Co se děje v Sýrii? Asad chytil Rusko do pasti, varuje zkušený diplomat

Původní plány selhaly

Poté, co Moskva prostřednictvím pečlivě sestavené série leteckých úderů zachránila syrského prezidenta Bašára Asada před svržením islamisty, nyní má problém převést své vojenské úspěchy do mezinárodně uznaného politického urovnání, které by jí pomohlo kompenzovat náklady konfliktu, uvádí odborník. Dodává, že nyní je Sýrie neovladatelná a fragmentovaná mezi regionálními aktéry s vlastními zájmy.

Původním plánem Moskvy bylo zabezpečit Asadovy pozice a oslabit povstalecké skupiny, ale zahrnoval i vizi nastolení skutečného urovnání založeného na rozdělení moci mezi režimem a ozbrojenou opozicí, která nadále kontroluje rozsáhlé oblasti, pokud by ta deklarovala svou loajalitu vůči syrskému státu, míní bývalý diplomat. Konstatuje, že taková dohoda by připomínala čečenské urovnání a její cíle posvěcovala rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2254 vypracovaná Ruskem a USA.

Zajistit urovnání se Moskva pokusila skrze trojstranná jednání v Astaně, když se spolu s Tureckem a Íránem stala garantem dohody o deeskalaci mezi syrskou vládou a opozicí, připomíná Frolov. Poukazuje, že deeskalační zóna ve východní Ghútě, kde nyní probíhají tvrdé boje, byla dojednána přímo ruskými zástupci a povstalci během tajných rozhovorů v Egyptě, přičemž uspořádám konference o Sýrii loni v lednu v Soči se Rusko pokusilo urychlit ústavní proces a předběhnout ženevská jednání mezi syrským režimem a opozicí pod patronátem OSN, která jsou ve slepé uličce.

"Tato strategie již ale nefunguje. Závisela na ruském jednání coby čestného prostředníka mezi režimem a opozicí, připraveného rovnoměrně prosazovat podmínky dosažené dohody," píše Frolov s tím, že k tomu nikdy nedošlo. Připomíná, že deeskalační zóny jsou nyní minulostí, poslední funguje na jihozápadě Sýrie, navíc byla dojednána Ruskem a USA mimo rozhovory v Astaně, a Asadův režim je nyní k hospodárnějšímu nasazování své armády s cílem dosáhnout celkového vojenského vítězství.

Asad se o jakémkoliv politickém urovnání odmítá bavit, rozhovory v Soči narušoval lpěním na ryze symbolických úpravách současné syrské ústavy a ze stolu smetl i ruský návrh nové ústavy, která přiznávala rozsáhlé pravomoci místním úřadům, poukazuje expert. Konstatuje, že Asad Rusko úspěšně chytil do pasti, Moskvu zatáhl hluboko do konfliktu, neposkytuje Kremlu příležitost se z války stáhnout a nutí jej podporovat svůj záměr celkově vojensky zvítězit.

Obě možnosti jsou nepřijatelné

Syrský vládce správně vsadil na to, že Rusko se na něj nepokusí tlačit stažením svého letectva, což by rychle oslabilo Asadovy vojenské pozice a vedlo k promrhání ruských vojenských úspěchů a ponížení Kremlu, tvrdí Frolov. Asad podle něj ví, že Moskva je na něm závislá a nemůže mu omezit svou podporu, a tak ruské úspěchy na bojišti paradoxně oslabují páky Kremlu na Damašek a schopnost diktovat Moskvy podmínky urovnání.

"To posiluje ty v ruském vojenském establishmentu, kteří podporují Asadův cíl celkového vojenského vítězství a oslabuje ty, kteří se obávají delšího angažmá v Sýrii, kde za rohem neustále číhá další vojenská katastrofa," pokračuje bývalý diplomat. Soudí, že k zisku politických pák a vlivu bude Kreml potřebovat přítomnost na bojišti, zatímco nyní spoléhá především na letectvo a záměrně se brání většímu nasazení pozemních vojsk, aby minimalizoval ztráty.    

Aktérem, který ovládá území a má mnohem větší vliv na Asada, je Írán, který vůči Rusku také realizuje strategii chytání do pasti, tudíž přání USA a Izraele, aby naopak Moskva omezila vliv Teheránu v Sýrii, jsou nerealistická, deklaruje odborník. Konstatuje, že Rusko promeškalo možnost stáhnout se, například poté, co Asad v dubnu 2017 nasadil v Idlibu proti povstalcům sarin, a tak se z používání chemických zbraní stal další Asadův nástroj, který mu má zajistit ruskou podporu až do konce.

Moskva to sama umožnila, když poskytla Asadovi plné krytí v Radě bezpečnosti OSN, i za cenu podkopání mezinárodních norem proti nasazení chemických zbraní, vysvětluje expert. Dodává, že americký prezident Donald Trump znovu hrozí syrskému režimu silou s cílem zastavit zvěrstva ve východní Ghútě a americké jednotky ovládají velkou část území ve východní Sýrii, tudíž Washington může ve srovnání s Ruskem, které se nachází v prekérní situaci, spíše přimět Asada k jednání s opozicí.

Pokud by byl syrský režim napaden cizími velmocemi, například Izraelem, který se rovněž snaží nastavovat limity, Rusko by mu muselo poskytnout podporu, varuje Frolov. Domnívá se, že v Kreml se v opačném případě musí připravit na ústup a decimaci Asadových vojsk ve stylu, který předvedly americké síly u Dajr az-Zaur začátekm února, kde zahynulo i mnoho ruských žoldáků.

"Obě možnosti jsou (pro Kreml) nepřijatelné," zdůrazňuje bývalý diplomat. Moskva by si podle něj měla uvědomit skutečnost, že Washington se může rozhodnout postavit se jejím snahám o podkopávání geopolitických pozic USA ve světě a pokud tak učiní, ruská zranitelnost v Sýrii může Spojeným státům poskytnout perfektní  příležitost, aby ze snah Kremlu proniknout na Blízký východ učinily velmi nákladnou záležitost.