Ankara - V Turecku se 24. června konají předčasné prezidentské a zároveň parlamentní volby. Současná hlava státu Recep Tayyip Erdogan podle průzkumu agentury SONAR patrně nezíská většinu hned v prvním kole, ale v druhém kole zvítězí.
Turecko po volbách přejde z parlamentního na prezidentský systém, pro nějž se Turci loni vyslovili v referendu. Reformu navrhl Erdogan.
Agentura SONAR se dotazovala 3000 respondentů v 26 z 81 tureckých provincií. V prvním kole Erdogan dostane podle průzkumu 48,3 procenta hlasů, zatímco jeho hlavní protikandidát Muharrem Ince získá hlas 31,4 procenta voličů. Pokud jeden z kandidátů nenashromáždí už v prvním kole přes 50 procent hlasů, bude se konat 8. července kolo druhé. V tom by hlas nynějšímu prezidentovi odevzdalo 53 procent respondentů.
Erdoganově vládní straně AKP by dalo hlas 42,2 procenta voličů. Její koaliční partner, nacionalistická Strana národní akce (MHP), patrně získá kolem 7,7 procenta hlasů.
Opoziční koalici kolem Lidové republikánské strany (CHP) dá podle průzkumu hlas 39,5 procenta voličů. Prokurdská Lidová demokratická strana (HDP), jejíž bývalý předseda Selahattin Demirtaş je od roku 2016 vězněn a obviněn z terorismu, získala v průzkumu rovných 10 procent hlasů nutných ke vstupu do parlamentu.
Právě výsledek HDP bude klíčový: nezíská-li deset či více procent hlasů, připadnou její volební zisky druhé nejsilnější straně v daném volebním obvodě. Z toho by těžila hlavně AKP, která má silné pozice na východě země i na Kurdy obývaném jihovýchodě.
Související
Istanbulem otřáslo zemětřesení. Oběti nejsou, promluvil Erdogan
Tureckem otřásají masivní demonstrace. Úřady se po zatčení Erdoganova rivala snaží blokovat sociální sítě
Recep Tayyip Erdogan , Turecko , volby v Turecku , průzkumy
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V autě stačí pár minut a už je zle. Policie radí, na co si dát během veder pozor
před 2 hodinami
Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda
před 3 hodinami
Farage chce po Starmerově konci volby. Jsme připraveni přinést změnu, vzkázal
před 4 hodinami
Brněnské nádraží evakuovali kvůli munici. Dělníci ji našli na stavbě
Aktualizováno před 4 hodinami
Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie
před 5 hodinami
Počasí dnes: Meteorologové opět varují před bouřkami, udeří už odpoledne
před 7 hodinami
Víkendové bouřky řádily hlavně v Čechách. V Příbrami lilo, padaly i velké kroupy
před 7 hodinami
Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé
před 8 hodinami
První kolo dalších jednání mezi USA a Íránem je u konce. Mluví se o pokroku
před 9 hodinami
Stávka v ČT a ČRo. Projevuje se zpožděním pořadů, dotkne se i MS ve fotbale
před 10 hodinami
Počasí: Vysoké teploty se v Česku objeví i příští víkend
včera
Sulyok se postavil Magyarovi. Maďarský prezident ultimátum nesplní, odstoupit nehodlá
včera
Španělskem otřásá korupční skandál. Manželka premiéra Sáncheze nesmí opustit zemi
včera
Trump oznámil rezignaci britského premiéra. Den před tím, než by to Starmer udělal sám
včera
Křehké příměří dostalo další ránu. Trump pohrozil Íránu tvrdým úderem
včera
Starmer podlehl masivnímu tlaku a v pondělí rezignuje, domnívá se britský tisk
včera
Všichni chtějí, abych zemřel, prohlásil Babiš. Přiznal, že ve vládě nemá kompetentní ministry
včera
Jak zvládnout horké počasí, nastavit klimatizaci a co si obléci? Lékaři vydali návod na tropická vedra
včera
Jak dokázaly ukrajinské drony proniknout ruskou protivzdušnou obranou?
včera
Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?
Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).
Zdroj: Libor Novák