Jeruzalém pozastavil plán výběru daní od církví. Chrám Božího hrobu stále uzavřen

Úřad premiéra Benjamina Netanjahua dnes v prohlášení uvedl, že předseda vlády a starosta Jeruzaléma Nir Barkat budou společně hledat řešení sporu a jednat s církevními představiteli. Ti zatím podle agentury AP na oznámení o pozastavení plánu nereagovali.

O uzavření chrámu na neurčito v neděli rozhodli zástupci řecké ortodoxní, arménské a katolické církve, které se dělí o správu chrámu. K místu, kde podle křesťanské víry zemřel na kříži Ježíš Kristus, proudí denně zástupy návštěvníků. Třetím dnem po sobě narážejí na zavřená vrata a modlí se venku.

Památka zavírá své dveře velmi zřídka, naposledy to bylo v roce 1990 na protest proti chování izraelských osadníků.

Jádrem nynějšího sporu je rozhodnutí jeruzalémské radnice, že všechny církevní objekty s výjimkou kultovních míst musejí ze svého majetku platit městu daň z příjmu. Starosta Barkat marně ujišťoval, že se daňová povinnost týká jen nekultovních míst, včetně hotelů a úřadů. Podle něj církev městu dluží 185 milionů dolarů (3,8 miliardy Kč). "Nehodláme po občanech Jeruzaléma dále požadovat, aby tak velký dluh dotovali," řekl Barkat.

Podle církevních představitelů tím ale město narušuje dosavadní dobré vztahy s církví a náhlý požadavek na zaplacení daní ohrozí provoz mnoha škol, klinik a dalších institucí. Právní poradci církevních úřadů tvrdí, že město o svém úmyslu církev neinformovalo předem a že požadavky vyšly najevo jen prostřednictvím médií. Jasné prý ani není, jak radnice dluh vypočítala.

Ke sporu přispívá i návrh zákona, který má vládě umožnit získat pozemky, které v Izraeli církev prodala od roku 2010 soukromým investorům. Podle navrhovatelů zákona tyto problematické prodeje vyvolávají nejistotu tisíců občanů, kteří tyto pozemky užívají.