Co se děje v Sýrii? Asad chytil Rusko do pasti, varuje zkušený diplomat

NÁZOR - Rusko zjišťuje, že v Sýrii může být lehčí vyhrát válku než zajistit mír, soudí expert na mezinárodní vztahy Vladimir Frolov. Bývalý ruský diplomat v komentáři pro server Moscow Times tvrdí, že pokaždé, kdy ruský prezident Vladimir Putin oznámí vítězství či stažení ruských vojsk, jak naposledy učinil v prosinci, opět se rozhoří nové intenzivní boje a Moskva musí opět vyslat posily.

Původní plány selhaly

Poté, co Moskva prostřednictvím pečlivě sestavené série leteckých úderů zachránila syrského prezidenta Bašára Asada před svržením islamisty, nyní má problém převést své vojenské úspěchy do mezinárodně uznaného politického urovnání, které by jí pomohlo kompenzovat náklady konfliktu, uvádí odborník. Dodává, že nyní je Sýrie neovladatelná a fragmentovaná mezi regionálními aktéry s vlastními zájmy.

Původním plánem Moskvy bylo zabezpečit Asadovy pozice a oslabit povstalecké skupiny, ale zahrnoval i vizi nastolení skutečného urovnání založeného na rozdělení moci mezi režimem a ozbrojenou opozicí, která nadále kontroluje rozsáhlé oblasti, pokud by ta deklarovala svou loajalitu vůči syrskému státu, míní bývalý diplomat. Konstatuje, že taková dohoda by připomínala čečenské urovnání a její cíle posvěcovala rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2254 vypracovaná Ruskem a USA.

Zajistit urovnání se Moskva pokusila skrze trojstranná jednání v Astaně, když se spolu s Tureckem a Íránem stala garantem dohody o deeskalaci mezi syrskou vládou a opozicí, připomíná Frolov. Poukazuje, že deeskalační zóna ve východní Ghútě, kde nyní probíhají tvrdé boje, byla dojednána přímo ruskými zástupci a povstalci během tajných rozhovorů v Egyptě, přičemž uspořádám konference o Sýrii loni v lednu v Soči se Rusko pokusilo urychlit ústavní proces a předběhnout ženevská jednání mezi syrským režimem a opozicí pod patronátem OSN, která jsou ve slepé uličce.

"Tato strategie již ale nefunguje. Závisela na ruském jednání coby čestného prostředníka mezi režimem a opozicí, připraveného rovnoměrně prosazovat podmínky dosažené dohody," píše Frolov s tím, že k tomu nikdy nedošlo. Připomíná, že deeskalační zóny jsou nyní minulostí, poslední funguje na jihozápadě Sýrie, navíc byla dojednána Ruskem a USA mimo rozhovory v Astaně, a Asadův režim je nyní k hospodárnějšímu nasazování své armády s cílem dosáhnout celkového vojenského vítězství.

Asad se o jakémkoliv politickém urovnání odmítá bavit, rozhovory v Soči narušoval lpěním na ryze symbolických úpravách současné syrské ústavy a ze stolu smetl i ruský návrh nové ústavy, která přiznávala rozsáhlé pravomoci místním úřadům, poukazuje expert. Konstatuje, že Asad Rusko úspěšně chytil do pasti, Moskvu zatáhl hluboko do konfliktu, neposkytuje Kremlu příležitost se z války stáhnout a nutí jej podporovat svůj záměr celkově vojensky zvítězit.

Obě možnosti jsou nepřijatelné

Syrský vládce správně vsadil na to, že Rusko se na něj nepokusí tlačit stažením svého letectva, což by rychle oslabilo Asadovy vojenské pozice a vedlo k promrhání ruských vojenských úspěchů a ponížení Kremlu, tvrdí Frolov. Asad podle něj ví, že Moskva je na něm závislá a nemůže mu omezit svou podporu, a tak ruské úspěchy na bojišti paradoxně oslabují páky Kremlu na Damašek a schopnost diktovat Moskvy podmínky urovnání.

