Pět milionů uprchlíků, statisíce mrtvých. Diplomat tepe OSN kvůli válce v Sýrii

NÁZOR - "Probíhající tragédie v Sýrii v posledních dnech mimořádně silně tíží mou mysl," konstatuje Martti Ahtisaari v komentáři pro server The Guardian. Bývalý finský prezident, nositel Nobelovy ceny míru a někdejší diplomat OSN připomíná, že sedmiletá válka si vyžádala nejméně půl milionu mrtvých, vytvořila přes 5 milionů uprchlíků a ze všech úhlů pohledu zuří příliš dlouho.

Nedostatek politické vůle

Alarmující události z minulého týdne nám podle bývalého diplomata připomínají enormní cenu pasivity. Podezření z nasazení chemických zbraní v Sýrii spolu s eskalací bojů na mnoha frontách je nutné brát vážně, píše Ahtisaari: "Nejen protože mezinárodní společenství se shoduje na zákazu chemických zbraní, ale především kvůli rozsáhlému utrpení, které tyto útoky a roky válčení přinesly syrským civilistům."  

Tvrdá slova a hrozby Washingtonu a Moskvy zároveň zvýšily rozsah světové konfrontace, poukazuje ex-prezident. Současnou situaci považuje za mimořádně znepokojivou, protože jí šlo předejít a je důsledkem vážného nedostatku politické vůle velkých mocností řešit syrskou krizi, v jejímž přiživování hrají velkou roli.

Je tedy nejvyšší čas, aby mezinárodní společenství dostálo své zodpovědnosti a pomohlo problém napravit, soudí Ahtisaari. Podotýká, že tak či onak OSN odráží politickou vůli mezinárodního společenství a nese zodpovědnost za ochranu míru, přičemž v případě Sýrie ve své práci selhalo.

"Z pohledu vnějších mocností je Sýrie arénou k protlačování svých zájmů, což dodává konfliktu na složitosti. Toto soustředění se na geopolitické zájmy odsouvá stranou humanitární tragédii způsobenou válkou," kritizuje laureát Nobelovy ceny. Doporučuje, aby se pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN dlouze podívalo do zrcadla, jelikož rada po celou dobu války nedokázala jednat.

Právo veta bylo podle Ahtisaariho používáno nezodpovědně a za účelem obstrukcí a matení, přičemž stálí členové Rady bezpečnosti OSN se soustředí na počítání politických bodů u domácího elektorátu a svých spojenců, nikoliv na hledání společného stanoviska a demonstrativní vedení.

Rusko v roce 2015 dramaticky vystupňovalo své angažmá v Sýrii, aby zachránilo svého spojence, připomíná někdejší prezident. Deklaruje, že velká část obětí a destrukce v zemi je přímým důsledkem tohoto rozhodnutí a Moskva nemůže uniknout své zodpovědnosti ani za činy syrského režimu.

Vyřešit lze všechny konflikty

Ačkoliv přijít s účinným řešením je obtížné, neomlouvá to neochotu pokusit se o něj, konstatuje nositel Nobelovy ceny. Poukazuje, že minulý pátek se USA rozhodly k silové odpovědi, avšak jak se prach usadil, nemůže Ahtisaari přestat přemýšlet, jak měl raketový úder přispět k oživení mírových rozhovorů  o Sýrii, protože vojenská akce nikdy nepřinesla udržitelný mír.   

"USA a Rusko spolu s dalšími vnějšími mocnostmi angažovanými v konfliktu by proto měly vyvinout seriózní úsilí k dosažení společné dohody o Sýrii bez dalších odkladů," nabádá bývalý diplomat. Varuje, že do té doby Sýrie zůstane ukázkou ostudné pasivity mezinárodního společenství tváří v tvář další krizi, které šlo předejít.

Sýrie je podle Ahtisaariho "tragickou bryndou" a současná krize nám ukazuje zásadní potřebu OSN coby fóra pro dialog a mír. Nehody se stávají a pokud jsou sázky tak vysoké jako nyní, cena může být nepředstavitelná, obává se exprezident. Tvrdí, že USA a Rusko musí hrát zásadní roli v hledání východiska a existuje společná plocha, z níž lze vyjít, jelikož nikomu neprospívá možnost, že se Sýrie stane zhrouceným státem v srdci Blízkého východu.

V jádru války stojí boj Syřanů proti Syřanům o jejich společnou budoucnost a v žádném politickém procesu nelze dosáhnout žádné trvalejší dohody bez vyslyšení širokého spektra syrských hlasů ohledně této budoucnosti, konstatuje Ahtisaari. Varuje však, že vnější aktéři jsou v konfliktu natolik angažovaní, že pokud se má země přiblížit míru a stabilitě, vnitřnímu syrskému politickému procesu musí předcházet porozumění mezi velmocemi.

Jako stálý členové Rady bezpečnosti OSN a spojenci odlišných válčících stran jsou Rusko a USA zodpovědní za vedení takového procesu, tvrdí někdejší diplomat. Sám věří, že lze vyřešit jakýkoliv konflikt, avšak bez politické vůle a dospělého chování umožňujícího dohlédnout za bezprostřední zisky se tak nestane.    

"Lze snadno souhlasit, že použití chemických zbraní je odporné. Tento souhlas by neměl překrýt skutečnost, že smrt, destrukci a bídu přináší také bombardování, hladovění a obléhání. Jsou to civilisté, kdo primárně trpí, jak se válka táhne," píše Ahtisaari. Apeluje, aby se ukončení nejhorší humanitární krize současné doby stalo prioritou pro Radu bezpečnosti OSN, jelikož sám v OSN pevně věří, a proto se domnívá, že může v otázce Sýrie odvést lepší práci.

Související

Více souvisejících

Martti Ahtisaari Sýrie USA (Spojené státy americké) Rusko OSN

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

před 8 hodinami

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

před 9 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

před 9 hodinami

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

před 10 hodinami

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

před 13 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

před 13 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

před 14 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

před 16 hodinami

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

včera

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy