NÁZOR - "Probíhající tragédie v Sýrii v posledních dnech mimořádně silně tíží mou mysl," konstatuje Martti Ahtisaari v komentáři pro server The Guardian. Bývalý finský prezident, nositel Nobelovy ceny míru a někdejší diplomat OSN připomíná, že sedmiletá válka si vyžádala nejméně půl milionu mrtvých, vytvořila přes 5 milionů uprchlíků a ze všech úhlů pohledu zuří příliš dlouho.
Nedostatek politické vůle
Alarmující události z minulého týdne nám podle bývalého diplomata připomínají enormní cenu pasivity. Podezření z nasazení chemických zbraní v Sýrii spolu s eskalací bojů na mnoha frontách je nutné brát vážně, píše Ahtisaari: "Nejen protože mezinárodní společenství se shoduje na zákazu chemických zbraní, ale především kvůli rozsáhlému utrpení, které tyto útoky a roky válčení přinesly syrským civilistům."
Tvrdá slova a hrozby Washingtonu a Moskvy zároveň zvýšily rozsah světové konfrontace, poukazuje ex-prezident. Současnou situaci považuje za mimořádně znepokojivou, protože jí šlo předejít a je důsledkem vážného nedostatku politické vůle velkých mocností řešit syrskou krizi, v jejímž přiživování hrají velkou roli.
Je tedy nejvyšší čas, aby mezinárodní společenství dostálo své zodpovědnosti a pomohlo problém napravit, soudí Ahtisaari. Podotýká, že tak či onak OSN odráží politickou vůli mezinárodního společenství a nese zodpovědnost za ochranu míru, přičemž v případě Sýrie ve své práci selhalo.
"Z pohledu vnějších mocností je Sýrie arénou k protlačování svých zájmů, což dodává konfliktu na složitosti. Toto soustředění se na geopolitické zájmy odsouvá stranou humanitární tragédii způsobenou válkou," kritizuje laureát Nobelovy ceny. Doporučuje, aby se pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN dlouze podívalo do zrcadla, jelikož rada po celou dobu války nedokázala jednat.
Právo veta bylo podle Ahtisaariho používáno nezodpovědně a za účelem obstrukcí a matení, přičemž stálí členové Rady bezpečnosti OSN se soustředí na počítání politických bodů u domácího elektorátu a svých spojenců, nikoliv na hledání společného stanoviska a demonstrativní vedení.
Rusko v roce 2015 dramaticky vystupňovalo své angažmá v Sýrii, aby zachránilo svého spojence, připomíná někdejší prezident. Deklaruje, že velká část obětí a destrukce v zemi je přímým důsledkem tohoto rozhodnutí a Moskva nemůže uniknout své zodpovědnosti ani za činy syrského režimu.
Vyřešit lze všechny konflikty
Ačkoliv přijít s účinným řešením je obtížné, neomlouvá to neochotu pokusit se o něj, konstatuje nositel Nobelovy ceny. Poukazuje, že minulý pátek se USA rozhodly k silové odpovědi, avšak jak se prach usadil, nemůže Ahtisaari přestat přemýšlet, jak měl raketový úder přispět k oživení mírových rozhovorů o Sýrii, protože vojenská akce nikdy nepřinesla udržitelný mír.
"USA a Rusko spolu s dalšími vnějšími mocnostmi angažovanými v konfliktu by proto měly vyvinout seriózní úsilí k dosažení společné dohody o Sýrii bez dalších odkladů," nabádá bývalý diplomat. Varuje, že do té doby Sýrie zůstane ukázkou ostudné pasivity mezinárodního společenství tváří v tvář další krizi, které šlo předejít.
Sýrie je podle Ahtisaariho "tragickou bryndou" a současná krize nám ukazuje zásadní potřebu OSN coby fóra pro dialog a mír. Nehody se stávají a pokud jsou sázky tak vysoké jako nyní, cena může být nepředstavitelná, obává se exprezident. Tvrdí, že USA a Rusko musí hrát zásadní roli v hledání východiska a existuje společná plocha, z níž lze vyjít, jelikož nikomu neprospívá možnost, že se Sýrie stane zhrouceným státem v srdci Blízkého východu.
V jádru války stojí boj Syřanů proti Syřanům o jejich společnou budoucnost a v žádném politickém procesu nelze dosáhnout žádné trvalejší dohody bez vyslyšení širokého spektra syrských hlasů ohledně této budoucnosti, konstatuje Ahtisaari. Varuje však, že vnější aktéři jsou v konfliktu natolik angažovaní, že pokud se má země přiblížit míru a stabilitě, vnitřnímu syrskému politickému procesu musí předcházet porozumění mezi velmocemi.
Jako stálý členové Rady bezpečnosti OSN a spojenci odlišných válčících stran jsou Rusko a USA zodpovědní za vedení takového procesu, tvrdí někdejší diplomat. Sám věří, že lze vyřešit jakýkoliv konflikt, avšak bez politické vůle a dospělého chování umožňujícího dohlédnout za bezprostřední zisky se tak nestane.
"Lze snadno souhlasit, že použití chemických zbraní je odporné. Tento souhlas by neměl překrýt skutečnost, že smrt, destrukci a bídu přináší také bombardování, hladovění a obléhání. Jsou to civilisté, kdo primárně trpí, jak se válka táhne," píše Ahtisaari. Apeluje, aby se ukončení nejhorší humanitární krize současné doby stalo prioritou pro Radu bezpečnosti OSN, jelikož sám v OSN pevně věří, a proto se domnívá, že může v otázce Sýrie odvést lepší práci.
Související
Koronavirus se nevyhýbá politikům, onemocněl finský exprezident Ahtisaari
Martti Ahtisaari , Sýrie , USA (Spojené státy americké) , Rusko , OSN
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace
před 2 hodinami
Z Bílého domu vylezl další bizár. Trump nabízí slevy, které jsou matematicky nemožné
před 3 hodinami
Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil
před 4 hodinami
Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala
před 4 hodinami
Moderní verze Rakouska-Uherska? Magyarovy plány s Visegrádskou skupinou se dotýkají i Česka
před 5 hodinami
Lídři EU se sejdou se Zelenským na Kypru. Potvrdí 90miliardovou půjčku Ukrajině
před 6 hodinami
Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil
před 7 hodinami
Víte, kolik je na světě miliardářů a milionářů? Možná výrazně víc, než si myslíte
před 8 hodinami
Otevření Hormuzského průlivu je podle Íránu nemožné. Příměří platí na neurčito, prohlásil Trump
před 9 hodinami
Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou
včera
Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí
včera
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
včera
Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Klempíř se bojí studentů? Tisíce demonstrujících vyrazily do ulic, ministr za nimi nepřišel
včera
Lufthansa kvůli cenám paliva ruší 20 000 letů. Počítejte se zdražením, varují další aerolinky
včera
Rusku hrozí nová revoluce. A přijde už na podzim, varoval ve Státní dumě šéf komunistů
včera
Je potřeba sledovat kroky vlády, aby se veřejnoprávní média nestala závislá na politicích, vyzval Pavel
včera
Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot
včera
Slovensko a Maďarsko daly zelenou dalším protiruským sankcím, státy souhlasí s půjčkou 90 miliard eur Ukrajině
včera
Írán tvrdí, že lodě v Hormuzském průlivu před útokem varoval. Británie tvrdí opak
Situace v Hormuzském průlivu se během dnešního dopoledne výrazně vyhrotila poté, co íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) zahájily sérii útoků na nákladní lodě v této klíčové námořní oblasti. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO), vedené britským královským námořnictvem, potvrdilo, že došlo k několika incidentům, při nichž byly zasaženy nejméně tři různé nákladní lodě.
Zdroj: Libor Novák