"To posiluje ty v ruském vojenském establishmentu, kteří podporují Asadův cíl celkového vojenského vítězství a oslabuje ty, kteří se obávají delšího angažmá v Sýrii, kde za rohem neustále číhá další vojenská katastrofa," pokračuje bývalý diplomat. Soudí, že k zisku politických pák a vlivu bude Kreml potřebovat přítomnost na bojišti, zatímco nyní spoléhá především na letectvo a záměrně se brání většímu nasazení pozemních vojsk, aby minimalizoval ztráty.    

Aktérem, který ovládá území a má mnohem větší vliv na Asada, je Írán, který vůči Rusku také realizuje strategii chytání do pasti, tudíž přání USA a Izraele, aby naopak Moskva omezila vliv Teheránu v Sýrii, jsou nerealistická, deklaruje odborník. Konstatuje, že Rusko promeškalo možnost stáhnout se, například poté, co Asad v dubnu 2017 nasadil v Idlibu proti povstalcům sarin, a tak se z používání chemických zbraní stal další Asadův nástroj, který mu má zajistit ruskou podporu až do konce.

Moskva to sama umožnila, když poskytla Asadovi plné krytí v Radě bezpečnosti OSN, i za cenu podkopání mezinárodních norem proti nasazení chemických zbraní, vysvětluje expert. Dodává, že americký prezident Donald Trump znovu hrozí syrskému režimu silou s cílem zastavit zvěrstva ve východní Ghútě a americké jednotky ovládají velkou část území ve východní Sýrii, tudíž Washington může ve srovnání s Ruskem, které se nachází v prekérní situaci, spíše přimět Asada k jednání s opozicí.

Pokud by byl syrský režim napaden cizími velmocemi, například Izraelem, který se rovněž snaží nastavovat limity, Rusko by mu muselo poskytnout podporu, varuje Frolov. Domnívá se, že v Kreml se v opačném případě musí připravit na ústup a decimaci Asadových vojsk ve stylu, který předvedly americké síly u Dajr az-Zaur začátekm února, kde zahynulo i mnoho ruských žoldáků.

"Obě možnosti jsou (pro Kreml) nepřijatelné," zdůrazňuje bývalý diplomat. Moskva by si podle něj měla uvědomit skutečnost, že Washington se může rozhodnout postavit se jejím snahám o podkopávání geopolitických pozic USA ve světě a pokud tak učiní, ruská zranitelnost v Sýrii může Spojeným státům poskytnout perfektní  příležitost, aby ze snah Kremlu proniknout na Blízký východ učinily velmi nákladnou záležitost.   

Související

Sýrie

Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC

Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.
Bašár al-Asad

Svržený syrský prezident Bašár Asad byl odsouzen k trestu smrti

Syrský soud vynenesl rozsudek trestu smrti nad svrženým prezidentem Bašárem Asadem a jeho mladším bratrem Máhirem. Verdikt v nepřítomnosti padl v souvislosti s obviněními z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, kterých se měli dopustit během čtrnáctiletého ozbrojeného konfliktu v zemi. Dlouholeté neklidné období v Sýrii si podle odhadů vyžádalo přibližně půl milionu lidských životů.

Více souvisejících

Sýrie ,  Ruské angažmá v Sýrii ,  Rusko ,  USA (Spojené státy americké) ,  Bašár Asad

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Ilustrační fotografie.

Nevidomí, kteří se zapsali do dějin. Ztráta zraku je nezastavila

Na 13. listopadu připadá Mezinárodní den nevidomých. I takto zdravotně znevýhodněné osoby mohou vést relativně plnohodnotný život, a dokonce dosáhnout úspěchů. To dokazuje několik osobností, které se zapsaly do dějin, ač neviděly. Mezi nevidomými v minulosti vyniklo třeba několik osob v kulturní oblasti.

před 48 minutami

Policie ČR

Pokus o vraždu. Muž v Nymburce zaútočil na bývalou partnerku

Středočeští policisté řešili ve středu velké svatomartinské drama v Nymburce. Kriminalisté již obvinili pětatřicetiletého muže, který je podezřelý z pokusu o vraždu a výtržnictví. Podle dosavadních zjištění zaútočil s nožem na bývalou partnerku. 

před 1 hodinou

Boris Šťastný

Babišova vláda nezakáže sportovcům nastupovat proti Rusům

Babišova vláda nehodlá zákonem zakazovat sportovním reprezentacím zápasy s ruskými národními týmy. Uvedl to ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Například hokejisté již dali na vědomí, že vzájemné zápasy s Ruskem hrát nehodlají. 

před 2 hodinami

Microsoft

Nefungují soudy, nemocnice i americký Kongres. Jak výpadek Microsoftu zasáhl svět?

Celosvětový výpadek služeb společnosti Microsoft zasáhl nejméně sedmdesát čtyři zemí světa, přičemž problémy s konektivitou postihly klíčové platformy včetně Outlooku, Teams a nástroje Copilot. Poruchy, které se objevily po poledni amerického východního času, ochromily fungování vládních úřadů, soudů, policejních složek i parlamentů napříč kontinenty.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Klimatická konference COP31

Klíčové klimatické setkání? COP33 bude stěžejní, nikdo jej ale pořádat nechce

Čína po měsících vnitřních debat definitivně vyloučila možnost, že by v roce 2028 hostila třiatřicátou konferenci Organizace spojených národů o změně klimatu známou jako COP33. Toto rozhodnutí podle webu The Guardian zklamalo řadu mezinárodních odborníků a klimatických expertů, kteří doufali, že největší světový znečišťovatel ovzduší převezme vůdčí úlohu v globálním úsilí o ochranu klimatu v době, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa ustupují od veškeré mezinárodní spolupráce v této oblasti.

před 4 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie obvinila Írán z kybernetického útoku na chlaďáky v supermarketech. Teherán to popírá

Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí. Írán jakékoliv zapojení do útoků popírá.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Jana Peroutková

ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty

Jana Peroutková, dlouholetá moderátorka zpravodajství a publicistiky opustí Českou televizi ke konci roku 2026 po necelých patnácti letech. Její rozhodnutí odejít je osobní a profesní volbou, která zrála několik měsíců. V televizi bude působit do 30. prosince. Do konce roku ji diváci nadále uvidí v pořadech Události a Nedělní debata.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

António Costa

Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména

Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.

před 8 hodinami

Klimatická konference COP31

COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn

Svět směřuje k nenávratnému překročení globálních teplotních limitů, což miliardy lidí uvrhne do katastrofických dopadů změny klimatu kvůli tomu, že vládní představitelé příliš dlouho odkládali rázné snížení emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z nejnovější analýzy organizace Climate Action Tracker, která byla zveřejněna během probíhajících klimatických rozhovorů COP31 v turecké Antalyi.

před 9 hodinami

Praha - Masarykovo nádraží

Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny

Správa železnic reaguje na výsledky rozsáhlé letní ankety nazvané Refreshněte s námi železnici, v níž cestující odevzdali přes pět tisíc vyplněných dotazníků a hodnotili celkem 567 nádraží po celé zemi. Na základě získané zpětné vazby nyní správce infrastruktury přichází s konkrétními změnami zaměřenými na zlepšení informovanosti, služeb i celkového pohodlí na českých nádražích.

před 10 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem

Evropští zástupci se připojí k příštímu kolu zprostředkovaných mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Oznámili to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s americkými vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem ve čtvrtek po sérii rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Toto oznámení současně doprovodilo uzavření dohody o rozsáhlé výměně válečných zajatců.

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

L-39 Skyfox

Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů

Česká republika plánuje předat Ukrajině celkem šestnáct moderních cvičných a bojových letounů L-39 Skyfox, které mají pomoci posílit tamní protivzdušnou obranu a efektivně čelit ruským dronům. Tuto možnost potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během své návštěvy Kyjeva, kde jednal s nejvyššími ukrajinskými představiteli, uvedl server Kyiv Post.

včera

Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí

Ruské úřady vynakládají velké úsilí na utajování skutečných ztrát ve válce na Ukrajině, přičemž se snaží potlačovat jakékoliv dokumentování padlých vojáků. Za pořizování fotografií hřbitovů padlých vojáků hrozí v Rusku lidem drastické tresty vězení, v některých případech kvalifikované dokonce jako vlastizrada a spolupráce s ukrajinskými tajnými službami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy