Sebevražedné útoky v roce 2017: pokles na Blízkém východě, vzestup v Africe a vyšší podíl žen

Tel Aviv - Sebevražedné útoky jsou jednou z nejbezpečnější „zbraní“ v teroristickém arzenálu. Jen s obtížemi jim lze zabránit a jejich dopad může být značný. Zvláště s možnostmi, které teroristům poskytuje snadná dostupnost smrtícího vybavení, je možné velmi snadno uskutečnit sebevražedný útok, což z nich činí v poměru „výkon/cena“ jednu z nejoblíbenějších vražedných taktik. Nicméně, podle izraelského Institutu národních bezpečnostních studií (INSS) v roce 2017 došlo k významnému poklesu počtu sebevražedných útoků.

Institut, který vydává zprávy o počtu teroristických útoků každý rok, přiznává, že je velmi těžké relevantně zhodnotit, kolik přesně sebevražedných útoků se uskutečnilo v jednotlivých letech. Zvláště v těch oblastech, kde probíhá válka, jako tomu je v Sýrii či Iráku, je dosti obtížné získat věrohodná data. Islámský stát sice zveřejňuje údaje o jím uskutečněných sebevražedných útocích – jen v Iráku a Sýrii jich měl provést 771 – ale tyto čísla jsou zřejmě účelově přehnaná za účelem propagandy.

Výzkum INSS započítal jen ty útoky, které byly ověřeny nejméně dvěma různými nezávislými zdroji, přičemž koordinovaný sebevražedný útok na několik sousedních cílů je posuzován jako jediný útok. INSS zjistil, že v roce 2017 bylo ve 23 zemích po celém světě provedeno 348 sebevražedných útoků, za kterými stálo okolo 623 teroristů. Z nich 137 bylo ženského pohlaví. Za oběť útokům padlo přibližně 4 310 osob a 6 700 osob bylo zraněno.

Ve srovnání s ostatními roky se ukazuje, že počet sebevražedných útoků v roce 2017 klesl. Celkově je nejnižší od roku 2013, kde bylo provedeno 308 sebevražedných útoků. Jejich vrchol přišel v roce 2014, kdy jich bylo uskutečněno 592 – jednalo se o rok, kdy byl vyhlášen IS, který si brzy získal nechvalnou proslulost. Alarmující číslo se snížilo v následujícím roce (452), aby zase o lehce stouplo v roce 2016 (469).

Stejně jako v předchozích letech byl i v roce 2017 hlavním strůjcem útoků IS, jenž byl přímo či nepřímo odpovědný za 220 sebevražedných útoků – přibližně 63% všech sebevražedných útoků na celém světě. V roce 2016 však byl o něco aktivnější – spáchal 332 sebevražedných útoků (70% celosvětově).  Al-Káida a její přidružené subjekty na celém světě byly odpovědné za 87 sebevražedných útoků (25%). Ačkoliv též v porovnání s rokem 2016 se též jednalo o pokles ohledně množství uspořádaných útoků (106), Al-Káida posílila ohledně celosvětového podílu na sebevražedných útocích (22,5%).

Celkově islámský salafistický terorismus stál za 313 sebevražednými útoky v roce 2017, tj. 90% všech útoků tohoto typu celosvětově. K ostatním zaznamenaným a ověřeným útokům se nikdo nepřihlásil a je tedy možné, že v jejich případě odpovědnost padá na hlavu tohoto ideologického proudu, s výjimkou dvou sebevražedných útoků, kterých se dopustili houští rebelové v Jemenu a Strana kurdských pracujících (PKK) v Turecku, které nejsou s hnutím spojeny.

Znepokojivé trendy

Hlavní oblastí, kde k útokům docházelo, zůstal jako v předchozích letech Blízký východ. Nicméně v roce 2017 došlo k výraznému poklesu počtu sebevražedných útoků ve srovnání s rokem 2016 o přibližně 54,5%  (z 298 na 135). Přičítat to lze značnému oslabení IS. Nejvyšší počet sebevražedných útoků (přibližně 64) byl proveden v Iráku, následovaný Sýrií (asi 40). Dodatečné sebevražedné útoky byly provedeny v Jemenu (11), v Egyptě (10), v Libanonu (2), v Saúdské Arábii (2) a v Turecku (1). INSS poznamenává, že v pásmu Gázy v tento roku poprvé došlo k sebevražednému útoku, který byl zacílen proti Neizraelcům – salafistický aktivista se odpálil, když se jej ozbrojené síly Hamánu pokoušely zatknout na hraničním přechodu.

Zatímco na Blízkém východě docházelo k poklesu, v Asii a Africe. Zatímco v roce 2016 došlo v Africe k 86 sebevražedným útokům (18% celosvětově), v roce 2017 číslo vystoupalo na 112 útoků (32%) – nárůst o 30%. V Asii teroristé uskutečnili 83 sebevražedných útoků v roce 2016 (17,5%) a 101 (29%) v roce 2017. Svědčí to vzrůstající přítomnosti skupin, které se identifikují s některou s islamistických teroristických skupin. Tyto skupiny vedou boje i mezi sebou – např. v západní Africe bojuje na Al-Káidu navázaná Aš-Šabáb s na IS napojenou Boko Haram, v Pákistánu a Afghánistánu soupeří IS o moc s Tálibánem. Za zmínku též stojí, že v roce 2017 poprvé proběhl teroristický útok v Íránu od roku 2012.

Jedním z nejvýraznějších a velmi znepokojivých trendů teroristických útoků v roce 2017 byla zvýšená aktivita žen, včetně mladých dívek. V roce 2015 se na sebevražedných útocích podílelo 118 žen a v roce 2016 to bylo 77 žen. 137 žen v roce 2017 představuje největší počet ženských sebevražedných atentátnic od doby, co se ženy začaly účastnit sebevražedných útoků. Celkově v roce 2017 uspořádaly v 6 zemích 61 sebevražedných útoků, při kterých zahynulo 333 lidí.

INSS podotýká, že číslo může být dokonce větší. Např. během osvobozování Mosulu bylo hlášeno 38 sebevražedných atentátnic, INSS ale podle svých záznamů měl ohlášeno jen 7 sebevražedných útoků provedených ženami. Ženské atentátnice byly využívány především nigerijskou skupinou Boko Haram (126 žen).    

Související

NATO, ilustrační fotografie. Analýza

NATO se musí vzpamatovat jako celek. Adaptace na boj s teroristy už nestačí

Evropa má do roku 2027 převzít roli hlavního pilíře obrany kontinentu. Jenže na tuto roli není vůbec připravená, protože jí chybí síly, infrastruktura, velitelské kapacity i obranný průmysl pro konvenční válku s Ruskem. Aliance navíc ustrnula v logice boje proti terorismu, zatímco se charakter válčení nezadržitelně mění, a protivníci se na to adaptují. Nepřipravené jsou ale i Spojené státy, jejichž armáda i zbrojní průmysl reagují na technologickou revoluci dronů a autonomie nebezpečně pomalu. 
Pray for Paris

Deset let po útocích v Paříži: Teroristická hrozba ve Francii se mění a radikalizovaní jedinci jsou stále mladší

Francouzská národní telefonní linka, určená pro hlášení osob s podezřením na radikalizaci, poskytla serveru France24 vzácný pohled na proměnu teroristické hrozby ve Francii. Policisté, kteří linku obsluhují, uvádějí, že deset let po útocích v Paříži z 13. listopadu 2015, k nimž se přihlásila skupina Islámský stát, se hrozba rozšiřuje i mimo islamistický extremismus a radikalizovaní jedinci jsou stále mladší.

Více souvisejících

Terorismus Islámský stát (IS)

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Ilustrační foto

Rostoucí ceny online reklamy nutí malé podniky hledat alternativy. Tisk plakátů se vrací do hry

Online reklama výrazně zdražuje a malé firmy stojí před otázkou, jak zůstat vidět, aniž by jejich marketingový rozpočet praskal ve švech. Stále častěji proto zvažují návrat k tradičním a finančně stabilním formám propagace, mezi které patří i tisk plakátů. Ten nabízí lokální dosah, jednorázové náklady a dlouhodobou viditelnost – vlastnosti, které jsou v současné ekonomické situaci stále cennější.

před 50 minutami

před 2 hodinami

Letadla, ilustrační foto

Rusové chystali druhé 11. září, do letadel chtěli umístit bomby, zjistili zpravodajci

Evropské zpravodajské služby odhalily, že ruská sabotážní síť připravovala útoky na letadla směřující z Evropy do Spojených států. Podle informací deníku Financial Times bylo zajištěno množství výbušnin dostatečné k provedení bombových útoků ve vzduchu, které by mohly způsobit šok a narušení letecké dopravy v rozsahu neviděném od teroristických útoků z 11. září 2001.

před 2 hodinami

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

před 3 hodinami

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadová uprchla z Venezuely. Míří do Osla, kde měla převzít Nobelovu cenu

