Nejhorší chemické útoky? V roce 2013 zemřely tisíce lidí

Damašek/Praha - Prakticky od zahájení války v Sýrii v březnu 2011 je z užití chemických zbraní viněna jak vláda prezidenta Bašára Asada, tak četné povstalecké skupiny včetně radikálního Islámského státu (IS). Damašek i povstalci to ovšem odmítají.

Příklady použití chemických zbraní ve válce v Sýrii (syrské město Dúmá, které je pod kontrolou radikálů, se údajně v sobotu stalo terčem chemického útoku vládních sil, při němž zahynula více než čtyřicítka lidí):

23. července 2012 - Syrská vláda poprvé přiznala vlastnictví chemických a biologických zbraní.

19. března 2013 - Vláda a opozice se vzájemně obviňovaly z údajného použití chemické munice při raketovém útoku na město Chán Asal v provincii Halab na severu země, při kterém zahynulo 26 lidí. Opoziční síly popíraly, že by chemické zbraně vůbec měly k dispozici, vláda poukazovala na své dřívější ujištění, že nepoužije chemické zbraně proti vlastním lidem.

21. srpna 2013 - Útok chemickými zbraněmi v oblasti Ghúta jihovýchodně od Damašku (podle opozice zahynulo až 1700 lidí). Útok ohlásila opozice, vláda to však popřela a odpovědnost za útok připsaly povstalcům. Podle USA provedla útok syrská vláda, podle Ruska nikoli.

31. října 2013 - Sýrie zničila provozy na výrobu chemických zbraní.

2. srpna 2016 - Podle rebelů v provincii Idlib nedaleko místa, kde byl sestřelen ruský vrtulník, byly shozeny kontejnery s jedovatým plynem. Podle exilové Syrské národní rady (SNC) byl za tímto útokem prezident Asad. Mluvčí civilní obrany rebelů řekl, že plyn, pravděpodobně chlor, zasáhl ve městě Sarákib 33 lidí, většinou ženy a děti.

- Odborníci OSN uvedli, že existuje dostatek informací pro tvrzení, že helikoptéry syrských jednotek shodily zařízení, které 21. dubna 2014 uvolnilo toxické látky v obci Talmanis a 16. března 2015 v obci Sarmín. Obě se nacházejí v provincii Idlib na severozápadě Sýrie. V obou případech byl použit chlor. Podle expertů z devíti údajných chemických útoků tři spáchala vláda a jeden IS - v Halabu 21. srpna 2015.

13. února 2017 - Organizace Human Rights Watch (HRW) zveřejnila zprávu, podle níž vládní vrtulníky v bojích o město Halab (Aleppo) na severu Sýrie v roce 2016 shazovaly na obytné čtvrti barely s chlorem. HRW uvedla, že vycházela z rozhovorů se svědky a z analýzy videoklipů a fotografií.

28. února 2017 - Rusko a Čína v Radě bezpečnosti OSN vetovaly sankce vůči syrskému režimu kvůli údajnému použití chemických zbraní.

4. dubna 2017 - Při náletu na vesnici Chán Šajchún v syrské provincii Idlib zemřelo nejméně 87 lidí včetně 28 dětí a 20 žen. Podle exilové organizace ochránců lidských práv i řady západních zemí šlo o letouny vlády prezidenta Asada, které použily toxický plyn. Oběti byly zasaženy sarinem, což potvrdila v červnu 2017 OSN. Damašek ale popřel, že by útok spáchala jeho armáda. Jednalo se o nejhorší použití chemických zbraní v syrské občanské válce od útoku v Ghútě v srpnu 2013.

6. února 2018 - OSN začala vyšetřovat další případy možných chemických útoků v Sýrii. Podle informací, které získala mezinárodní vyšetřovací komise OSN, byly při útocích v Dúmě ve východní Ghútě v lednu 2018 a v Sarákibu v provincii Idlib v únoru 2018 použity bomby obsahující chlor. Při útocích bylo dohromady zraněno asi třicet lidí.

7. dubna 2018 - Syrské město Dúmá, které je pod kontrolou radikálů, se údajně stalo terčem chemického útoku vládních sil. Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) uvedla, že útoky na Dúmu si vyžádaly životy 80 lidí a z nich polovina se udusila po zasažení chemikálií. Záchranáři z organizace Bílé přilby uvedli, že v domech a krytech se udusily celé rodiny. Podle ní je obětí víc než 40. Syrská státní média popřela, že by vládní vojska použila chemické zbraně, vinu syrské armády popřelo i spojenecké Rusko.

Související

Chemické zbraně

Rusko stále častěji nasazuje chemické zbraně na Ukrajině. Shazuje je z dronů

Ruská armáda podle evropských tajných služeb zintenzivnila používání chemických zbraní na Ukrajině – a to včetně látek, které jsou mezinárodně zakázané. Ve společném prohlášení na to upozornily německá a nizozemská rozvědka, podle nichž Kreml nejenže tyto prostředky nasazuje častěji než dříve, ale přechází i k silnějším a nebezpečnějším formám chemických bojových látek.
Chemické zbraně Analýza

Pokus o zákaz chemických zbraní, který tak úplně nevyšel. Největší hrozbou jsou teroristé

Před 35 lety podepsali George H. W. Bush a Michail Gorbačov dohodu o zastavení výroby chemických zbraní a odstartovali proces celosvětové likvidace tohoto druhu zbraní hromadného ničení. Dnes však Spojené státy obviňují Rusko i Súdán z jejich nasazení v ozbrojených konfliktech. O jejich získání navíc usilují teroristické organizace, z nichž některé je dokonce úspěšně použily. Chemické zbraně i po třech dekádách zůstávají bezprostředním bezpečnostním rizikem.

Více souvisejících

Chemické zbraně Sýrie

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

včera

Petr Macinka

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

včera

Alí Abdolláhí Aliabádí

„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA

Íránská vojenská elita v úterý rázně odmítla tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o probíhajících mírových rozhovorech a úvahy o pětidenním příměří označila za nepodložené. Mluvčí nejvyššího íránského vojenského velení prohlásil, že ozbrojené síly islámské republiky budou v probíhajícím konfliktu se Spojenými státy a Izraelem bojovat „až do úplného vítězství“. Toto prohlášení definitivně zchladilo naděje na brzkou deeskalaci, o které Trump informoval v uplynulých dnech.

včera

 J. D. Vance

Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance

Americký viceprezident JD Vance by se mohl stát hlavním vyjednavačem Spojených států v připravovaných mírových rozhovorech s Íránem, které se pokouší zprostředkovat Pákistán. Diplomatické zdroje naznačují, že k setkání v Islámábádu by mohlo dojít již tento týden. Tato iniciativa následuje po nedělním telefonátu mezi Donaldem Trumpem a šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem, jehož tématem byl měsíc trvající válečný konflikt.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak

Je americký prezident Donald Trump schopen ukončit válečný konflikt s Íránem, i kdyby si to sám přál? Na rozdíl od obchodních cel nelze válečné střety jednoduše vypnout podle momentálního rozmaru nebo snahy o stabilizaci finančních trhů. Hlavním tématem po pozastavení hrozeb útoky na íránské elektrárny tedy není jen to, zda Trump opět couvl, ale zda má vůbec k dispozici únikovou cestu.

včera

Jarní příroda

Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet

Březnové počasí v České republice nadále potvrzuje svou pověst proměnlivého období. Podle nejnovějších dat ČHMÚ.cz nás čeká víkend ve znamení velké oblačnosti a teplot, které se budou držet v poměrně úzkém rozmezí. Jaro se sice hlásí o slovo, ale zimní doplňky ještě rozhodně neschovávejte, zejména pokud se chystáte do vyšších poloh.

23. března 2026 21:48

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady

Tři týdny před klíčovými maďarskými volbami, které se uskuteční 12. dubna, otřásá tamní politickou scénou skandál nevídaných rozměrů. Péter Magyar, lídr opoziční strany Tisza a v současnosti favorit předvolebních průzkumů, obvinil vládu Viktora Orbána z vlastizrady. Reagoval tak na zprávy o tom, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl pravidelně vynášet důvěrné informace z jednání Evropské unie přímo do Moskvy.

23. března 2026 20:43

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy