realitou program, který by v mnoha jiných evropských státech vyvolal skandál: povinný vojenský výcvik pro všechny studenty středních škol.

včera

Summit NATO

Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5

Americký prezident Donald Trump zvažuje radikální reorganizaci Severoatlantické aliance, která by mohla zásadně změnit její fungování. Podle nových návrhů, se kterými byl obeznámen server Daily Telegraph, by členské státy, které nesplní jeho požadavek na výdaje na obranu ve výši 5 % HDP, mohly být zbaveny hlasovacích práv. Tento model „zaplať, abys mohl hrát“ (pay-to-play) by fakticky zablokoval neplatičům možnost podílet se na klíčových rozhodnutích bloku. Právě Česko je na tom přitom podle webu Politico nejhůře, co se výdajů na obranu týče.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv

Prezident USA Donald Trump zvažuje, že po úspěšném ovládnutí Hormuzského průlivu a vyhoštění íránských sil přistoupí k jeho přejmenování. Tato strategická vodní cesta, která je v současnosti pod kontrolou Teheránu, by mohla nést nový název „Americký průliv“, nebo dokonce jméno samotného prezidenta, tedy Trumpův průliv. Podle zdrojů z Bílého domu je Trump frustrován nedostatečnou pomocí spojenců při uvolňování této klíčové námořní trasy a hodlá vzít situaci do vlastních rukou.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

včera

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

včera

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

včera

včera

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

včera

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy