Dohoda s Tálibánem? Muslimové se bouří, teroristé jim lezou krkem

Indonéský prezident Joko Widodo při této příležitosti zdůraznil, že by Indonésie, jakožto islámská země, měla sehrát úhlavní roli při budování míru v Afghánistánu, a že by se do toho měli aktivně zapojit přední islámští klerikálové.

Kromě odsouzení terorismu se v dokumentu islámští učenci shodli na tom, že je islám náboženstvím míru, a že jakékoli násilí a extremismus s ním nemá nic společného.

Současný Afghánistán se potýká s velkými problémy, mezi něž patří zejména nestabilita centrální vlády. Po komunistickém puči v roce 1978 začaly západní mocnosti podporovat protivládní džihádistické skupiny Mudžahídy, což vedlo k sovětské invazi do Afghánistánu, která trvala až do rozpadu SSSR v roce 1989.

Následné rozepře mezi mudžahídskými skupinami, které podporoval západ, pak rozpoutaly občanskou válku, během níž se zrodila teroristická organizace Tálibán, které se v letech 1996-2001 podařilo ovládnout většinu afghánských území, včetně hlavního města Kábul. Na dobytých územích pak vyhlašovali Islámský emirát Afghánistán.

Na územích ovládaných Afghánistánem docházelo k hrubému porušování lidských práv, zejména žen. Výjimkou nebyly případy vyhánění afghánských dívek ze škol a univerzit a bičování třeba pouze za to, že šla žena sama po ulici bez mužského doprovodu. S Tálibánem také přišel název nejortodoxnějšího islámského oděvu burky, která zakrývá celé ženské tělo, včetně obličeje.

Tálibán začal výrazně oslabovat po vojenské intervenci USA, k níž došlo po 11. září 2001. Nyní se však dostává opět do centra pozornosti a sehrává významnou roli v řešení otázky Afghánistánu a obecně zahraniční politiky Blízkého východu.