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová slíbila, že bude pokračovat ve svém boji za osvobození země od „korupce“, „brutální diktatury“ a „zoufalství“. Učinila tak v Oslu, v norské metropoli, kde jí byla ve středu udělena Nobelova cena za mír. Přestože panovaly horečné spekulace, že by se jí mohlo podařit tajně opustit Venezuelu a na ceremonii se objevit osobně, pětaosmdesátiletá konzervativní politička se nedostavila. Organizátoři však očekávali, že dorazí do Osla v následujících hodinách.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Trump

Trump rozhodl. Američané přitvrdí proti obyčejným turistům

Turisté z desítek zemí mohou být nově při vstupu do Spojených států amerických požádáni o osobní historii na sociálních sítích po dobu posledních pěti let. Upozornila na to BBC. Jde o další z kontroverzních kroků administrativy současného amerického prezidenta Donalda Trumpa v jejím bojí s migrací. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volební štáb Motoristů

Tanečky kolem Turka. Exprezident Klaus nechápe, co se děje

Zdravotně indisponovaný poslanec Filip Turek zatím chybí na seznamu ministrů, který premiér Andrej Babiš (ANO) předložil prezidentovi Petru Pavlovi před pondělním jmenováním vlády. Motoristé sice tvrdí, že Turek je nadále kandidátem, ale bývalý prezident Václav Klaus poslednímu vývoji nerozumí. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

NATO, ilustrační fotografie.

NATO se musí vzpamatovat jako celek. Adaptace na boj s teroristy už nestačí

Evropa má do roku 2027 převzít roli hlavního pilíře obrany kontinentu. Jenže na tuto roli není vůbec připravená, protože jí chybí síly, infrastruktura, velitelské kapacity i obranný průmysl pro konvenční válku s Ruskem. Aliance navíc ustrnula v logice boje proti terorismu, zatímco se charakter válčení nezadržitelně mění, a protivníci se na to adaptují. Nepřipravené jsou ale i Spojené státy, jejichž armáda i zbrojní průmysl reagují na technologickou revoluci dronů a autonomie nebezpečně pomalu. 

před 8 hodinami

Zdeněk Hřib volí ve volbách do Poslanecké sněmovny

Piráti zřejmě nezmění kurz. Hřib bude v lednu obhajovat funkci

Opoziční Piráty s největší pravděpodobností i nadále povede bývalý pražský primátor Zdeněk Hřib, který byl volebním lídrem v říjnových sněmovních volbách. Hřib potvrdil, že bude v lednu obhajovat funkci předsedy. Tím se stal po konci Ivana Bartoše. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj

FT: USA daly Zelenskému na přijetí mírového plánu ultimátum. Ukrajina pošle Bílému domu odpověď ve středu

Vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa předal ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému rámcový mírový plán s tím, že na jeho přijetí má Kyjev jen několik dní. Navrhovaná dohoda by Ukrajině uložila akceptovat územní ztráty výměnou za blíže nespecifikované bezpečnostní záruky ze strany Spojených států, uvedl deník Financial Times s odvoláním na své zdroje.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Novinář měl neomezený přístup k Zelenskému. Teď vysvětlil jeho strategii při jednání i otřes po pádu Jermaka

Necelé dva týdny po rezignaci Andrije Jermaka, dlouholetého šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, se Ukrajina stále vzpamatovává z tohoto otřesu. Jermakův odchod, který byl vyvolán skandálem spojeným se zpronevěrou v energetickém sektoru, přišel v nejméně vhodnou dobu. Stalo se to totiž právě v okamžiku, kdy Washington prosazoval nové kolo rozhovorů o ukončení invaze, a Jermak byl přitom hlavním vyjednavačem Kyjeva pro mír.

včera

Volodymyr Zelenskyj

„Antiukrajinské body byly odstraněny.“ Zelenskyj posílá do USA revidovaný mírový plán

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opětovně potvrdil, že Ukrajina není ochotna postoupit území Rusku. Jednání o mírovém plánu navrženém Spojenými státy americkými sice pokračují, ale bez jasného časového horizontu. Zelenskyj jasně prohlásil, že se rozhodně nehodlají ničeho vzdát. Dodal, že na to nemají zákonné, ústavní, mezinárodní ani morální právo.

včera

Evropská unie se rázně vymezila proti tvrdé kritice Donalda Trumpa

Evropská unie se v úterý ohradila proti ostré kritice amerického prezidenta Donalda Trumpa, který označil Evropu za „rozkládající se“ uskupení zemí vedené „slabými“ lídry. Trump v rozhovoru pro podcast The Conversation serveru Politico prohlásil, že Evropa je špatně řízená a nezvládá regulovat migraci. „Myslím, že jsou slabí. Myslím, že nevědí, co dělat. Evropa neví, co dělat,“ řekl americký prezident o evropských premiérech a prezidentech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy